Praha - Pražská informační služba o víkendech pravidelně pořádá poznávací vycházky po metropoli. Tuto sobotu se k ní připojuje Divadlo Komedie s průvodcem Davidem Jařabem.
Na trase Vodičkova - Lazarská - Žižkov - Karlovo náměstí nabízí pohled pod povrch známých míst. Sraz v 18 hodin v hledišti divadla. Komedie uvede tři Jařabovy inscenace, které dohromady tvoří cyklus Pražské návštěvy.
Základ trilogii, která posléze dostala toto jméno, dala na podzim 2005 inscenace Vodičkova - Lazarská, tedy jména ulic, na jejichž rohu Komedie sídlí.
Prý ji iniciovala právě potřeba herců i autora vyprávět o místech, kudy denně procházejí, ale která možná žijí někde pod povrchem vlastním, na první pohled neuchopitelným životem.
Už tehdy existovala úvaha o pokračování. Příležitost nastala na podzim roku 2006, kdy bylo nutno nahradit původně plánovaný titul. Tak vznikla inscenace Žižkov. Závěrečný díl trilogie s premiérou v březnu 2008 pak našel místo na Karlově náměstí s Faustovým domem.
Inscenace Vodičkova - Lazarská vznikla na základě apokryfních evangelií, představení Žižkov vychází z textu a filmu Rainera Wernera Fassbindera Katzelmacher, Karlovo náměstí se volně zaobírá Goethovým Faustem. Jařab tyto příběhy zasazuje do konkrétních prostředí a míst.
Jejich genius loci se tak mísí s představami, které si každý divák i herci přinášejí - a dohromady vziká to, čemu autor říká „emocionální scénografie".
V ní se pohybují postavy ztracenců a obyčejných lidí, které vycházejí z osobností jednotlivých herců i aury celého souboru Komedie. Místo děje formuje jejich chování i jednání, ba možná přímo způsobuje jejich existenci.
A z toho napětí i vzájemné synergie všech prvků narůstají ty „malé velké" příběhy před očima diváků zpátky až do mytologických rozměrů.
„Jestliže Vodičkova - Lazarská byla o lidech, které společnost vyvrhla, Žižkov o lidech, kteří se ve společnosti ztrácejí a rozpouštějí, aniž by si to uvědomovali, pak Karlovo náměstí je o těch, kteří si své ztracení a zatracení uvědomují a možná ho přijímají jako osud, o kterém lze pochybovat, ale nelze ho změnit," říká Jařab.
Ctitel surrealismu nechává v programu i rozhovorech o svých isncenacích často zaznít slova, jež mohou znít jen jako parodie a černý humor. Ale zapojena do hry, přivolávají své významy a stávají se součástí imaginativního prostoru, jehož účinek lze přirovnat k Janu Švankmajerovi nebo Davidu Lynchovi.
A před divákem tak z obalů od hamburgrů a rozkopaných ulic vstává k novému životu Praha magická, zakopaná pod nánosy klišé.
