reklama
 
 

Muzeum Bauhausu stálo téměř 700 milionů korun, vystavuje i předměty z vily Tugendhat

7. 4. 2019 11:25
Díla slavné umělecké a návrhářské školy Bauhaus, včetně několika kusů nábytku z brněnské vily Tugendhat, mohou od soboty vidět návštěvníci nového muzea v německém Výmaru, tedy městě, kde byla tato instituce před 100 lety založena.

Nová budova nazvaná Muzeum Bauhausu byla právě slavnostně otevřena. Její stavba trvala tři a půl roku a stála 27 milionů eur, v přepočtu 693 milionů korun.

"Základ našeho muzea tvoří 168 objektů, které vybral přímo zakladatel Bauhausu Walter Gropius," vysvětluje historička umění Anke Blümmová. "Je to obrovský poklad, protože se jedná o první, nejautentičtější a nejstarší sbírku Bauhausu na světě," zdůrazňuje význam předmětů, jako jsou čajové soupravy, keramika, nábytek nebo koberce. Ty se nacházejí v nejvyšším, pátém patře muzea.

Přitom nechybělo mnoho a návštěvníci je vidět nemuseli. Gropius, který uměleckou školu ve Výmaru založil začátkem dubna 1919, díla městu věnoval v roce 1925, kdy se Bauhaus kvůli politickému tlaku musel přestěhovat do polabského města Desava v Sasku-Anhaltsku. To doufalo, že se financováním sídla Bauhausu zviditelní, oživí své továrny a do města přiláká návštěvníky.

"Gropius tehdy objekty předal zabalené v krabicích. Ředitel zdejšího muzea je takto dal někam do útrob zámeckého muzea, kde se vůbec nevybalovaly, takže ani neprošly inventarizací," líčí kunsthistorička Blümmová, podle níž se díky tomu o sbírce nedozvěděli nacisté, kteří proti Bauhausu vystupovali. Kdyby o dílech věděli, dost možná by je zabavili.

Gropiova sbírka se na světlo nakonec dostala až roku 1955, tedy 30 let poté, co ji slavný architekt durynskému městu daroval. K původním předmětům postupně přibývaly další. Dnes kolekce čítá 13 tisíc předmětů. V novém muzeu jich je vystaveno přes 1000.

Patří k nim ikony Bauhausu jako dětská kolíbka od Petera Kelera, křesla od Marcela Breuera nebo čajová konvice od Marianne Brandtové.

K nejvýznamnějším exponátům Blümmová řadí dva stoly a skříňky, které navrhl poslední ředitel umělecké školy Mies van der Rohe pro brněnskou vilu Tugendhat. Výmarskému muzeu, jehož expozice se točí kolem otázky, jak spolu chceme žít, je dlouhodobě zapůjčil soukromý sběratel.

Právě možnost ukázat sbírku v co největší šíři byla jedním z důvodů, proč nové muzeum Bauhausu vzniklo ve městě spojeném s výmarskou republikou i velikány německé kulturní historie Johannem Wolfgangem Goethem a Friedrichem Schillerem. "Ve starém muzeu nebylo možné sbírku ukázat v takové pestrosti jako zde. I klimatické podmínky byly horší," vysvětluje kunsthistorička Blümmová.

Díky velkorysým prostorům čítajícím 2000 metrů čtverečních je v novém muzeu, které se zaměřuje mimo jiné na experimentalitu umělecké školy, místo také na dílnu, v níž se návštěvníci mohou sami stát umělci. K dispozici mají kromě tradičních nástrojů i ty nejmodernější, například 3D tiskárny.

Moderní je také pojetí budovy, kterou navrhla berlínská architekta Heike Hanadaová. Obrovský světlešedý kvádr z jedné strany narušuje velký prosklený vchod a z dalších dvou jsou okna. Na západní straně budovy jsou okna menší a více roztroušená.

Druhým prvkem, který betonovou stavbu dělí, je 24 horizontálních linií táhnoucích se okolo celé budovy. Je v nich LED osvětlení, které má v noci podle architekty Hanadaové "rozpouštět těžkost stavby".

Jak se to podařilo, mohou návštěvníci posoudit tento víkend, kdy je navíc vstupné zdarma. V dalších dnech za něj zaplatí 11 eur, zhruba 280 korun.

"Bauhaus ovlivnil design na celém světě," míní ředitelka muzea Ulrike Bestgenová, podle níž se tvůrci spjatí se školou Bauhaus zabývali aktuálními tématy své doby, z nichž mnohá rezonují dodnes - například bytovou krizí.

Zakladatel Bauhausu Walter Gropius chtěl smazat rozdíl mezi pojmy užité umění a krásné umění, hlásal jednotu mezi designem, uměním a architekturou. K tomu, že jeho učiliště získalo mezinárodní věhlas, přispělo, že na něm vyučovali slavní pedagogové jako Lászlo Moholy-Nagy, Paul Klee nebo Vasilij Kandinskij.

"Nedá se říci, že by Bauhaus zastupoval tvůrčí škálu moderny v její plné šíří, jeho prestiži se však nevyrovnala žádná umělecká vzdělávací instituce, která působila tenkrát i kdy potom," napsal ve své knize B jako Bauhaus Deyan Sudjic, ředitel londýnského Muzea designu.

"Když se Bauhaus vzdal gestapu a zavřel v Berlíně krám, jeho reputace dál rostla, až nakonec potlačila veškeré konkurenční debaty o designu za plodila hotový běžící pás výstav a knih, který od té doby neustále nabírá na rychlosti," dodal Sudjic, podle nějž Bauhaus sice na papíře předkládal ucelenou ideologii, v praxi však k ničemu nezaujal jasný, jednotný postoj.

"Jeho zaměření ustavičně procházelo změnami a škola vycházela vstříc různým, často vzájemně neslučitelným tvůrčím proudům," upozorňuje Sudjic, podle nějž se Bauhaus a jeho chladná neutralita přesto nesmazatelně podepsaly na látkách, typografii, nábytku, architektuře i keramice.

Podle Sudjice je největší otázkou spojenou s Bauhausem to, proč už žádná pozdější škola umění neměla srovnatelný vliv. Sudjic odpověď nalézá v silném pedagogickém sboru, budově Bauhausu s nezaměnitelnou image a "neotřesitelným místem v srdci moderny, dominantního kulturního hnutí ve dvacátém století".

autoři: ČTK, Reuters, Kultura | 7. 4. 2019 11:25

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama