Recenze - Poslední tvůrčí období ikony moderního hororu Stephena Kinga, tedy desetiletí vymezené těžkou autonehodou v roce 1999 a vydáním zatím posledního románu Pod Kupolí, lze charakterizovat tím, že autor nenapsal nic, co by bylo vyloženě špatné, ale ani výjimečně dobré. Jako by kromě dokončení svého opusu magnum - série Temná věž - přesně nevěděl, kam dál.
Pro texty tohoto období je příznačná žánrová rozvolněnost: odklon od čistého hororu k psychologickému románu (Lisey a její příběh), snaha o experiment (on-line knihy) i texty, jež jsou formulovány spíš jako stylistická cvičení (Z buicku 8, povídková sbírka Za soumraku). Východiskem z tvůrčího tápání nakonec nebylo hledání nových cest a postupů, ale naopak návrat ke kořenům.
Ostrov Duma Key (2008) odkazuje celkovým pojetím i způsobem zprostředkování příběhu na „starého dobrého" Kinga (Temná půle, Prokletí Salemu, Pytel kostí). Tedy romány, které spojovala klasická hororová zápletka (upírský příběh, duchařina, motiv zlého dvojčete) a motiv hrdinů-rozpolcených bytostí, již čelí vlastním posedlostem. Jejich úspěch nespočívá ve snaze o originalitu, ale v důmyslně budované atmosféře; zdrojem strachu a pocitu, že něco je fatálně v nepořádku, se mohou stát fráze, předměty i úkony každodenního života.
Zároveň ale autor v Ostrově objevuje nové prostory (opouští svět Maine) a variuje typologii postav (model spisovatele stiženého tvůrčím blokem střídá chlápek z ulice, který po nehodě získává zvláštní schopnosti). Dochází rovněž ke stylové proměně. Jedno z Kingových hlavních poznávacích znamení, a sice smysl pro spontánní plynutí textu, kdy výsledek působí jako neuspořádaný proud myšlenek, motivů a dílčích postřehů, nahrazuje promyšlenější a daleko koncepčněji pojaté vyprávění. Pozdní King se tak pečlivou výstavbou svých děl nápadně přiklání k tvorbě svého syna (viz zde).
King také v rámci žánru definitivně dosáhl standardu, z něhož nesleví; nemusíme se primárně zabývat tím, zda jsou, nebo nejsou jeho texty kvalitní, ale spíš tím, jakou pozici zaujímají v kontextu autorovy ostatní tvorby.
Nejnovější román Pod Kupolí je návratem ještě o několik levelů propracovanějším. Chester's Mill je typické americké maloměsto. Podzimní lesy, křesťanské rádio a přátelský radní domácky přezdívaný Velký Jim. Prostě malý hnízdo, kde všichni fandí svýmu týmu.
Idyla končí ve chvíli, kdy zaklapne Kupole - neproniknutelná bariéra neznámého původu. Les se mění v zahnívající pustinu s dekapitovanou srnou, z budovy rádia se vyklube drogové doupě a Velký Jim se touží stát malým fűhrerem. Chaos vládne, blíží se Halloween - a King nenechává nikoho na pochybách, že v Chester's Millu je říjen nejkrutější měsíc.
Pod Kupolí už svým tisícistránkovým rozsahem odkazuje na linii velkých Kingových románů, jako jsou Svědectví, To či Nezbytné věci - tedy díla, která lze co do rozsahu, příběhu i dopadu na fanoušky považovat ze mezníky spisovatelovy tvorby.
Jinými slovy: jsou zásadní z hlediska autorova přínosu pro žánr (o románu To se mluví jako o bibli hororu), definují Kingovy zákonitosti a filozofii (programová snaha podmanit si čtenáře a následně jej šokovat tím, co se odehraje) a lze na nich dobře sledovat nejdůležitější prvky jeho poetiky a stylu (cit pro detail a drobnokresbu, nenásilná práce s odkazováním na popkulturními fenomény).
Od absolutní otevřenosti a rozmáchlosti přitom tyto texty směřují k co nejpreciznějšímu ohraničení hracího pole. Fikční svět románu Svědectví pojímá celé Spojené státy a předvádí nám ucelený obraz postapokalypsy, jež se odehrává v téměř mytickém bezčasí (jaké známe například ze série Temná věž). To a Nezbytné věci jsou situovány na americké maloměsto, ke zkáze teprve směřují. A konečně prostor románu Pod Kupolí striktně vymezují hranice městečka Chester's Mill, které nahlížíme právě v okamžiku, kdy apokalypsa probíhá.
S ohraničeností a pečlivým vymezením prostoru souvisí i ona stylová proměna. Kupole funguje jako precizně promyšlený koncept; King zde dokonce uplatňuje městský plán a podrobný seznam postav, což by sice fungovalo i dříve - ale v kontextu se stylovou bezprostředností jeho rané tvorby by byl tento postup nemyslitelný.
Koncentrují se zde prvky, jež jsou pro Kinga esenciální; jde o motivy (maloměsto jako živoucí organismus, dětství a mezní okamžiky lidského života), typologii postav (silné vůdčí typy reprezentující dobro i zlo) i vyprávěcí vzorce (tematizace vztahu dospělých a dětí, střet proti sobě stojících sil).
Typická je ovšem pro autora i snaha o dořečenost. V kontrastu s lehkostí, s níž stále vybízí minimálně k dvojí interpretaci (původ vizí obyvatel Chester's Millu, otázka vlivu bytostí odpovědných za Kupoli, halucinogenní pozadí nadpřirozena), se tak jedná o krok navíc; King bohužel nezůstává u náznaků a občas vysvětluje i tam, kde to není nezbytně nutné.
V mnohém tu sice navazuje na svou předchozí tvorbu (původní námět pochází z roku 1976), ale zároveň ji aktualizuje. Opájí se současnými technologiemi, odkazuje se na technické thrillery i vzestup zájmu o vojenské prostředí (známé z románu Lee Childa). Autor tak bezděčně a zcela netradičně reflektuje sám sebe, respektive skutečnost, že svět jeho hrdinů už není tím, v němž sám vyrůstal. Proměnu zaznamenal i repertoár strachu a nočních můr: text je zahlcen odkazy na 11. září, řeší se hrozba terorismu i vládní konspirace.
Čtěte také:
Stephen King zplodil syna s hororovými schopnostmi
Bude z Kingovy fantasy filmově televizní Pán prstenů?
Román Pod Kupolí je tak možné vnímat jako tradiční i nový zároveň. Nespoléhá jen na nostalgii jako základní pocit z četby Stephena Kinga; zčásti sice pracuje s podobnými vzorci jako filmy typu Expendables, RED nebo Rambo 4 - ergo ti, kteří na Kingovi vyrostli i zestárli, budou spokojeni.
Ale zaujme i čtenáře, kteří mají s Kingem minimální nebo žádné zkušenosti. Vznikl plnohodnotný román, jehož kvalitu nedefinuje obeznámenost s autorovými předchozími texty. A v žádném případě se nejedná o poslední tvůrčí vzepětí, nýbrž o skutečný návrat krále, který dokazuje, že na to pořád má, aniž se musí stavět do laciné nostalgicko-parodické pózy.
Stephen King: Pod kupolí. Přeložila Linda Bartošková, 944 stran. Doporučená cena 549 Kč. Vydalo nakladatelství Pavel Dobrovský - BETA, Praha 2010.
