Berlín - Ve věku 82 let v Berlíně zemřela ve čtvrtek spisovatelka Christa Wolfová, která byla jednou z nejznámějších autorek i autorů působících před rokem 1990 v Německé demokratické republice.
Wolfová ve svém díle reflektovala otázku rozděleného Německa a tento stav "vnějšího i vnitřního rozpolcení" de facto odrážel i autorčin život, který nebyl v něčem nepodobný peripetiím českých disidentů.
Na jednu stranu to byla nejoceňovanější východoněmecká autorka minulého století, kterou popotahovala všudypřítomná Stasi. Podle jiných vždy také prominentka, která přes kritický postoj stále podporovala myšlenku komunismu a sloužila jako reklama režimu.
To vše ještě znásobil skandál, který vypukl po sjednocení Německa. V roce 1949 vstoupila Wolfová do Jednotné socialistické strany Německa, východoněmecké komunistické strany, a státní policie Stasi ji v letech 1959-61 vedla jako neoficiální spolupracovnici. Pak ale ztratila o spolupráci zájem, když autorce vytýkala "tajnůstkářství" a naopak ji 30 let sledovala. Po roce 1990 se ukázala nicotnost jejích hlášení, přesto byla její "spolupráce" v Německu široce reflektovaným tématem.
Wolfová každopádně dlouho věřila oficiálnímu režimu a podle svých kritiků si také užívala jeho výhod. Po sjezdu spisovatelů v roce 1965 byla ale jednou z hrstky autorů požadujících změny v kulturní politice. Nicméně i v době okolo pádu Berlínské zdi se stavěla proti přímému znovusjednocení a chtěla hledat spíš třetí cestu.
Od konce šedesátých let - po vydání románu Návraty ke Christě T. o umírající učitelce - byla Wolfová pro čtenářskou obec bývalé NDR vysoce hodnocenou autorkou i "majákem občanské slušnosti". A jako jeden z mála spisovatelů východního Německa byla respektována i v zahraničí včetně Československa. Několikrát byla zmiňována jako favoritka na zisk Nobelovy ceny za literaturu.
Právě 70. a 80. léta patří každopádně k jejím uměleckým vrcholům. K jejím nejvýznamnějším románům patří Vzory dětství a Kasandra z roku 1983; v ní se vrací ke starořeckému příběhu o trojské válce a používá ji coby podobenství o režimu, který se není schopen změnit. K dalším Wolfovým prózám patří Červnové odpoledne, Berlín - Pod lipami či Žádné místo. Nikde.
Své téma předestřela autorka už v debutové povídce Rozdělené nebe z roku 1963, jež byla zfilmována a přeložena do mnoha jazyků. Demonstruje ho tu na východoněmeckém páru, který se po 13. srpnu 1961 (den, kdy se začala stavět Berlínská zeď) rozchází kvůli protichůdným životním a politickým postojům.
V knize Was bleibt Wolfová popisuje život pod dohledem Stasi, podle kritiků však komunistický režim kritizovala nedostatečně. Text napsala už v roce 1979, ale vyšel až v roce 1990.
Rodačka z Landsbergu (dnes Gorzów Wielkopolski v Polsku) získala během života řadu literárních ocenění včetně ceny Heinricha Manna (1963), ceny Georga Büchnera (1980) a Německé knižní ceny (2002).
