Ředitele ND po sto letech načas opustila Sv. Cecílie

Kultura Kultura
23. 4. 2010 12:57
Hynaisův obraz se stěhuje na Škrétovu výstavu
Foto: ND

Praha - Obraz Vojtěcha Hynaise přes sto let vídali pouze ředitelé Národního divadla a jeho návštěvy. Malba z roku 1883 Svatá Cecílie v pátek pracovnu v historické budově ND opustila a na podzim bude součástí výstavy o životě a díle jednoho z nejvýznamnějších českých barokních malířů Karla Škréty (1610 až 1674).

Do podzimu se bude obraz restaurovat v Národní galerii. Musí se zjistit, zda není malba příliš uvolněná, v rámci čistění bude sejmut lak, protože dříve se v pracovně ředitele kouřilo. Podle odhadů ale není  Svatá Cecílie příliš poškozená a půjde jen o údržbu.

Výstavu připravuje Národní galerie v Praze, která divadlu na oplátku zapůjčila obraz Václava Brožíka - portrét hraběnky Karoliny Nostitzové, švagrové arcivévody Ferdinanda d´Este, která žila v letech 1865 až 1919.

Obraz Vojtěcha Hynaise Svatá Cecílie
Obraz Vojtěcha Hynaise Svatá Cecílie | Foto: ND

Hynaisova malba bude součástí Škrétovy výstavy, protože Hynais tento obraz namaloval jako dekoraci pro operu Karla Bendla (1838 až 1897) pojmenovanou Karel Škréta.

Titulní postava v tříaktové komické opeře maluje obraz podle své lásky Veroniky; hrozí mu zatčení, protože zabil v souboji svého soka. Ani přes varování však neuteče, obraz chce dokončit. V momentě, kdy je zatýkán, odhaluje své dokončené dílo, obraz svaté Cecílie hrající na varhany.

Všichni jsou dojati jeho krásou a provolávají slávu umělci a jeho dílu. Škrétovi trest odpustí a malíř se zasnoubí s Veronikou. Opera měla premiéru 11. prosince 1883 v Národním divadle. Libreto napsala Eliška Krásnohorská podle stejnojmenné veselohry A. V. Svobody-Navarovského.

"Na tom, že obraz neskončil mezi rekvizitami, nese zásluhu tehdejší hospodář Národního divadla Bohumil Forman, který si obraz vzal k sobě domů," říká kurátor výstavy Vít Vlnas. Chtěl totiž mít doma zvěčněnou svou ženu, která stála Hynaisovi modelem pro onu rekvizitu. Díky němu se obraz dochoval a před více než 100 lety se pak dostal do pracovny ředitele první scény.

Na přípravě Škrétovy retrospektivy se podílí Správa Pražského hradu a pražské arcibiskupství, přehlídka se bude konat v Jízdárně Pražského hradu a Valdštejnské jízdárně od 26. listopadu do dubna příštího roku.

Karel Škréta - autoportrét
Karel Škréta - autoportrét | Foto: cs.wikipedia.org

Výstavě předchází rozsáhlý průzkum Škrétovy tvorby a života. Díky němu se například podařilo dohledat neznámá Škrétova díla nebo poopravit jeho životopisné detaily.

Souborná expozice nabídne téměř 400 exponátů, převážně maleb. Pro výstavu se podařilo shromáždit některá dosud neznámá díla. Nevědělo se například, že k oltářní malbě zobrazující sv. Serváce umístěné v zámku v Mníšku pod Brdy existují dvě kresby. Jednu z nich se podařilo najít v galerii v malém městě v Nizozemsku.

Škréta žil v 17. století, učebnice dosud uváděly rok narození 1610, projekt ale naznačil, že se mohl narodit o něco dříve, možná v roce 1608. Historikům se podařilo nalézt v archivech dosud nepublikované informace, zejména jeho svědecké výpovědi ze soudních procesů.

Podařilo se také identifikovat portrétovaného muže na Škrétově obraze ze 40. let 17. století zvaném Podobizna tzv. Bramberga z Brambergu. Obraz je ve vlastnictví Národní galerie. Údaj o jméně šlechtice na obraze se objevil v publikaci v polovině 19. století, pak už se přepisoval z jedné knihy do druhé. Přišlo se na však na to, že žádní Brambergové neexistují.

Foto: Aktuálně.cz

Chystá se také vydání několika publikací o Škrétovi, na webu bude brzy k dispozici rozsáhlá databáze znalostí o Škrétovi, jeho díle a době.

Diváci budou moci na výstavě vidět i obrazy autorova syna Karla Škréty ml., práce Škrétových žáků a dílenských spolupracovníků, ale i díla některých známých a přátel, s nimiž se potkal v Německu a v Itálii.

Škréta je považován za zakladatele novodobé české malířské tradice; jeho současníci o něm s respektem hovořili jako o obnoviteli umění v zemi zpustošené třicetiletou válkou. Potomek význačné pražské patricijské rodiny umělecky vyšel z prostředí dvorského umění, které v Praze vzkvétalo za vlády Rudolfa II. Během pobytu v Itálii se pak seznámil s aktuálními tendencemi rozvíjejícího se baroka.

Po návratu do Prahy přijal katolickou víru a následně získal zpět podstatnou část rodového majetku. Rychle si vydobyl postavení nejvýznamnějšího malíře v Čechách.

Čtěte také:
Národní divadlo vstoupí do sezony s opravenou oponou

Podle kunsthistoriků "jeho výrazová škála sahá od harmonického klasicismu až k dramatickým šerosvitným kompozicím, jež předznamenávají vrcholně barokní umění".

Škrétův odkaz zahrnuje kromě rozsáhlého souboru kreseb a grafiky jak monumentální oltářní plátna, tak drobné kompozice. Jeho díla nabízejí scény náboženského, mytologického i alegorického obsahu, ale i řadu portrétů.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Nové radní České televize poslanci nezvolili. Není jasné, kdy se k volbě znovu dostanou

Sněmovna v úterý čtveřici členů Rady České televize nevolila. Předseda opozičního klubu lidovců Jan Bartošek si po zhruba půlhodinové debatě k výběru televizních radních vzal přestávku do konce jednacího dne, poslanci se opět sejdou ve středu. Kdy bude výběr členů rady pokračovat, není jasné.

K odkladu volby vyzývá část opozice i Senát. Mezi adepty jsou i lidé, kteří podle kritiků představují ohrožení nezávislosti veřejnoprávní televize. Pirát Tomáš Martínek dnes neprosadil návrh, aby výběr pokračoval až potom, co sněmovní volební výbor posoudí výtky senátní mediální komise. Bartošek zase chtěl, aby se výbor zabýval zákonností postupu nynější členky televizní rady Hany Lipovské.

Zdroj: ČTK
Další zprávy