Provoz Muzea černých civilizací, jak se nová instituce jmenuje, v hlavním městě Dakaru zahájil senegalský prezident Macky Sall. Základ čtyřpatrové budovy připomíná tradiční kruhovou africkou chýši, ta je ale opatřena moderní fasádou ze dřeva a skla, jež odráží nedaleké náměstí.
Uvnitř muzea se nacházejí dávné lebky a důkladně vyřezávané masky, které připomínají, proč bývá Afrika nazývána kolébkou civilizace. Nechybí však ani současné umění, například stylizované černobílé malby čtyřiašedesátiletého haitského výtvarníka Philippa Dodarda nebo díla dalšího současníka Yrneha Gabona Browna. Ta mimo jiná znázorňují, jak byli Afričané před mnoha staletími zotročeni a zavlečeni do Ameriky.
"Byla to právě kultura, která africký lid vždy uchránila před snahou udělat z něj bezduchý národ, jenž nemá vlastní historii," uvedl při otevření muzea prezident Sall. "Kultura spojuje lidi a povzbuzuje další vývoj," dodal.
Muzeum oslavující africkou civilizaci si roku 1966, tedy před více než půlstoletím, vysnil Léopold Sédar Senghor, první prezident samostatného Senegalu. Budova byla nyní dokončena po značných průtazích, a to jen díky finančnímu přispění Číny. Ta na projekt poskytla 34 milionů dolarů, v přepočtu 769 milionů korun, přičemž celé sídlo přímo navrhli architekti z Pekingského institutu architektury a designu.
Čína již existenci muzea v Senegalu propaguje - například čínská státní agentura Sin-chua budovu označila za "důkaz přátelství a hlubokého pouta mezi Čínou a Afrikou". To se zřejmě ještě bude prohlubovat, čínský prezident Si Ťin-pching v září slíbil rozvojovou pomoc Africe ve výši 60 miliard dolarů, v přepočtu 1,3 bilionu korun.
I tak se Muzeum černých civilizací otevírá v příhodné době. Africké vlády už několikátým rokem stupňují tlak na to, aby jim západní muzea vrátila umělecká díla ukradená za dob kolonialismu. Nedávno k tomuto kroku jako první ze západních zemí vyzvala Francie. "Kolonizace trvala jen dvě staletí," upozorňuje kurátor senegalského muzea Hamady Bocoum u jedné z vystavených lebek, jež je více než 7000 let stará.
V evropských muzeích a soukromých sbírkách se dnes nacházejí stovky tisíc uměleckých děl, dle některých odhadů jde až o 90 procent afrického kulturního dědictví.
Muzeum černých civilizací v Dakaru má prostor pro zhruba 18 tisíc uměleckých děl a mnoho vitrín je zatím prázdných.
Senegal se zprovozněním instituce zařadil po bok Nigérie nebo Beninu, které podobná muzea otevřely nedávno. Svým úsilím chtějí společně vyvrátit častou námitku ředitelů západních muzeí, že v Africe nejsou místa, která by se o kdysi zcizená díla mohla řádně postarat.
"Je naprosto logické, aby Afričané požadovali zpět svá umělecká díla," řekl agentuře AP Abdou Latif Coulibaly, senegalský ministr kultury, podle nějž už se Afrika o své umění nyní dokáže postarat.
Francouzský prezident Emmanuel Macron minulý měsíc v reakci na společnou zprávu senegalského ekonoma Felwinea Sarra a francouzské kunsthistoričky Benedicte Savoyové uvedl, že Francie neprodleně vrátí 26 uměleckých děl či předmětů historického významu, o něž roku 2016 požádala Beninská republika. Dosud se nacházely v pařížském Muzeu na nábřeží Branly.
Další země včetně Senegalu a Pobřeží slonoviny se již obrátily na Macrona s podobnou žádostí - svůj majetek chtějí buď zpět natrvalo, nebo ho alespoň na čas zapůjčit.
Macron navrhl, aby se společně s dalšími představiteli evropských zemí příští rok v Paříži setkal se zástupci těch států, které podobné nároky uplatňují, a při té příležitosti hovořil o "nepopiratelných zločinech evropské civilizace", jak informovala agentura AP. "Nemohu se smířit s tím, že velká část afrického kulturního dědictví se nachází ve Francii," pravil francouzský prezident.
Podobnému tlaku jako Francie čelí také Belgie, Rakousko nebo Velká Británie, od níž svá umělecká díla chtějí zpět získat Řecko či Nigérie.
