Je celkem pochopitelné, že vycházejí (a dobře se prodávají) knihy Brownových odpůrců - stejně jako "příživná literatura". Vzrostl ovšem i zájem o překlady původních apokryfních, najmě gnostických textů z koptštiny a řečtiny. Podle agentury Reuters bylo zřídkakdy tak výnosné psát o křesťanství jako nyní.
Da Vinciho kódu se dosud prodalo po celém světě asi 40 milionů výtisků. Z Brownova úspěchu profituje i Michael Baigent, jenž na Browna podal žalobu pro plagiát - stoupl zájem o inkriminovanou Baigentovu knihu Svatá krev a svatý grál.
Nedávno pak vyšla jeho další práce The Jesus Papers; ta se na vlně Brownova úspěchu veze zcela nepokrytě, rozvíjejíc tezi, že Ježíš nezemřel na kříži a dožil se požehnaného věku.
Úspěchu Brownova románu vděčí za popularitu i autor, který by bez Da Vinciho kódu zůstal na periferii čtenářského zájmu. Díky Brownovým odkazům a citacím se začaly prodávat knihy publicisty specializovaného na hermetismus Ehuda Sperlinga.
Sperling vydává také překlady apokryfních evangelií, která mají v USA oproti dřívějším "akademickým edicím" statisícové náklady. (Druhé vydání apokryfních evangelií přineslo u nás nedávno nakladatelství Vyšehrad a souvislost reedice s vlnou módního zájmu o tuto problematiku také nelze vyloučit.)
Jako průvodní jev "šifrománie" lze také chápat nebývalý úspěch románu Divine (Božská) - podobenství o Marii Magdaleně, situované do moderní doby, které napsala katolická autorka Karen Kingsburyová. Ta na Brownově románu oceňuje, že nasměroval pozornost běžných konzumentů zábavné literatury k církevním dějinám i k její oblíbené novozákonní postavě.
Da Vinciho kód má samozřejmě i množství odpůrců, kteří nelení. Zahlcují trh publikacemi, které jsou k Brownovi kritické a polemizují s ním nebo jeho knihu aspoň parodují.
Parodie se vyrojily prakticky okamžitě po prvních úspěších Brownova bestselleru. I česky už vyšla Šifra Asti Spumante (The Asti Spumante Code) amerického autora Toby Clementse, na český překlad čeká The Va Dinci Code Adama Robertse (Silmámilion). Jistého Henry Bearda zase napadlo spojit parodii s politickou satirou - a vznikla tak Šifra Dicka Cheneyho ( The Dick Cheney Code).
"Na vážno" se přirozeně kniha o tom, jak to bylo doopravdy s Ježíšem a Máří Magdalenou, nejvíc dotýká konzervativních křesťanů prakticky všech denominací. Chicagský evangelický farář Erwin Lutzer přirovnává očekávaný film k "duchovní tsunami" a jeho knihy Da Vinciho podvod (Da Vinci Deception) se už prodalo na 300 tisíc výtisků.
Zároveň se Lutzer zapojil do kampaně Da Vinciho kód mě nepřesvědčí, kterou organizují americká křesťanská knihkupectví a jež nemá za cíl nic menšího než osvětovou činností bránit křesťanskou víru před působením Brownovy knihy, respektive filmu.
Lutzer ale zdůrazňuje, že církev nikomu nic nezakazuje ani nemanipuluje svobodným názorem svých členů. "Většina lidí v našich církvích se chce na film podívat - a já jim nebudu říkat, aby na něj nechodili," říká. Sám prý návštěvu filmu plánuje přinejmenším proto, aby měl čím podložit své protibrownovské argumenty.
Ostrá slova a jiný postoj volí autorka knihy Dekódování Da Vinciho; katolická spisovatelka Amy Welbornová má za to, že nadbytečné protesty Brownově knize přidávají na důvěryhodnosti. "A to, co napsal o Ježíšovi a Marii Magdaleně, je blábol," dodává.
