Přehlídka nazvaná Na led! ukazuje, jak se od bruslení na zamrzlých kanálech, jezerech a řekách v Holandsku 17. a 18. století tato společenská zábava přesunula na české území. Současně mapuje vývoj i význam hokeje jako součást národní identity.
"Těší mě, že otevíráme téma, které dosud nebylo komplexněji zpracováno ani prezentováno," tvrdí ředitelka galerie Alicja Knastová. Zdůrazňuje, že galerie výstavu situovala na místo spojené s českými hokejovými vítězstvími, zejména tím na olympiádě v Naganu z roku 1998. Národ posléze vítal hokejisty právě na Staroměstském náměstí.
Výstava zahrnuje jak malby starých mistrů, tak nejvýraznějších reprezentantů českého umění 19. století Augusta Bedřicha Piepenhagena, Karla Purkyně či Antonína Barvitia. Ukazuje pražská kluziště od Tavíka Františka Šimona, Otakara Nejedlého či Karla Holana.
Do světa hokeje a prvních velkých utkání a vítězství návštěvníky zavádějí kresby Marcela Niederleho, zatímco fotografie připomínají stavbu prvního zimního stadionu na Štvanici a mnohé hokejové okamžiky.
Díla Krištofa Kintery, Jiřího Surůvky či Ondřeje Kohouta ukazují, jak 90. léta vedle úspěchu českých hokejistů na olympijských hrách v Naganu otevřela nové možnosti, které se v umění na hokejové téma projevují zejména kritickým až ironickým nadhledem.
Výstavu uzavírají práce vytvořené k letošnímu hokejovému mistrovství devíti současnými umělci. Patří mezi ně Jakub Špaňhel, Alena Kotzmannová, Jan Vytiska či Karel Štědrý.
"Vedle klasických zpracování tématu v malbě i kresbě se prezentují i experimentální výtvarné přístupy Jiřího Koláře, Vojtěcha Tittelbacha či Teodora Rotrekla," doplňuje kurátorka výstavy Anna Strnadlová.
V neposlední řadě návštěvníky čeká obraz Smutný klaun, jehož autorem byl tragicky zesnulý hokejista a trenér Ivan Hlinka. Existenciálně laděný autoportrét z roku 1984 lze považovat za výtvarnou rekapitulaci jeho tehdy se uzavírající kariéry profesionálního hráče. Jsou na ní dresy mužstev, za něž nastupoval - národního týmu, kanadského Vancouveru, švýcarského Zugu a také Litvínova. Za něj Hlinka odehrál nejvíc zápasů. V tomto severočeském městě s hokejem začínal i končil. Zemřel roku 2004 po autonehodě, bylo mu 54 let. Dva roky poté byla právě před litvínovskou hokejovou halou umístěna jeho socha od Stanislava Hanzíka.
