V roce 1596 vydal astronom Johannes Kepler svůj první spis Mysterium Cosmographicum - Tajemství vesmíru. Mezi šest tehdy známých planet vložil  pět platonských těles, dokonalých mnohostěnů, které lidé už od antiky vnímali jako posvátnou geometrii.

Tímto spisem, a ještě dílem Harmonices Mundi (Harmone světů), se inspiroval sochař Vladimír Škoda při přípravě dvou výstav, které souběžně představuje pražské Museum Kampa a zámek v pražské Troji, kde mívá výstavy Galerie hlavního města Prahy. 

Vladimír Škoda vyšel z kovářského řemesla. Ukoval oblek pro Golema a přes zájem o meteoritické tvary se dostal k dokonalé formě - kouli. Ta zastupuje celek vesmíru, jednotlivá vesmírná tělesa i ideální tělesa platonská.

Zabýval se také myšlenkou kyvadla, rovnováhy, spirály a sféry. Později se jeho pozornost soustředila na vibrující, otáčející se nebo konkávní zrcadla jakožto "odrazové plochy etiky". Škoda podle kurátorky Martiny Vítkové zkoumá, zda žijeme tak, abychom se na sebe mohli beze strachu podívat do zrcadla. 

Výstava je rozdělená do tří základních okruhů, každý se vztahuje k odlišné výpovědi o vesmíru. Škoda reflektuje nekonečný vesmír Giordana Bruna, zlatý řez - božskou proporci Lucy Pacioliho a vesmír plný frekvenční a vibrující energie Nikoly Tesly.

Vladimír Škoda se narodil v roce 1942 v Praze, od roku 1968 žije v Paříži. Studoval výtvarné školy v Římě, Paříži a Grenoblu, jeho geometrické práce jsou součástí sbírek Národní galerie, GASKu v Kutné Hoře, ale i v pařížském Centre Georges Pompidou i v dalších francouzských sbírkách.