reklama
 
 

Nové knihy: Cormac McCarthy a návod pro chytré zloděje

8. 11. 2012
Foto: Aktuálně.cz
Knižní novinky a poezie do čteček

Nové knihy - Dvacet let života pracoval Cormac McCarthy na nejrozsáhlejším díle své tvorby - částečně autobiografický román Suttree vydává v těchto dnech nakladatelství Argo. Kniha je naším tipem týdne. Druhým titulem, který si představíme, je Krkavčí láska, příběh, který se ptá, kde je hranice mezi touhou po svobodě a zodpovědností za druhé. Třetí tip? Provokativní Kraď jako umělec z nakladatelství Jan Melvil Publishing.

Téma na závěr? Nové cesty poezie a Zájezdí, nakladatelství jednoho člověka, který se rozhodl poezii šířit výhradně elektronicky.

 

Tip týdne: Cormac McCarthy: Suttree (Argo)

Cornelius Suttree, třicátník, McCarthyho románové alter ego, žije v Tennessee, živí se rybolovem a hledá cestu. K sobě samotnému i ke světu kolem sebe. A možná i k Bohu, ale tam je to... složité. Na prahu padesátých let je sám, bydlí v hausbótu na řece, života dobře zajištěného syna bohatých rodičů se zřekl, syna s manželkou opustil. Jeho přáteli jsou vyděděnci a figurky z podsvětí města Knoxville.

Suttree, nejrozsáhlejší a dle kritiků i nejvtipnější McCarthyův román (vy, kdo autora temných románů znáte, víte, že to nebyla meta, které by bylo těžké dosáhnout), je často srovnáván s Odysseem Jamese Joyce či románem Na plechárně Johna Steinbecka. Poprvé jej vydalo nakladatelství Random House v roce 1979 jako čtvrté autorovo dílo. Česky vydává McCarthyho opus magnum nakladatelství Argo.

Suttree možná oplývá na McCarthyho nebývalou mírou vtipu (černého), zároveň je jeho dílem nejrozsáhlejším a nejméně uspořádaným - vyprávění se skládá z mnoha vrstev a časových rovin, Suttree rozhodně není kniha na jedno odpoledne. V knihkupectví se pro ni ale určitě zastavte, protože McCarthy je... McCarthy.

 

Peter Wawerzinek: Krkavčí láska (Jota)

Může být touha po svobodě silnější než mateřská láska? Příběh Petera Wawerzinka (vlastním jménem Peter Runkel), německého básníka a spisovatele, svým obsahem sděluje, že někdy možná ano. Narodil se v Rostocku v roce 1954, o necelé tři roky později jej sousedé, společně se sestrou, našli vyhladovělého a špinavého uvnitř prázdného bytu - matka se rozhodla emigrovat na Západ, děti nechala osudu napospas.

Peter Wawerzinek vyrůstal v pěstounských rodinách a dětských domovech, sestru uviděl poprvé opět až po deseti letech. V dospělosti pracoval jako číšník a roznášel poštu, přitom studoval Akademii výtvarných umění a psal. Nejprve básně, po roce 1990 pak romány. Krkavčí láska vyšla poprvé v roce 2010 a vyvolala v Německu nadšení - ve stejném roce získala Cenu Ingeborg Bachmannové, nominována byla taktéž na Německou knižní cenu.

Krkavčí láska knižně zpracovává Wawerzinkovu životní cestu, autor se pokouší z útržků vzpomínek zahalených do milosrdného světa dětské fantazie, i z novinových zpráv, které jeho případ kdysi zdokumentovaly, vytvořit koláž, které by odpověděla na otázku, kterou jsme si položili na samém začátku i my -  Je touha po svobodě silnější než mateřská láska?

Austin Kleon: Kraď jako umělec (Jan Melvil Publishing)

Originalita, kreativita, osobitý přístup. Tahle slova najdete třeba v každém inzerátu, který nabízí práci. Nebo v každé recenzi knihy, filmu nebo třeba alba. Často ale z opačného pólu - nepůvodní, neoriginální, ukradené. Umělci už jen opisují. Jenže... je vůbec možné být dnes ještě kreativní? Nebylo už vše originální vymyšleno a vyzkoušeno? V umění byla období, která věrně  (a kreativně)  napodobovala skutečnost i období, kdy ji (stejně kreativně) bořila k nepoznání - je ještě kam posouvat hranice? 

Austin Kleon ve své půvabné a originální (sic!) knize tvrdí, že ano. Cesta je snadná - stačí vykrádat již vytvořené a přetvářet to podle sebe. Ovšem, i krást se musí umět. S citem. Hloupý zloděj se stane epigonem, chytrý zloděj z cizího díla vytvoří vlastní, když k vypůjčenému přidá nový nápad.

Kraď jako umělec je kniha, která baví a otevírá oči těm, kdo už dlouho „jedou stejným směrem". Dobrou službu udělá také začínajícím spisovatelům, malířům či hudebníkům. Na krádeži není přeci vůbec nic špatného. Jak říkal Mark Twain: Je lepší vzít si něco, co vám nepatří, než aby to tam dál jen tak leželo.

Knížku Kraď jako umělec si ale raději kupte. Jestliže nápady se krást mohou, při krádeži v knihkupectví byste se mohli ze zlou potázat.

Poezie do čteček uzavřená

Jeden ze dvou českých laureátů Nobelovy ceny byl básník. Stejně tak básníci byli vždy svědomím národa, burcovali společnost k činu v dobách, kdy bylo nejhůř. Jenže... všechno tohle už je dávno pryč. Poezie se nečte, nevydává, neprodává. A když, pak v nákladech čítajících stovky kusů. Trh je neúprosný, co si na sebe nevydělá, to nemá (prý) šanci na život.

Nástup elektronických knih ale ukazuje, že dobrá poezie může přežít i dnes. Příklad? Malé nakladatelství Zájezdí, one man show Viktora Machka. Slaví první narozeniny a na svém kontě má tři vydané básnické sbírky. Obchodní model je jednoduchý - zajímavý autor dostane možnost vydat své básně jako e-knihu, nakladatel po vydání dílo vystaví na internetu a kdo chce, může si je stáhnout. Zadarmo. Kdo nechce stahovat bez zaplacení, může autora podpořit zasláním libovolné částky.

Na uživení to není ani pro nakladatele, ani pro zúčastněné autory. Ale - poezie vždy byla a je o lásce ke slovům a o touze ta slova dostat ke čtenáři. Zájezdí nabízí autorům jednu z cest. A dělá to dobře.

autor: Marcel Kupka | 8. 11. 2012

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama