Recenze - V Moravské galerii je do 18. března k vidění dlouho očekávaná výstava Obrazy mysli/Mysl v obrazech. Jako vůbec první svého druhu na světě usiluje o celistvý pohled na lidskou mysl prostřednictvím neotřelé kombinace exponátů z oblasti umění a vědy.
Zastoupeny jsou koncepty historické i zcela současné. Divák je konfrontován se středověkými rukopisy a ukázkami čínské krajinomalby, stejně tak zhlédne nejrůznějšími způsoby intepretované záznamy z magnetické rezonance či modely mozku.
Kromě řady předních českých umělců 20. století (Zrzavého, Váchala, Malicha, Šímy, Štýrského, Kubišty) a ukázek současného světového umění potěší cenné kresby a tisky od zvučných jmen, jako jsou Albrecht Dürer, Lucas Cranach, Leonardo da Vinci, Rembrandt van Rijn nebo Edvard Munch.
Mezioborový přístup
Výstava zajímavým způsobem relativizuje ostrou hranici mezi vědou a uměním, potažmo kulturou. Chce vyvolat dialog; upozornit, že věda se svými postupy neobsáhne všechny způsoby poznání tak složitého fenoménu, jakým je lidská mysl. Na řadě exponátů ukazuje i to, že čistě medicínské či neurologické záznamy mohou mít překvapivé estetické kvality.
Doslova fascinující jsou barevné počítačové simulace neuronálních sítí pocházející z projektu univerzity v Lausanne, jehož cílem je vytvoření virtuálního modelu mozku, nebo prostorová instalace Začarovaný les od Andrewa Carnieho znázorňující uspořádání neuronů v rostoucím mozku.
Naopak řada uměleckých děl nepostrádá gnoseologickou rovinu. Například současný anglický sochař Antony Gormley ve svých dílech zkoumá prostorové hranice lidského těla, vztah těla a vědomí. Jeho vystavená lidská figura konstruovaná z litinových bloků zobrazuje neurologickou poruchou zvanou ataxie.
Kathrine Dowson zase v díle nazvaném Moje duše pracuje s 3-D tomografickými snímky vlastního mozku promítnutými do skleněného bloku. Jiné koncepty čistě vědecký přístup vtipně zpochybňují - jako videoinstalace sledující pomocí magnetické rezonance vliv Stravinského Svěcení jara a Kantovy Kritiky soudnosti na lidský mozek.
"Na myšlenku mezioborové výstavy mě přivedl fascinující pokrok v neurovědách, jehož jsme v posledních letech svědky," říká její ideový tvůrce, historik umění Ladislav Kesner z brněnské Masarykovy univerzity. Organizačně náročný projekt pro Moravskou galerii připravoval s týmem spolupracovníků několik let. Výstupem je ojedinělý vizuální počin skládající nebývale komplexní pohled na fungování lidského mozku, myšlení, emoce a duševní pochody.
Rozsáhlá expozice se nachází ve všech výstavních prostorách Uměleckoprůmyslového muzea asi na 1000 m2. Přináší množství informací a na 250 exponátů. Mnohé jsou zapůjčeny z významných zahraničních sbírek a jejich získání nebylo jednoduché. Možnost spatřit je v podobném kontextu je v Brně zcela ojedinělá.
Trojice kreseb Leonarda da Vinciho (jenž má nyní velkou výstavu obrazů v Londýně) je zapůjčena z královských sbírek ve Windsoru, řada dalších děl z předních evropských muzeí. Z cenných exponátů se do Brna nepodařilo získat snad jen originály rukopisů Sigmunda Freuda z Kongresové knihovny ve Washingtonu. Ty byly k vidění pouze v Drážďanech - tamní Německé muzeum hygieny je partnerem a spoluorganizátorem expozice, která zde měla v létě premiéru.
Přijít mimo volné vstupy
U všech čtyř částí brněnské expozice jsou k dispozici desky s doplňujícími informacemi. Pro zvídavého návštěvníka, který si neodnese obsáhlý katalog, jsou neocenitelnou pomůckou ozřejmující výběr exponátů a podstatně napomáhající k pochopení celého konceptu. Každý by měl dostat i plánek s optimální trasou prohlídky.
Každopádně výstava je náročná na pozornost diváků a organizátoři si to uvědomují. Proto doporučují vyhradit si dostatek času a skutečným zájemcům pak přijít ve dnech mimo „volné vstupy", kdy se může tvořit fronta.
Zasloužené pozornosti se těšila výstava už při premiéře ve zmíněném muzeu v Drážďanech. Jde o prestižní výstavní instituci, mezioborově profilovanou jako muzeum člověka. Za západními hranicemi výstava (přišlo na ni 25 tisíc návštěvníků) sklidila ohlasy celoněmeckých deníků v čele s Frankfurter Allgemeine Zeitung, recenze vyšla i v anglickojazyčném vědeckém časopise Nature. Velký zájem veřejnosti by pochopitelně uvítali v Brně.
Brněnské Obrazy mysli si co do pestrosti a zajímavosti exponátů s drážďanskou variantou v ničem nezadají. Ve větší míře jsou zde zastoupeny práce s vazbou na středoevropský region i zajímavosti z vlastních sbírek Moravské galerie. Architektonické řešení dostalo z prostor Uměleckoprůmyslového muzea limitujících skladbu asi maximum možného. Výstava na mnohé otázky odpovídá a k dalším inspiruje.
Záhady mysli a filmové obrazy
Zajímavě postavený je i doprovodný program. Obsahuje různorodě zaměřené komentované prohlídky, například s patronem výstavy, hercem a lékařem Pavlem Křížem, specializované večery na téma Záhada deprese či Záhada úzkosti. Nechybějí témata týkající psychických a sexuálních poruch, partnerských vztahů nebo tvůrčí dílny.
Zpestřením je cyklus „filmový obraz mysli". Sérii projekcí zahájil snímek Memento Christophera Nolana (ostatně tématu mysli se věnuje jeho úspěšná sci-fi Inception). Celkově v Brně promítnou na desítku kultovních filmů americké kinematografie dotýkajících se z nejrůznějších úhlů „problematiky mysli". Na řadu přijde Lynchův Mulholland Drive, Verhoevenův Total Recall a další známé i méně známé tituly. Symbolickou tečkou plánovanou na 12. března je Gondryho Věčný svit neposkvrněné mysli.
Objevná výstava, jež stojí hlavně na kresbách, tiscích, fotografiích a digitalizovaných neurologických záznamech, boří řadu tuzemských „výstavnických" a kurátorských předsudků. Posouvá kvalitu i náročnost výstupů tuzemských sbírkotvorných institucí o stupínek výš - a nepochybně v tomto smyslu aspiruje na to stát se jedním z výstavních počinů roku.
Pozoruhodným počinem je i obsáhlý katalog v grafickém řešení Roberta V. Nováka přinášející desítku studií od autorů z nejrůznějších vědních oborů a poukazující na komplexnost a nevyčerpatelnost problému, jenž přesahuje hranice medicíny, neurovědy, psychologie, filozofie i teorie umění.
Obrazy mysli je možné od středy do pátku, vždy od 10 do 18, ve čtvrtek pak do 19 hodin. Je trošku škoda, že ani mimořádný počin nebyl v Moravské galerii důvodem k podstatnému rozšíření otevírací doby; aspoň o úterý, kdy zde bývá z ekonomických důvodů proti všem tuzemským zvyklostem tradičně zavřeno.
Výstava by si zasloužila i mediální ohlas. V tuzemských podmínkách ovšem asi nikoho nepřekvapí, že na sebe v době jejího zahájení strhl pozornost atraktivní David LaChapelle.
