Peking - Známý umělec a kritik čínského režimu Aj Wej-wej, který byl nedávno zatčen při odletu ze země a na několik dní se po něm slehla zem, je vyšetřován kvůli údajnému krácení daní a ničení účetních dokumentů. Oznámily to hongkongské noviny Wen Wei Po podporované Pekingem.
List s odvoláním na nejmenované vládní činitele uvedl, že Aj - který je pravděpodobně ve vazbě - je vyšetřován také kvůli šíření pornografie po internetu a bigamii. Umělec má prý syna se ženou, která není jeho manželkou. S úřady spolupracuje, i když to zprvu odmítal.
Aj byl 3. dubna zatčen na letišti v Pekingu, odkud chtěl odletět do Hongkongu, a skoro týden o něm nikdo neměl zprávy. Až pak Čína oznámila, že je v rukou policie, která ho vyslýchá kvůli podezření ze spáchání trestných činů hospodářské povahy. Zároveň Peking vzkázal světu, ať se do případu nevměšuje.
Rodina třiapadesátiletého umělce všechna obvinění včetně nově zveřejněných odmítá. Vláda se prý Aje snaží potrestat za jeho politické postoje. Proti uvěznění Aje už dříve protestovaly Spojené státy, Británie a Francie. Jeho okamžité propuštění požadovala Amnesty International a další organizace na obranu lidských práv.
Policie ho zatkla několik dní poté, co oznámil, že chce z Číny odejít a usadit se v zahraničí. Chtěl prý otevřít své studio v Německu, aby se zbavil šikanování a pronásledování čínských úřadů. V minulosti Aj například označil čínské vůdce za gangstery.
I Ajova tvorba často nese politický podtext; několikrát také vyjádřil podporu dalším umělcům, kteří mají v Číně problémy kvůli svému dílu a názorům. Ajovi přátelé se tak obávali, že by mohl být obžalován z pokusu o rozvracení státu. Nastala však druhá varianta, která je v totalitních státech a zemích potlačujících lidská práva poměrně obvyklá. Útoky proti kritikům režimu se skrývají za jiné trestné činy - včetně těch hospodářské a mravnostní povahy.
Zhoršená situcae
Amnesty International po zatčení Aje napsala, že situace v Číně se zhoršuje a režim netoleruje ani přihlášení k disentu. Zadržení a zmizení zapadá do kampaně čínských bezpečnostních sil proti odpůrcům režimu; a právníkům, spisovatelům a aktivistům boje za lidská práva zvláště. Úřady zesílely represe poté, co se na internetu objevily výzvy k protestům po vzoru rebelií v blízkovýchodních a severoafrických státech.
Aj se podílel na koncepci futuristického ztvárnění architektonické chlouby Pekingu, národního olympijského stadionu známého jako Ptačí hnízdo. Pak se ale od her distancoval s tím, že vláda je využívá pro propagandu.
V půlce února oznámil, že byl nucen zrušit první výstavu v Číně, protože mu organizátoři sdělili, že její načasování je politicky nevhodné. V lednu byl Ajovi zdemolován nově postavený ateliér v Šanghaji a loni v prosinci mu úřady zabránily vycestovat z Číny před slavnostním předáváním Nobelovy ceny za mír v Oslu, kterou dostal vězněný čínský disident Liou Siao-po.
Aj až do května vystavuje v londýnské galerii Tate Modern svá ikonická porcelánová slunečnicová semínka. Do někdejší turbínové haly, kterou dostávají slavní umělci k dispozici zcela podle své vůle, nechal na plochu tisíce metrů čtverečních navézt 150 tun semínek, teda asi sto milionů kusů.
Ručně zdobená slunečnicová semínka z porcelánu vyrábělo dva roky 1600 sklářů v čínském městě Ťing-te-čen. Dražbu stovky kilogramů v Londýně uspořádala aukční síň Sotheby's.
Slunečnicová semínka jsou v Číně oblíbenou levnou pochoutkou a v Ajově podání nesou mnoho významů; od odkazů na vládní propagandu až po výraz čínské sounáležitosti. Právě tamní "kolektivní mentalita" a společnost je častým tématem jeho děl.
