reklama
 
 

To nejcennější z avantgardy. V Olomouci začala výstava fotografií Jaromíra Funkeho

15. 11. 2018 17:57
Muzeum umění v Olomouci tento čtvrtek otevírá výstavu děl fotografa, teoretika a pedagoga Jaromíra Funkeho. Představuje nejvýznamnější část jeho tvorby. Mezi čtyřmi desítkami snímků nechybí ani ty, jež dosud nebyly publikovány.

Olomoucká přehlídka je čtvrtou zastávkou výstavního projektu, který už se objevil v Paříži, Frankfurtu nad Mohanem či předloni v Praze. Přehlídka se sice nemůže srovnávat s rozsáhlou retrospektivou, kterou roku 2013 uspořádala Moravská galerie v Brně, má však přitažlivost letmého, intenzivního setkání, jež inspiruje a nabíjí, napsaly o pražské verzi výstavy v Leica Gallery Hospodářské noviny.

Jaromír Funke patří k nejvýznamnějším postavám české fotografie. "Originálně reagoval na všechny avantgardní směry 20. a 30. let. Znám je také jako organizátor, pedagog, teoretik, zásadním způsobem ovlivňoval celou českou a slovenskou fotografii," vypočítává autor výstavy, jinak historik fotografie Vladimír Birgus.

Funkeho snímky vlastní například Muzeum moderního umění v New Yorku, pařížské Centre Pompidou či právě Muzeum umění v Olomouci, kde se koná nynější přehlídka. Poslední desetiletí bývá český rodák řazen na stejně významné místo jako Man Ray nebo László Moholy-Nagy.

"Představujeme zde pouze nejvýznamnější část Funkeho tvorby, jeho avantgardní díla, od konstruktivismu, abstrakce až po surrealismus," doplňuje kurátor Birgus. "Funke v mnoha případech vytvářel progresivní práce, které nekopírovaly jen to, co vzniklo v zahraničí, ale přinášel originální řešení. Proto je zastoupen v nejvýznamnějších muzeích," dodává Birgus.

Podle druhé kurátorky Štěpánky Bileszové je nynější výstava první, která kdy o tomto autorovi pojednávala v Olomouci. "Jsme jedna z mála institucí, která Funkeho fotografie také vlastní, takže jsme k této výstavě mohli přispět," vysvětluje Bieleszová.

Olomoucká expozice je tak oproti těm dřívějším v Praze či Paříži pozměněna. Byla do ní zařazena díla z místní sbírky i fotografie, jež dosud veřejnost nemohla vidět. To umožnila spolupráce s Funkeho dcerou Miloslavou Rupešovou.

"Většina děl jsou vzácné dobové originály. Funke dělal striktně fotografie pouze pro výstavy, existují tak pouze v jedné či ve dvou kopiích," doplňuje Vladimír Birgus.

Osobnost meziválečné avantgardy

Rodák z východočeské Skutče Jaromír Funke, který žil v letech 1896 až 1945, začínal se snímky městské krajiny. Postupně se vedle Františka Drtikola či Josefa Sudka propracoval mezi zásadní osobnosti meziválečné avantgardy.

Funke exponoval odvážné akty a portréty, stejně jako třeba automobilové závody. Vyzkoušel si aranžovaná zátiší, nevyhnul se sociální fotografii, v otevřeném prostoru fotil krajinu i architekturu. Byl spíše cílevědomým než intuitivním umělcem. Nedostudoval práva, filozofii ani dějiny umění, od svých osmadvaceti publikoval. Brzy se prosadil i jako progresivní teoretik a také učitel.

"Zapáleně prosazoval pravdivost fotografie, odsuzoval tehdy populární ušlechtilé procesy, které obor přibližovaly malířství a které ’postavily fotografii na kolej, kde jí zdrávo nebylo’. Funke chtěl, aby se fotografie stala suverénním uměleckým oborem," napsaly o autorovi Hospodářské noviny.

První díla ovlivněná kubismem, novou věcností, konstruktivismem či abstrakcí Funke vytvořil roku 1923, často se jednalo o jednoduchá zátiší s obyčejnými, mnohdy zdánlivě nefotogenickými předměty. Podle Muzea umění Olomouc některé autorovy fotografie z 20. let patří také v mezinárodním kontextu k nejradikálnějším příkladům abstraktních tendencí s originálně zpracovanými motivy světla, světelných obrazů a průsvitnosti.

Vrcholný cyklus

Své vrcholné snímky z cyklu Abstraktní foto Funke začal pořizovat roku 1927, cyklus rozvíjel do roku 1929. Navazoval jím na starší zátiší se skleněnými tabulemi, lahvemi nebo žárovkami, v nichž hlavní roli hrály vržené stíny.

Současně autor tvořil v duchu konstruktivismu, jak dokazuje třeba soubor jeho snímků z výstavby kolínské elektrárny. Nekonvenční kompozice, odvážné úhly pohledu a diagonální uspořádání Funke invenčně používal při zachycení jednoduchých motivů v jejich základní podobě.

Dnes je Funke coby významný průkopník avantgardní fotografie ceněn také na trhu s uměním. Například aukční dům Sotheby’s v New Yorku před sedmi lety vydražil právě kompozici ze série Abstraktní foto za 350 tisíc dolarů, v přepočtu tehdy více než šest milionů korun.

Přátelství se Sudkem

Na současné výstavě v Olomouci se nachází i fotografie Josefa Sudka. Setkání s ním bylo začátkem 20. let minulého století pro Funkeho důležité. Oba fotografové se přátelili, na Sudkovo pozvání Funke roku 1924 vstoupil do Fotoklubu Praha a později společně založili Českou fotografickou společnost. Právě proto je součástí olomoucké výstavy Sudkova fotka, jež Funkeho zachycuje.

Jaromír Funkce zemřel v necelých padesáti letech jako nepřímá oběť bombardování Prahy. V březnu 1945 byl převezen do nemocnice se zánětem pobřišnice. Protože byl ale zrovna vyhlášen poplach, operace se musela odložit. Fotografa to stálo život.

Výstava nazvaná Avantgardní fotograf Jaromír Funke bude v Muzeu umění Olomouc k vidění do 10. února 2019.

autoři: ČTK, Kultura | 15. 11. 2018 17:57

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama