Londýn - Za mimořádně nabitöu označuje širší nominaci na letošní Bookerovu cenu předseda poroty James Naughtie. I když si odmyslíme tradiční natěšenost ostrovní kultury na vše nové, čemuž odpovídá slovník skoro všech pořadatelů i novinářů, pravdu má minimálně v tom, že ze třinácti autorů, kteří se budou ucházet o prestižní literární cenu, už dva tuto trofej získali a čtyři na ni byli nominováni.
Navíc je mezi nominovanými i Jihoafričan JM Coetzee, spolu s Australanem Peterem Careym jediný autor, který vyhrál Bookera dvakrát. Což znamená, že letos může padnout i absolutní rekord ceny, která se udílí od roku 1968.
Coetzee zvítězil v letech 1983 a 1999, v roce 2003 se pak stal laureátem Nobelovy ceny za literaturu, letos je nominován za knihu Summertime. Jednoho Bookera už má doma i AS Byatová, která soutěží s titulem The Children's Book.
Na druhé straně jsou tu i tři debutanti; mezi nimi James Lever, autor fiktivního (a prý velmi zábavného) životopisu šimpanze Cheety - postavy, která se ve třicátých letech proslavila v tarzanovských filmech a tady ironicky glosuje Hollywood.
V médiích i na soklu
"Letos se sešla opravdu široká paleta titulů a témat, cestujeme časem ze dvora Jindřicha VIII. až do filmové džungle i džungle válečné Afriky - a výsledkem je skvělá sestava, nejlepší za poslední dobu," nešetří chválou šéf jury.
"Odkrýváme nová jména, nezapomínáme na zavedené autory, jejichž hlas nezestárnul. Budoucnost naší literatury je v dobrých rukou - a ve svých rukou ji budou chtít i čtenáři."
Šestice spisovatelů, která se dostane do užší nominace, bude vyhlášena 8. září; o měsíc později, 6. října, bude znám vítěz.
Kromě obvyklých spekulací a tipů na vítěze, které k ceně patří a zvyšují zájem o nominované knihy i literaturu obecně, se letos může sázet ještě na jednu neznámou: jestli se Coetzee v případě rekordní výhry dostaví, aby potěšil pořadatele a sponzora, jímž je nyní investiční společnost Man.
Autor totiž nemá rád literární provoz a na veřejnosti se ukazuje jen nerad. Nepřišel si ani pro minulou Booker Prize, v případě Nobelovky ovšem udělal výjimku.
Letos přitom jména nominovaných nebudou znít jen v sázkových kancelářích a médiích. Na takzvaném čtvrtém soklu na londýnském Trafalgarském náměstí, který už několik let patří uměleckým projektům, se nyní po hodině až do 14. října nepřetržitě střídá 2400 dobrovolníků, aby v díle Antonyho Gormleyho vytvořili "stodenní" sochu současné Británie.
A jeden ze zájemců se rozhodl, že svých šedesát minut slávy, které začínají 11. srpna v 11 dopoledne, věnuje předčítání z děl všech třinácti navržených autorů.
Neúspěšný spisovatel s dlouhými vlasy a vousy
Coetzeemu, o němž se jistě bude mluvit v letošním ročníku nejvíc, přinesly proslulost knihy popisující realitu jihoafrického venkova, slavná je jeho Hanebnost. Román z roku 1999 - z nějž pocházejí slova Život je stále těžší, ale zároveň snazší. Člověk si totiž zvykne na to, že to je stále těžší - zachycuje zkušenosti stárnoucího bílého intelektuála po konci apartheidu, jenž odejde z města na vesnici.
Kritici u spisovatele nacházejí kafkovské inspirace a jeho styl označují za kultivovaný, věcný, ba až starosvětsky tradiční. I díky němu se přitom aktuální problémy Jižní Afriky mění také v otázky odcizenosti, jinakosti či násilí, jež jsou společné celému modernímu světu.
K jeho pozdějším knihám patří i fiktivní biografie nazvaná Elizabeth Costellová, kde na portrétu australské spisovatelky ironizuje současný život známých literátů vyplněný nekonečným cestováním po únavných konferencích a předváděním se před publikem.
Novinka Summertime, se kterou soutěží, zakončuje trilogii Coetzeeho beletrizovaných vzpomínek, kam už patří tituly Chlapectví a Mládí.
Kniha - již dosavadní ohlasy hodnotí jako vtipnou i jímavou - vypráví o tom, jak mladý anglický biograf píše životopis JM Coetzeeho a zaměřuje se na roky 1972 až 1977, kdy žil s otcem na předměstí Kapského Města a kdy se z něj "zrodil spisovatel".
S objektem svého zájmu se ovšem životopisec nikdy nesetkal, jen absolvoval sérii rozhovorů s jeho přáteli, kolegy, milenkou i tetou. A z nich vyvstává spisovatel jako nepříliš sympatická osoba, která se neumí otevřít ostatním; i rodina ho považuje za outsidera.
Třicátník s dlouhými vlasy a vousy je nepříliš manuálně zručný, ani s jeho literárním talentem to nevypadá valně. To už dnes určitě neplatí.
