V Černé kostce lidé uvidí například surové nahrávky happeningů Milana Knížáka ze 70. let minulého století nazvaných Kamenný obřad či Materiálové události, stejně jako záznam koncertu Knížákovy skupiny Aktual v Holubíně, pořízený v roce 1972. Pocházejí ze sbírky pohyblivého obrazu královéhradecké galerie.
Jiná videa přibližují akce, jejichž autoři pracovali s vlastním tělem - Tomáš Ruller v 80. letech vytvořil projekt Padání, už po sametové revoluci Jiří Černický zaznamenal svou performanci na pískovcové hoře Děčínský Sněžník pod názvem Mezi poslední večeří a snídaní v trávě. Tu tvoří hostina na zamrzlém jezírku.
"Umělec má na ruce napatlaných 20 kilogramů tuku do tvaru kyje nebo pádla, jakéhosi prodloužení těla citlivého na vzruchy prostředí. V této protéze má zabudovanou nádobku s modrým inkoustem. Ten vlivem nesnadné manipulace s těžkým údem nepravidelně vytéká na umělcova záda," popisuje Černického web.
Do Bílé kostky galerie umístila práce, jež získala během posledních dvou let v rámci přípravy monografie konceptuálního umělce Milana Langera, který zemřel roku 2017 ve věku 73 let. "Vystavená díla zahrnují rozmanité formy akčního umění, jako je performance, happening, body-art či land-art," uvádějí pořadatelé. Některé práce jsou k vidění poprvé. Výstava potrvá do 10. září.
Hned u vstupu do královéhradecké galerie je až do ledna 2024 nově k vidění multimediální instalace Silent Disco, kterou vytvořil umělec Tomáš Svoboda. "Hledá odpověď na otázku, co je klíčovým faktorem ovlivňujícím podobu české společnosti v posledních třech dekádách," tvrdí organizátoři. Devětačtyřicetiletý absolvent pražské Akademie výtvarných umění Svoboda je finalistou Ceny Jindřicha Chalupeckého z roku 2006.
Třetí nová přehlídka se nachází v Galerii Vladimíra Preclíka, pojmenované po sochaři, jenž roku 2008 věnoval 54 svých děl kraji. Z této kolekce je sestavená stálá expozice v prvním patře. Právě sem nyní galerie umístila dočasnou výstavu děl Josefa Václava Škody, který patřil k vyhledávaným sochařům v Hradci Králové a blízkém okolí.
"V Galerii Vladimíra Preclíka jsou prezentovány přípravné modely plastik a soch, které byly osazeny v minulém století do veřejného prostoru Hradce Králové a jeho blízkého okolí. Modelletta jsou doprovázena texty o vzniku a osazení finálních děl společně s fotografiemi historického a současného stavu," říká kurátor výstavy Jan Florentýn Báchor.
Josef Václav Škoda, jenž žil v letech 1901 až 1949, se umělecky podílel na budování identity první republiky. "Nový stát si potřeboval zvolit vlastní umělecký jazyk a symboliku, jimiž by se odlišil od rozpadlého Rakouska-Uherska. Vznikaly tak alegorické plastiky na fasádách, pomníky či práce oslavující republiku," doplňuje mluvčí galerie Gabriela Bučková.
Škoda vytvořil několik pomníků padlým v první světové válce, reliéfy pro Národní banku československou nebo podobizny Boženy Němcové a Jana Žižky. Ve městě lze dodnes nalézt přes deset prací, které vytvořil. Výstava připomínající jeho odkaz potrvá v královéhradecké galerii do 14. ledna příštího roku.
Galerie je příspěvkovou organizací Královéhradeckého kraje. Sídlí v historickém centru města v pozdně secesní budově. Od roku 2008 má ve správě také dva soubory uměleckých děl, sbírku Galerie Vladimíra Preclíka a Křížovou cestu, což je cyklus sochařských děl přístupný ve volné přírodě nedaleko barokního Kuksu na Trutnovsku.
