Praha - Restaurátoři v bílém oblečení a rukavičkách z hlavního oltáře Týnského chrámu na Staroměstském náměstí sundali velký obraz od barokního umělce Karla Škréty Nanebevzetí Panny Marie, oltářní nástavec ia několik dalších zdejších děl zakladatele české barokní malby.
V ateliéru se všechny autorovy práce upraví a připraví na rozsáhlou výstavu, jež začne v listopadu v Jízdárně Pražského hradu a ve Valdštejnské jízdárně. Představí více než 400 exponátů, převážně maleb Škréty a malířů jím ovlivněných.
Obraz Nanebevzetí Panny Marie o rozměrech 437 na 265 centimetrů byl prvním, který Škréta pro chrám Panny Marie před Týnem namaloval; vznikl pravděpodobně v roce 1649. "Je velmi dramatický, přispívají k tomu výrazy a postoje postav i barevná škála," říká Vít Vlnas z Národní galerie, který má kurátorsky přípravu expozice na starosti.
Čtěte také:
Stát získal lunetu Karla Škréty za 4,6 milionu korun
Ředitele ND po sto letech načas opustila Sv. Cecílie
Obraz je rozdělen na dvě sféry - pozemskou a nebeskou. Na spodní části obrazu, na zemi, lze vidět apoštoly seskupené kolem prázdného hrobu Panny Marie.
Týn je se svým souborem obrazů nejvýznamnější Škrétovou sakrální galerií. K velkému oltářnímu obraz patří i nástavec - horní část obrazu umístěná na vrchní část oltáře. Také tento menší obraz uvidí návštěvníci výstavy. Na obraze je znázorněna svatá trojice, která přijímá Pannu Marii na nebesa.
Restaurátoři nevěděli přesně, v jakém jsou obrazy stavu. Po sejmutí je vyfotografovali a zdokumentovali, poté sundali dřevenou konstrukci, která plátno drží napnuté, a navinuli je. Opačný proces je čeká v ateliéru; naposledy měli restaurátoři díla v rukou před 40 lety. Horní nástavec je prý ve špatném stavu kvůli slunci, které prochází okny za hlavním oltářem.
Po výstavě se obrazy na své místo vrátí. Do té doby se budou věřící a návštěvníci kostela dívat na fotografické reprodukce na plátně. Restaurátoři nyní mají zhruba dva měsíce na práci.
Na výstavě se kromě titulního plátna objeví také dvě malby z bočních oltářů - Zvěstování Panny Marie (1665) a Svaté rodiny (1664). Pětici obrazů na výstavě doplní dva nástavce (menší obrazy nad oltáři) nazvané Bůh otec a Nejsvětější trojice.
Některá díla ale v Týně zůstala, například svatá Barbora a svatý Vojtěch, kurátor vlnas upřednostnil mariánské motivy. Po Bílé hoře byl kostel odňat utrakvistům a jeho barokní výzdoba pak reflektovala katolický styl.
Škréta žil v 17. století, učebnice dosud uváděly rok narození 1610, nový výzkumný projekt ale naznačil, že se mohl narodit o něco dříve, možná už v roce 1608. Škrétovská výstava a s ní spojený výzkum mají vynést na světlo i další zajímavé objevy. Všechny budou popsány v obsáhlé publikaci, která se v souvislosti s výstavou chystá.
Diváci na ní budou moci vidět i obrazy autorova syna Karla Škréty ml., práce Škrétových žáků a dílenských spolupracovníků, ale i díla některých známých a přátel, s nimiž se potkal v Německu a v Itálii.
Škréta je považován za zakladatele novodobé české malířské tradice a obnovitele umění v zemi zpustošené třicetiletou válkou. Potomek význačné pražské patricijské rodiny umělecky vyšel z prostředí dvorského umění, které v Praze vzkvétalo za vlády Rudolfa II. Během pobytu v Itálii se pak seznámil s aktuálními tendencemi rozvíjejícího se baroka.
Na výzdobě Týna se mohl podílet, protože se po návratu do Parhy vzdal protestantských kořenů a přijal katolictví. Konverze mu přinesla nejen množství zakázek, ale také velkou část zabaveného rodinného majetku. Rychle si pak vydobyl postavení nejvýznamnějšího malíře v Čechách.
