V Praze začal sedmý ročník Signal Festivalu, návštěvníky čeká 18 světelných instalací

ČTK ČTK
Aktualizováno 10. 10. 2019 20:52
Na pražském Smetanově nábřeží ve čtvrtek večer začal Signal Festival, který potrvá do nedělní půlnoci. Zahájení se uskutečnilo u největší z 18 uměleckých instalací, vedle toho jsou na programu tři videomappingy a další doprovodné akce.
Instalace Space and Possibilities od studia Nohlab na Karlínském náměstí.
Instalace Space and Possibilities od studia Nohlab na Karlínském náměstí. | Foto: www.signalfestival.com
Instalace od kolektivu Giegling při zkoušce na letošní festival Signal. | Foto: ČTK
Instalace od kolektivu Giegling při zkoušce na letošní festival Signal. | Foto: ČTK
Instalace od kolektivu Giegling při zkoušce na letošní festival Signal. | Foto: ČTK
Instalace jménem Intensive Reflections on Modernity od Jakuba Peška na Smetanově nábřeží. | Foto: Tomáš Slavík/Signal
Instalace jménem Intensive Reflections on Modernity od Jakuba Peška na Smetanově nábřeží. | Foto: Tomáš Slavík/Signal
Instalace The Wall od kreativního studia Oficina v parku Lannova. | Foto: Tomáš Slavík/Signal
Instalace The Wall od kreativního studia Oficina v parku Lannova. | Foto: Tomáš Slavík/Signal
Kinetická instalace Ghost in the Machine od Klár Horáčkové v budově ministerstva dopravy. | Foto: Tomáš Slavík/Signal
Instalace nazvaná Multiverse .pan od studia Fuse v Zrcadlové kapli Klementina. | Foto: Jiří Šebek/Signal
Instalace Reflexe od Adama Ciglera a Petra Vacka v klášteře sv. Anežky České. | Foto: Dušan Vondra/Signal
Instalace Space and Possibilities od studia Nohlab na Karlínském náměstí. | Foto: Jiří Šebek/Signal
Instalace Space and Possibilities od studia Nohlab na Karlínském náměstí. | Foto: Dušan Vondra/Signal
Instalace Space and Possibilities od studia Nohlab na Karlínském náměstí. | Foto: Dušan Vondra/Signal

Organizátoři festival zahájili z paluby lodi, první světelnou show přišly na Smetanovo nábřeží, most Legií a Střelecký ostrov zhlédnout tisíce lidí. Téma ročníku, kterým je revoluce, připomněl ředitel festivalu Martin Pošta v souvislosti s letošním výročím třiceti let od listopadu 1989.

Návštěvníky přivítal také primátor Zdeněk Hřib (Piráti), který rovněž připomněl ideály sametové revoluce. "Právě dnes čelí tyto ideály neustálým snahám o jejich devalvaci z nejrůznějších stran," řekl. Dodal, že je důležité ideály bránit a připomínat si je.

Návštěvníkům se letos představí světelné umění na třech trasách vedoucích Malou Stranou, Starým Městem a Karlínem. Z 18 instalací bude 12 umístěno v nových lokacích. Mezi nejvýraznější účinkující letošního ročníku patří architektka Eva Jiřičná a její instalace ve Vojanových sadech.

Největší instalace od Jakuba Peška každý večer pomocí čtyř laserů pokryje obrazem 180 000 metrů krychlových mezi Smetanovým nábřežím a Střeleckým ostrovem.

Oblíbené videomappingy, tedy světelné promítání na budovy, budou letos tři, a to na Tyršově domě na Malé Straně, na kostele svatého Cyrila a Metoděje na Karlínském náměstí a na základní škole na Lyčkově náměstí v Karlíně.

V pátek se festival bude překrývat s veřejným rozloučením se zesnulým Karlem Gottem, které se uskuteční na Žofíně. Festival světla po dohodě s pozůstalými vzdá zpěvákovi hold minutou ticha.

Kromě uměleckých instalací jsou na programu také panelové diskuse, které se budou konat v sobotu od 15:00 ve Werichově vile. Návštěvníci se seznámí s vybranými umělci a zároveň s festivalovým tématem revoluce. Mezi hosty budou architektka Eva Jiřičná nebo umělec Federico Díaz. Akce zahrnuje též hudební piknik v Nosticově zahradě. Připraven je i program pro děti.

Novinkou festivalu je akce Signal Cinema, která se uskuteční v neděli od 16 hodin v kině Světozor. Návštěvníky seznámí s projekcemi prostřednictvím filmu. Sérii promítání zahájí světová premiéra španělského dokumentu Visualist, Those Who See Beyond. Čtvrtým doprovodným programem jsou nedělní komentované procházky s kurátory festivalu.

Na náměstí Míru, kde byly například v roce 2017 promítána všechna díla festivalu, se akce letos nekoná. Projekce potrvají každý den do půlnoci, organizátoři s ohledem na minulé ročníky očekávají kolem 600 tisíc diváků.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy