Podle organizátorů málokterá surovina v umění zaujímá tak výrazné postavení. Výstava reflektuje existenci "černého zlata" v době, kdy je uhlí navzdory přechodu k obnovitelným zdrojům stále aktuálním společenským tématem.
"Vztah lidí k těžbě a ke krajině se vyvíjel a vždy jej provázelo střídání vrcholů a pádů," říká Magdalena Deverová, jež v Roudnici nad Labem působí coby kurátorka od roku 2011. "Uhlí je prokletí i každodenní chleba, pozoruhodný nerost i zdevastovaná krajina. Uhlí je živná půda pro politickou lobby i zavalená šachta. Produkuje bohatství, a zároveň vymazává obce z map," dodává.
Na výstavu vybrala díla z období posledních sta let. Uhlí za tu dobu inspirovalo mnoho umělců, podle Deverové zdaleka nejen ty svázané s érou socialistického realismu za komunismu. Hnědočernou horninu znázorňovali zástupci modernismu, informelu i akčního umění.
Přehlídka zahrnuje práce renomovaných i méně známých tvůrců od počátků 20. století od malby, kresby, grafiky či fotografie až po multimediální instalace, videa, performance či land art. Kurátorka oslovila i několik současných výtvarníků, aby vytvořili nová díla přímo pro roudnickou galerii. Pod klenbou vznikla instalace hornické řetízkové šatny. V galerijním sklepě ji doplňuje instalace z hlívy ústřičné. Tato dvojice má odrážet minulost i současnost uhelných šachet.
V hlavním sále jsou umístěny práce Pavla Sterce, Pavla Karouse, Vladimíra Turnera, Roberta Vlasáka a Miloše Šejna. Foyer a úvod pak patří umělecké skupině Rafani. Architektonické koncepce, jíž vévodí důlní věž a surová estetika, se ujal Tomáš Svoboda.
Díla zabírají prostor celé galerie, dočasně je tak svěšena stálá expozice. Na výstavu, kterou lze vidět od úterý do neděle, naváže doprovodný program.
