Tomáš Garrigue Masaryk si na polní cestě přátelsky povídá s rolníkem. Emil Hácha v lokajském předklonu tiskne ruku Adolfu Hitlerovi. Klementa Gottwalda vzali rozjaření dělníci na ramena a Miloš Zeman se nechává obsluhovat na vepřových hodech.
Fotografie prezidentů, všech, kteří kdy obývali Pražský hrad, jsou tématem právě probíhající výstavy v pražské Leica Gallery.
Jmenuje se Slibuji věrnost republice a sestavili ji kurátorka a fotografka Dana Kyndrová, která dokumentovala například odchod sovětských vojsk z českého území, a editor České tiskové kanceláře Dušan Veselý. Právě z archivu ČTK pochází většina vystavených snímků.
"Četka dělala dokumentaci Hradu od vzniku Československé republiky," říká Veselý, který v ČTK pracoval pětatřicet let, z toho dvě desetiletí byl šéfredaktorem fotoredakce. Archiv proto zná jako málokdo, právě za jeho působení se například začalo s digitalizací.
Když se tedy Veselý s Danou Kyndrovou rozhodli, že letošní sté výročí vzniku republiky připomenou fotografiemi prezidentů, věděli, kde hledat. "Dali jsme si dvě východiska: snímky musí zachycovat společensky významné či charakteristické okamžiky, a zároveň musí jít o dobrou fotografii. Tím se výběr hodně omezil," líčí kurátor.
Páteří přehlídky je chronologický přehled všech jedenácti dosavadních prezidentů, ke každému jménu se vešlo nejvíc pět snímků. Úzký výběr se soustřeďuje na výstižné, charakteristické situace, skoro pokaždé se však vejde i nějaká málo známá okolnost. Například když v roce 1975 přišel novopečený prezident Gustáv Husák popřát k osmdesátinám svému předchůdci Ludvíku Svobodovi. Generál ve výslužbě, který byl - proti své vůli - narychlo přijatým ústavním zákonem kvůli vysokému věku zbaven funkce prezidenta, se ani nesnaží tvářit přívětivě.
U nejstarších prezidentských fotografií občas převažuje emotivní hodnota nad technickou dokonalostí. Především snímky Edvarda Beneše jsou většinou neostré, například záběr z roku 1943, na němž po boku Stalina podepisuje smlouvu o spolupráci se Sovětským svazem.
"Ten snímek je od agentury TASS a byl přenášen telefotem, proto nese technické vady své doby. Ale autentičnost té fotky je tak silná, že nám nízká kvalita nevadila," obhajuje exponát kurátor.
Naopak neobyčejnou ostrostí vyniká snímek z roku 1938, na němž se klečící Emil Hácha chystá políbit lebku svatého Václava. "U Háchy jsme byli hodně opatrní, on měl zapeklitý osud," říká Veselý. "Vzal na sebe takovou hroznou tíhu a dopadl úplně zoufale. Skončil v kriminále, tam na něj bachaři močili a jinak ho znevažovali. Přitom on roli prezidenta za německé okupace vzal z dobré vůle, byl to člověk mimořádně inteligentní. Byl předseda soudu a překladatel z angličtiny, překládal Shakespeara. Byl to oduševnělý člověk, věděl, do čeho jde," myslí si kurátor Veselý.
Největší množství fotografií bylo pořízeno patrně během prezidentství Václava Havla. "Po revoluci vznikl institut hradního fotografa a Havel jich měl hodně. Byl tam Jiří Jírů, Karel Cudlín, Tomki Němec nebo Alan Pajer. Fotografové se mu tam hrnuli sami, bylo to atraktivní," říká kurátor, podle něhož Havlovi nástupci titul hradního fotografa už nevyužívají. "Považuji to za chybu. Každý prezident by měl mít člověka, který se stará o dokumentaci jeho úřadování," dodává Dušan Veselý.
Autoři výstavy nikdy nesáhli po bulvárních snímcích, i když některé fotografie mohou vyznívat nelichotivě. K takovým patří Miloš Zeman s jitrnicí v ruce, kterému se jiný politik zřejmě chystá připálit cigaretu. "Je to pro něj charakteristický obrázek. On tyto příležitosti vyhledává, tak se nám zdálo, že to do výstavy patří," obhajuje výběr Veselý a poukazuje, že ani jiným prezidentům kurátoři nestranili.
Komicky působí například i Václav Havel mezi o hlavu vyššími, polonahými tanečnicemi samby při návštěvě Brazílie. "Nebo je tam Václav Klaus s miminkem v náručí, který se tváří, jako by se dítěte štítil," říká kurátor. Hned však dodává, že prezidenty nechtěli organizátoři hodnotit, "jen dát k dispozici dokumenty, které o nich jsou, ať si divák připojí znaménko plus minus sám."
Slibuji věrnost republice
Kurátoři: Dana Kyndrová, Dušan Veselý
Leica Gallery, Praha, výstava potrvá do 28. října.
Prezidentská fotografická portfolia doplňují tematické soubory ve dvou menších místnostech galerie. Zvláštní místo si zde vysloužily snímky dokumentující kult komunistických pohlavárů, zejména obřími sochami zvěčňovaného Klementa Gottwalda. Speciální sérii mají pověstné polibky, kterými se prezidenti z doby totality vítali se zahraničními protějšky.
Jiné opakované motivy se týkají všech prezidentů. "Ať to byl komunista, nebo ne, každý tomu schématu podlehl: nechal se fotit se zvířaty, s dětmi a také se ženami. Každý chtěl ukázat, že je galantní a citlivý," dodává kurátor Dušan Veselý.
