V době, kdy strany a hnutí sbírají politické body na varování před migranty ze Sýrie či Iráku, které většina Čechů na vlastní oči v životě neviděla, přichází Západočeská galerie v Plzni se zajímavým projektem.

Na výstavě Tenkrát v Evropě: Čeští umělci v totalitních režimech 1938-1953 připomíná, že k masivnímu přesunu lidí (nejen) v rámci kontinentu docházelo už před druhou světovou válkou a po nástupu komunistické strany v roce 1948. A že těmi, kteří si kvůli nesnesitelným podmínkám museli hledat nový domov, byli zhusta Čechoslováci a jejich němečtí sousedé, vystěhovaní po válce.

Tragické útěky a přesuny výstava zachycuje skrz tvorbu umělců v nacistické době a v počátcích komunistické totality.

"V letech 1938 až 1953 došlo k největším nedobrovolným přesunům Evropanů v dějinách," říká jedna z autorek výstavy Marie Klimešová. "A to, co se dělo tenkrát, je v současném světě znovu mimořádně aktuální," upozorňuje na fakt, že v současné době je na útěku ze svých domovů více než 60 milionů lidí. 

Výstavu kurátoři postavili chronologicky od dob před druhou světovou válkou až po padesátá léta. Ke konkrétním údajům o počtu lidí, kteří opustili domovy, přidali uprostřed galerie amatérské dobové fotky. Na stěnách pak kontrastně visí více než šedesát kreseb, koláží, fotografií a obrazů - dobových "profesionálních" reflexí.

Na čas druhé světové války, kdy se lidé stávali oběťmi otřesných životních podmínek, tak přímo reaguje například obraz Františka Hudečka Ve vlaku.

Zajímavý osud má v Německu narozený John Hartfield, jenž spoluzakládal berlínský časopis Dada a po nástupu Adolfa Hitlera na post říšského kancléře utekl před nacismem do Čech. Na výstavě jsou k vidění jeho protiválečné, surrealismem ovlivněné fotomontáže.

Mimochodem, dobu okolo roku 1933 trefně znázornil i Josef Čapek obrazem Mrak. Válečné hrůzy mají na výstavě i textovou podobu: mladá dívka Vlasta Lavalová si do deníku z let 1938 a 1942-1944 zaznamenala:

"Cestou z kostela jsem na vlastní oči viděla uprchlíky. Jak člověk někdy pitomě kecá o věcech, které neviděl. Je to příšerné, kolony vozů, které jsou až sedm týdnů na cestě. Peřiny, dětské postýlky, uštvaní koně, strašně ubozí lidé."

Na přelom 40. a 50. let, kdy před zavedením proudu do ostnatých drátů uteklo do zahraničí před nastupující tvrdou režimní rukou přes dvacet tisíc lidí, zase reaguje obraz Imaginace strachu od Stanislava Podhrázského.

Výstava v síni Masné krámy potrvá do 21. ledna 2018.