Knižní krematoria a grily. Velcí umělci zítřka budou v undergroundu, připomíná Dox

Knižní krematoria a grily. Velcí umělci zítřka budou v undergroundu, připomíná Dox
Na snímku z výstavy děl Viktora Karlíka v Doxu je objekt nazvaný Witold Gombrowicz.
Snímek z výstavy děl Viktora Karlíka v Doxu.
Viktor Karlík: Fanda Pánek.
Viktor Karlík: Beckett.
Foto: Jan Slavík
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
3. 1. 2022 18:05
Výstavu výtvarníka Viktora Karlíka v pražském Centru současného umění Dox poněkud zastínily dvě bombastičtější přehlídky, a tak se jeho soubor Literatura možná stal odkládaným restem loňského roku. K návštěvě je nyní nejvyšší čas, výstava potrvá už jen do neděle 9. ledna.

Noviny s černočerveným písmem a hrubě rastrovanými fotografiemi jsou v Doxu na každém kroku: rozvěšené na příčkách žebříku, vyskládané na parapetu nebo vyštosované do nízkého komínku v rohu místnosti. Vydal je kulturní časopis Revolver Revue u příležitosti výstavy malíře, grafika a sochaře Viktora Karlíka, jednoho ze svých zakladatelů v dobách samizdatu.

Noviny slouží jako dvojjazyčný průvodce, reprodukující více než stovku děl na přehlídce, jež protíná tři nejvyšší patra galerie. Soubor nazvaný Literatura vznikal od roku 2012. Karlík vytvářel nejčastěji třírozměrné, robustní objekty, které jsou vtipnou poctou nebo polemickou připomínkou osobností české i světové literatury.

K jeho oblíbencům patří Jiří Kolář, Jan Hanč, Ivan Magor Jirous, Robert Musil, Franz Kafka, Marcel Duchamp, Witold Gombrowicz a další. Polemicky se vztahuje například k odkazu Egona Bondyho.

Všechna krycí jména

"Objekt Egon Bondy - Invalidní sourozenci jsem začal dělat v době, kdy ještě nebylo zřejmé, jak velká byla básníkova spolupráce s StB," uvádí novinový průvodce i popisek, jímž Karlík komentuje každé dílo.

Básníkův sošný monogram později na zadní straně plastiky doplnil sítí narezlého páskového železa se jménem autora a jeho třemi čerstvě odhalenými krycími jmény. "Spisovatelovo vlastní jméno, pseudonym a všechna ta krycí jména jsou částmi jakési nemocné chobotnice postojů a identit," dodává Karlík.

Jisté výhrady vtělil také do objektu věnovaného Bohumilu Hrabalovi. Vertikálně pojatý monogram vytvořil především z odpadového železa, což představuje analogii ke spisovatelově dovednosti zužitkovat vyslechnuté slovo.

Spodní část tyče, na které se nacházejí iniciály, je opatřena pružinami z motocyklového tlumiče. "Tak lze materiálově pojmout autorovy nešťastné ústupky komunistickému režimu. Nechat se vnějším tlakem vychýlit do požadované pozice," popisuje výtvarník, jenž si zvykl své práce téměř dokumentárně komentovat.

Někdy stručně odkrývá souvislosti, na které mohou být krátcí i obeznámení čtenáři, pokud zároveň nejsou znalci většinou industriálního materiálu a jeho vlastností. Jiná symbolika je ovšem zřejmá. Například u monogramu ruského spisovatele Dostojevského, jejž výtvarník umístil na konec tyče podobné pohrabáči a učinil z něj cejchovací značku. Železný nástroj na výstavě doprovází také obraz, uvnitř rámu leží dřevěná deska s vypáleným černým monogramem. Je tu i několikavteřinové video, na kterém divák sleduje rozžhavené cejchovadlo, jak do dřeva vypaluje písmena FMD.

Několikrát Viktor Karlík zpracoval přezdívku undergroundového básníka a kunsthistorika, nejdelším kriminálem sužovaného disidenta Ivana Jirouse zvaného Magor. Jako zkušený grafik s vydavatelskou praxí si všímá prostředního písmene g, které je podle něj nejkreativnějším písmenem abecedy. "Když si typograf není jistý, jakou z abeced má před sebou, minuska g je mu oporou," vysvětluje Karlík.

G dominuje také v železném lineárním nápisu Magor zapojeném do elektrického obvodu. Autor tento objekt nazval Zkratovač (Magor) a zkonstruoval jej tak, že při zapojení do elektřiny hned vyřadí systém z provozu - podobně jako byl Jirous jedním z těch, kteří se pokoušeli zkratovat totalitní režim.

Podobně jako u Magora je prostřední písmeno akcentováno v příjmení Franze Kafky: F vytažené do výšky jako trčící hák.

Na snímku z výstavy děl Viktora Karlíka v Doxu je objekt nazvaný Witold Gombrowicz.
Na snímku z výstavy děl Viktora Karlíka v Doxu je objekt nazvaný Witold Gombrowicz. | Foto: Jan Slavík

Kolik může vážit "od A do Z"

Na fascinující výstavě Viktora Karlíka působivě robustní i elegantně tenké plastiky, objekty a také reliéfy propojují výtvarné umění s přemýšlením o literatuře a jejích autorech. Nechybějí ani práce ze série Hlasy z podzemí. Litinová profilovaná kola umístěná na podlaze připomínají poklopy na kanály. Na jednom z nich je citát Marcela Duchampa: "Velcí umělci zítřka budou v undergroundu."

V nejvyšší místnosti se nacházejí nejradikálnější díla, představující obecné myšlenky o literatuře, její kvalitě a konečnosti. Viktor Karlík zkonstruoval několik knižních krematorií, grilů a opékačů. Podle začouzených částí je zjevně také vyzkoušel, což dokládá několik přiložených videí.

Viktor Karlík: Knižní krematorium.
Viktor Karlík: Knižní krematorium. | Foto: Ondřej Přibyl

K dalším úvahám o literatuře přetavených do podoby sochy patří železný kufr plný těžkých kovových písmen celé abecedy. Tíhu slov je možné vzít doslova, potěžkat, kolik může vážit "od A do Z". Truhlu naplněnou všemi písmeny podle pořadatelů jeden člověk neuzvedne.

Devětapadesátiletý Viktor Karlík vystudoval Střední průmyslovou školu grafickou v Praze, kterou dokončil roku 1981. Potom nastoupil do Sbírky orientálního umění Národní galerie, kde pracoval jako správce depozitáře a restaurátor.

"Na Akademii výtvarných umění jsem nešel záměrně, přišlo mi absurdní jít se učit k lidem, kterých jsem si nevážil," řekl v rozhovoru pro časopis Art+Antiques, který s ním před deseti lety vedla kurátorka Magdalena Juříková. Ta připravila i nynější výstavu.

Výtvarník v interview také vzpomínal, jak se pro něj druhou školou stala orientální sbírka galerie, tehdy umístěná na zámku Zbraslav. "Dennodenní kontakt s osazenstvem sbírky mě intenzivně dovzdělával. Tam se nerozlišovalo, kdo je odborný pracovník a kdo ne, sedávali jsme doslova kolem kulatého stolu. Nejvíc jsem si odnesl z úvah Lubora Hájka, kterého jsem mimo jiné často poslouchal při lekcích mladým adeptům uměnovědy," vzpomíná na tehdejšího šéfa sbírky, dnes již nežijícího sinologa.

Viktor Karlík na snímku ze starší výstavy svých děl v pražské Galerii Montmartre, 2014.
Viktor Karlík na snímku ze starší výstavy svých děl v pražské Galerii Montmartre, 2014. | Foto: ČTK

V roce 1985 založil Viktor Karlík s Jáchymem Topolem a Ivanem Lamperem samizdatový časopis Jednou nohou, později přejmenovaný na Revolver Revue, kde působí dodnes. Podílel se na mnoha samizdatových a dalších nezávislých projektech. Po roce 1989 byl grafikem týdeníku Respekt, kterému vytvořil logo.

Je autorem bronzové pamětní desky undergroundového hudebníka Milana Mejly Hlavsy, pomníku Jana Hanče v podobě litinového reliéfu vycházejícího z estetiky kanálového poklopu na ulici v centru Plzně či ceny festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě.

Než skončí nynější výstava, jíž předcházela stejnojmenná kniha, připravilo Centrum současného umění Dox ještě jeden literární program. Tento čtvrtek od 18 tam bude číst své básně J. H. Krchovský a promluví také filozof Miroslav Petříček.

Výstava

Viktor Karlík: Literatura
Centrum současného umění DOX, Praha, výstava potrvá do 9. ledna.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 minutou

Zemřel Eduard Marek řečený Hroznýš, nejstarší český skaut

Zemřel Eduard Marek řečený Hroznýš, nejstarší český skaut. Za války ho za pomoc Židům věznili nacisté, po únoru 1948 zase komunisté. Bylo mu 104 let.

Zdroj: ČTK
před 19 minutami

Krčmář odpočíval a česká biatlonová štafeta dojela v Anterselvě patnáctá

Čeští biatlonisté bez své jasné jedničky Michala Krčmáře, který dostal po náročném programu volno, obsadili v posledním štafetovém závodu před olympijskými hrami 15. místo. Naděje na lepší výsledek týmu sebral hned na prvním úseku Mikuláš Karlík, neboť po trestném kole jel v závěru startovního pole. Vyhráli suverénně Norové.

Karlík v prvním kole zlomil hůl, což jej ovlivnilo při následné úvodní střelbě. "Zbytečně jsem si ukopl hůlku, pak nad tím přemýšlel a na ležce neudělal nic, co jsem měl. Jsem na sebe naštvaný," řekl České televizi. Po trestném kole Karlík klesl na poslední 24. pozici a na ní s velkou ztrátou také předával Milanu Žemličkovi.

Ten na střelnici nezaváhal, štafetu vytáhl a předával devatenáctý s mankem už téměř tří minut. Jakub Štvrtecký třikrát dobíjel a vyslal Adama Václavíka na trať z 17. místa. Český finišman si úsek protáhl po chybné ráně také o 150 metrů a doběhl patnáctý, předposlední ze štafet, které nebyly dostiženy o kolo. Odstup od Norů v cíli narostl na více než pět a půl minuty.

Češti si připsali 15. pozici v této sezoně po 11., 9. a 18. místě, vždy absolvovali minimálně jeden trestný okruh. Norové vyhráli i třetí týmový závod, do něhož nastoupili. Druzí byli o bezmála dvě minuty pomalejší Rusové, třetí Němci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy