To nejcennější z avantgardy. V Olomouci začala výstava fotografií Jaromíra Funkeho

Jaromír Funke: Po karnevalu,1926.
Jaromír Funke: Z cyklu Čas trvá, 1932
Jaromír Funke: Rámy, 1924
Jaromír Funke: Samota brýle 1924
Jaromír Funke: Neony II, 1936
Foto: Muzeum umění Olomouc
ČTK Kultura ČTK, Kultura
15. 11. 2018 17:57
Muzeum umění v Olomouci tento čtvrtek otevírá výstavu děl fotografa, teoretika a pedagoga Jaromíra Funkeho. Představuje nejvýznamnější část jeho tvorby. Mezi čtyřmi desítkami snímků nechybí ani ty, jež dosud nebyly publikovány.

Olomoucká přehlídka je čtvrtou zastávkou výstavního projektu, který už se objevil v Paříži, Frankfurtu nad Mohanem či předloni v Praze. Přehlídka se sice nemůže srovnávat s rozsáhlou retrospektivou, kterou roku 2013 uspořádala Moravská galerie v Brně, má však přitažlivost letmého, intenzivního setkání, jež inspiruje a nabíjí, napsaly o pražské verzi výstavy v Leica Gallery Hospodářské noviny.

Historik fotografie Vladimír Birgus při zahájení olomoucké výstavy.
Historik fotografie Vladimír Birgus při zahájení olomoucké výstavy. | Foto: ČTK

Jaromír Funke patří k nejvýznamnějším postavám české fotografie. "Originálně reagoval na všechny avantgardní směry 20. a 30. let. Znám je také jako organizátor, pedagog, teoretik, zásadním způsobem ovlivňoval celou českou a slovenskou fotografii," vypočítává autor výstavy, jinak historik fotografie Vladimír Birgus.

Funkeho snímky vlastní například Muzeum moderního umění v New Yorku, pařížské Centre Pompidou či právě Muzeum umění v Olomouci, kde se koná nynější přehlídka. Poslední desetiletí bývá český rodák řazen na stejně významné místo jako Man Ray nebo László Moholy-Nagy.

"Představujeme zde pouze nejvýznamnější část Funkeho tvorby, jeho avantgardní díla, od konstruktivismu, abstrakce až po surrealismus," doplňuje kurátor Birgus. "Funke v mnoha případech vytvářel progresivní práce, které nekopírovaly jen to, co vzniklo v zahraničí, ale přinášel originální řešení. Proto je zastoupen v nejvýznamnějších muzeích," dodává Birgus.

Podle druhé kurátorky Štěpánky Bileszové je nynější výstava první, která kdy o tomto autorovi pojednávala v Olomouci. "Jsme jedna z mála institucí, která Funkeho fotografie také vlastní, takže jsme k této výstavě mohli přispět," vysvětluje Bieleszová.

Olomoucká expozice je tak oproti těm dřívějším v Praze či Paříži pozměněna. Byla do ní zařazena díla z místní sbírky i fotografie, jež dosud veřejnost nemohla vidět. To umožnila spolupráce s Funkeho dcerou Miloslavou Rupešovou.

"Většina děl jsou vzácné dobové originály. Funke dělal striktně fotografie pouze pro výstavy, existují tak pouze v jedné či ve dvou kopiích," doplňuje Vladimír Birgus.

Osobnost meziválečné avantgardy

Rodák z východočeské Skutče Jaromír Funke, který žil v letech 1896 až 1945, začínal se snímky městské krajiny. Postupně se vedle Františka Drtikola či Josefa Sudka propracoval mezi zásadní osobnosti meziválečné avantgardy.

Funke exponoval odvážné akty a portréty, stejně jako třeba automobilové závody. Vyzkoušel si aranžovaná zátiší, nevyhnul se sociální fotografii, v otevřeném prostoru fotil krajinu i architekturu. Byl spíše cílevědomým než intuitivním umělcem. Nedostudoval práva, filozofii ani dějiny umění, od svých osmadvaceti publikoval. Brzy se prosadil i jako progresivní teoretik a také učitel.

Jaromír Funke: Samota brýle 1924
Jaromír Funke: Samota brýle 1924 | Foto: Muzeum umění Olomouc

"Zapáleně prosazoval pravdivost fotografie, odsuzoval tehdy populární ušlechtilé procesy, které obor přibližovaly malířství a které ’postavily fotografii na kolej, kde jí zdrávo nebylo’. Funke chtěl, aby se fotografie stala suverénním uměleckým oborem," napsaly o autorovi Hospodářské noviny.

První díla ovlivněná kubismem, novou věcností, konstruktivismem či abstrakcí Funke vytvořil roku 1923, často se jednalo o jednoduchá zátiší s obyčejnými, mnohdy zdánlivě nefotogenickými předměty. Podle Muzea umění Olomouc některé autorovy fotografie z 20. let patří také v mezinárodním kontextu k nejradikálnějším příkladům abstraktních tendencí s originálně zpracovanými motivy světla, světelných obrazů a průsvitnosti.

Vrcholný cyklus

Své vrcholné snímky z cyklu Abstraktní foto Funke začal pořizovat roku 1927, cyklus rozvíjel do roku 1929. Navazoval jím na starší zátiší se skleněnými tabulemi, lahvemi nebo žárovkami, v nichž hlavní roli hrály vržené stíny.

Současně autor tvořil v duchu konstruktivismu, jak dokazuje třeba soubor jeho snímků z výstavby kolínské elektrárny. Nekonvenční kompozice, odvážné úhly pohledu a diagonální uspořádání Funke invenčně používal při zachycení jednoduchých motivů v jejich základní podobě.

Dnes je Funke coby významný průkopník avantgardní fotografie ceněn také na trhu s uměním. Například aukční dům Sotheby’s v New Yorku před sedmi lety vydražil právě kompozici ze série Abstraktní foto za 350 tisíc dolarů, v přepočtu tehdy více než šest milionů korun.

Jaromír Funke: Abstraktní fotografie II, 1928 až 1929
Jaromír Funke: Abstraktní fotografie II, 1928 až 1929 | Foto: Muzeum umění Olomouc

Přátelství se Sudkem

Na současné výstavě v Olomouci se nachází i fotografie Josefa Sudka. Setkání s ním bylo začátkem 20. let minulého století pro Funkeho důležité. Oba fotografové se přátelili, na Sudkovo pozvání Funke roku 1924 vstoupil do Fotoklubu Praha a později společně založili Českou fotografickou společnost. Právě proto je součástí olomoucké výstavy Sudkova fotka, jež Funkeho zachycuje.

Jaromír Funkce zemřel v necelých padesáti letech jako nepřímá oběť bombardování Prahy. V březnu 1945 byl převezen do nemocnice se zánětem pobřišnice. Protože byl ale zrovna vyhlášen poplach, operace se musela odložit. Fotografa to stálo život.

Výstava nazvaná Avantgardní fotograf Jaromír Funke bude v Muzeu umění Olomouc k vidění do 10. února 2019.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Sněmovna lordů velkou většinou vyjádřila nesouhlas a politování nad zákonem o vnitřním trhu, který jde proti částem brexitové dohody

Sněmovna lordů, horní komora britského parlamentu, v úterý velkou většinou vyjádřila nesouhlas a politování nad zákonem o vnitřním trhu, který jde proti částem brexitové dohody. Proti kontroverznímu zákonu, který podle Evropské komise porušuje právně závaznou dohodu, hlasovalo 395 zákonodárců, opačný názor jich mělo 169. Sporným zákonem může vláda premiéra Borise Johnsona zrušit části rozvodové dohody mezi Británií a Evropskou unií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy