Umění v kostele. Architekt Pleskot u Salvátora zavěsil obří kyvadlo, doprovází mši

Umění v kostele. Architekt Pleskot u Salvátora zavěsil obří kyvadlo, doprovází mši
Kyvadlo od architekta Josefa Pleskota bude v pražském kostele Nejsvětějšího Salvátora viset do Velikonoc.
Foto: Lukáš Bíba
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
29. 2. 2020 14:32
Vernisáž výstavy jediného, zato dvoutunového díla architekta Josefa Pleskota v pražském chrámu Nejsvětějšího Salvátora byla neobyčejná: proslovy se pronášely v sakristii, připíjelo se vodou a jako občerstvení se nabízely kousky chleba.

Právě skončila mše k Popeleční středě, jíž začíná postní období. Ta bývá v kostele, vedeném farářem a předním českým intelektuálem Tomášem Halíkem, už čtvrtstoletí věnována umělcům. 

Architekt Josef Pleskot rozhýbává kyvadlo.
Architekt Josef Pleskot rozhýbává kyvadlo. | Foto: Petr Neubert

Farnost, již tvoří převážně pražští vysokoškoláci, se tak hlásí k tradici započaté koncem první světové války v Paříži, kde se sloužila bohoslužba na památku umělců padlých ve válce.

Posledních 11 let je součástí programu umělecká intervence do barokního interiéru Nejsvětějšího Salvátora. Před Josefem Pleskotem se o smysluplné propojení umění se sakrálním prostorem pokusili Václav Cigler, Adriena Šimotová, Stanislav Kolíbal, Michal Škoda nebo Daniel Pitín.

Doprovod modlitby

Při středečním kázání se Tomáš Halík dotkl i Pleskotova díla, kterým je desetimetrové kyvadlo, zavěšené uprostřed hlavní lodi nad hlavami účastníků bohoslužby. Když promluva skončila, lidé v lavicích se postavili. A když každý za sebe začal odříkávat modlitbu krédo, tedy vyznání víry, muž s dlouhým bidlem mocným šťouchem rozhýbal kyvadlo. Dřevěno-železná soustava jako obrovský metronom neslyšně odpočítávala modlitbu.

"Byla to moje umanutost, chtěl jsem, aby kyvadlo souznělo s liturgií," říká sedmašedesátiletý architekt Josef Pleskot, který stál o to, aby se objekt rozkýval právě při krédu. "Je to moment, kdy člověk přechází z osobního vyznání do stavu absolutní vertikality," vysvětluje.

Přání autora přineslo jednu otázku, kterou bylo nutné vyřešit. Při běžné bohoslužbě ve všední den se vyznání víry nemodlí. "Není to ale nezměnitelné, zjistili jsme, že podle církevního práva se to může," dodává autor.

Kyvadlo u Salvátora se proto dá do pohybu při všech bohoslužbách po celou dobu postní.

Pleskotovo kyvadlo bude v chrámu Nejsvětějšího Salvátora viset do Velikonoc.
Pleskotovo kyvadlo bude v chrámu Nejsvětějšího Salvátora viset do Velikonoc. | Foto: Lukáš Bíba

Zůstane břevno v klidu?

Josef Pleskot sleduje každoroční umělecké intervence v pražském kostele téměř od jejich vzniku. Kurátorem a iniciátorem projektu je jeho spolupracovník z kanceláře AP Atelier, architekt Norbert Schmidt. Ten Pleskota do intervencí už několikrát zval.

Pleskot nápad nejprve odmítal s tím, že u Salvátora se vystavují čistě umělecká díla, nikoli architektonická. Nakonec se však znovu zopakovaná nabídka potkala s nápadem.

"Měl jsem myšlenku na velký objekt, který je na pomezí stability - lability, architektury a umění, horizontality a vertikality. Promýšlel jsem kyvadlo uvádějící do pohybu vodorovné velké břevno, které je nad ním. Když je celá soustava v klidu, tak břevno, které vlastně tvoří vahadlo, je v rovnováze. Zajímalo mě, jestli tak zůstane, i když se kyvadlo rozhoupe. Myslel jsem si, že to tak musí být, že by se nemělo vychylovat nahoru a dolů," popisuje Pleskot.

Domněnku si potvrdil na malém modelu, který ukázal konstruktérovi Vladimíru Janatovi z firmy Excon, s nímž spolupracuje při architektonických realizacích. "Řekl, že by tomu nevěřil, kdyby to neviděl, a pak to s kolegy spočítal. Potom došlo k převodu do velkého rozměru," popisuje autor.

Foto: Lukáš Bíba

Soustředěný šťouch

Stejně jako odhadl funkčnost mechanismu, byl si prý dopředu jistý i proporcemi. Když kyvadlo poprvé viděl zavěšené v kostele, překvapila ho jiná věc. "Zaujalo mě, jak velkou roli hraje člověk, pokud se to má rozhýbat. Jeho soustředěnost a vyrovnanost. Protože ten šťouch, který se do toho dá, musí být přesný. Mozek, tělo a celá ta soustava musí být v harmonii," líčí Pleskot.

Sám také rozhýbání předmětu zkoušel a zjistil, že při špatném šťouchnutí se kyvadlo dostane do neklidu. "Když se to udělá soustředěně, v harmonii těla, ducha i hmoty, tak se to hýbe plavně a neslyšně."

Josef Pleskot, kterého proslavily například revitalizace průmyslového parku vítkovických železáren v Ostravě, několik realizací v Litomyšli nebo rekonstrukce Lvího dvora na Pražském hradě, má k současnému umění blízko. V holešovickém AP Atelieru, kde sídlí jeho studio, provozuje i galerii.

Kyvadlo také není jeho prvním čistě uměleckým dílem. "Ve Vítkovicích je pod velkou pecí velký plechový objekt, zavěšený na 81 tenkých lankách. Ve větru se trochu pohybuje, je to taková architektonická zbytečnost, která byla udělána, jen aby něco říkala," popisuje Pleskot svou starší práci nazvanou Fénix.

Žádný konkurz

Umělecká intervence v době postní má v kostele Nejsvětějšího Salvátora tradici a také prestiž. Výstavní rada akademické farnosti dokonce "s díky odmítá" žádosti autorů.

Tomáš Halík označuje věřící popelem na znamení pokání. Popeleční středou začíná čtyřicetidenní půst, během kterého bude v kostele viset kyvadlo.
Tomáš Halík označuje věřící popelem na znamení pokání. Popeleční středou začíná čtyřicetidenní půst, během kterého bude v kostele viset kyvadlo. | Foto: Petr Neubert

"Neděláme konkurz, nedáváme ten prostor všanc. Někdo by mohl chrám zneužít jako dokonalou exotickou kulisu pro prezentaci svého díla. Sami umělce vybíráme a oslovujeme. Někdy se domlouváme roky dopředu," říká iniciátor a kurátor salvátorských výstav Norbert Schmidt.

Podle něj není důležité, aby byl autor praktikující křesťan. "Tu roli hrajeme my, zadavatelé. Nepotřebujeme nějakou ilustraci víry. A navíc, jak říkal Tomáš Halík, u každého velkého umělce je blízkost k duchovním věcem, ke spiritualitě, k nejzákladnějším věcem člověka."

Pleskotovo kyvadlo bude v chrámu Nejsvětějšího Salvátora viset do Velikonoc. Pořadatelé jednají o tom, že by jej následně přenesli do Dolních Vítkovic.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Hrad chce v čele antimonopolního úřadu náměstka vnitra Mlsnu

Novým předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) by se měl stát náměstek ministra vnitra Petr Mlsna, píšou Lidové noviny (LN). Podle nich prosazuje Mlsnu do čela antimonopolního úřadu Hrad a shoda na něm je i mezi představiteli vládní koalice. Současný šéf ÚOHS Petr Rafaj v poslední době čelí kritice například kvůli tomu, jak jeho úřad postupoval v tendru na nový mýtný systém. K Rafajovu odvolání už prezidenta vyzvali premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Prezident se k jejich argumentům nevyjádřil.

Podle LN prosazuje někdejšího předsedu Legislativní rady vlády Mlsnu do čela antimonopolního úřadu prezident. "Chce ho tam Hrad. Je na něm shoda mezi představiteli koalice," řekl deníku nejmenovaný důvěryhodný zdroj. Že je jednačtyřicetiletý Mlsna jen krůček od postu ÚOHS, potvrdil LN i člen vlády, který si nepřál být jmenován. Reakci premiéra Babiše ani ministra vnitra Hamáčka se deníku nepodařilo získat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy