Světloplach. Výstava Petra Nikla vtahuje do hry dění na Smetanově nábřeží

Světloplach. Výstava Petra Nikla vtahuje do hry dění na Smetanově nábřeží
Nikl projekt připravil s fotografem Honzou Sakařem a hudebníkem Ondřejem Smeykalem. Na snímku je Niklova olejomalba z letošního roku nazvaná Turek.
Přehlídku lze ve druhém patře pražské galerie SmetanaQ vidět zdarma vždy od úterý do neděle. Na snímku si návštěvnice prohlížejí dvoudílnou malbu Sedm proudů z roku 2023, kterou Petr Nikl vytvořil tuší na rýžovém papíře.
V první místnosti se na zdech Niklovy olejomalby stylizovaných portrétů různých postav střídají se snímky, které Honza Sakař vyrobil technikou fotografie na plech, takzvanou ferrotypií.
Jedná se o historický postup používaný už v 19. století. Výsledkem jsou v tomto případě díla vyhotovená na mokrých kolodiových deskách v ocelovém rámu. Na snímku je série Sakařových snímků nazvaná Náčelníci.
Foto: Anna Pleslová
Kultura ČTK Kultura, ČTK
15. 6. 2023 17:00
S proměnami světla a zvuku si hraje instalace nazvaná Světloplach, kterou v pražské galerii SmetanaQ umístil známý umělec Petr Nikl. Připravil ji s fotografem Honzou Sakařem a hudebníkem Ondřejem Smeykalem. Jedna část výstavy pracuje s výhledem na řeku Vltavu a starou Prahu z oken galerie, jež sídlí na Smetanově nábřeží.

Přehlídku lze ve druhém patře SmetanaQ vidět zdarma vždy od úterý do neděle, potrvá do 17. září. Zahrnuje tři místnosti.

V té první se na zdech Niklovy nové olejomalby stylizovaných portrétů různých postav střídají se snímky, které Honza Sakař vyrobil technikou fotografie na plech, takzvanou ferrotypií. Jedná se o historický postup používaný už v 19. století. Výsledkem jsou v tomto případě díla vyhotovená na mokrých kolodiových deskách v ocelovém rámu. Sakařovy fotografie a Niklovy obrazy na sebe vzájemně odkazují.

Druhá místnost obsahuje Niklovy prostorné malby vytvořené pomocí tuše a rýžového papíru nakašírovaného na plátně. Tématem těchto abstraktních výjevů je voda, respektive tekutost. Malby dostaly názvy jako Šest proudů, Černá zátoka nebo Zpětný proud.

Do poslední části výstavy divák vstupuje za závěs. Místnost je ztemnělá a všechna okna vedoucí na Smetanovo nábřeží zakryté - až na cameru obscuru neboli optické zařízení předcházející fotoaparátu, které Nikl umístil do všech tří oken. Díky tomu světlo zvenčí dopadá na obří plátno uvnitř, před nějž se divák může posadit a v reálném čase sledovat, co se děje venku, byť obraz je jako u každé camery obscury převrácený vzhůru nohama.

Camera obscura pracuje na principu, kdy světlo zvnějšku prochází otvorem a převrácené dopadá na protější stěnu nebo plátno. Niklova instalace k tomu přidává kontrast světla a tmy, vytváří jakousi pohyblivou světelnou hru.

Petr Nikl před převráceným obrazem z camery obscury ukazuje na Petřínskou rozhlednu.
Petr Nikl před převráceným obrazem z camery obscury ukazuje na Petřínskou rozhlednu. | Foto: ČTK

V této místnosti se dále nachází zvláštní strunný nástroj, který Petr Nikl vytvořil a také zde na něj hrál při vernisáži. Jako host se k němu přidal Ondřej Smeykal ovládající tradiční australský nástroj didgeridoo, gong či elektroniku. Koncerty se v prostoru výstavy uskuteční ještě několikrát, stejně jako je připravený netradiční doprovodný program. Díky němu budou moci návštěvníci zažít Nikla přímo při práci.

"Petr Nikl si z výstavního prostoru udělá ve vybraných dnech svůj ateliér. Malí i velcí návštěvníci ho tak budou moci pozorovat nejen při tvorbě, ale někdy budou moci zhlédnout jednoduchou projekci camery obscury za jeho hudebního doprovodu," uvádí za pořadatele Markéta Musilová.

Konkrétně autor využije galerii jako svůj ateliér tento pátek 16. června, dále 20., 21., 27. a 28. června plus znovu 4., 5. a 6. července vždy v otevíracích hodinách, tedy od 11 do 18 hodin. Na koncertech Nikl vystoupí v triu se Zdeňkem Ondruškou a Miroslavem Černým. Například jeden večer nazvaný Bezcílné cesty zde 21. června jej spojí s takzvanou klapkodastrovou kytarou Petra Korbeláře a indickou flétnou Bansuri v podání Jana Kotulána. Výstavu připravil kurátor Petr Vaňous.

Tvorba Petra Nikla se vyznačuje svébytnou poetikou přecházející od obrazu a kresby přes performance, loutkové divadlo a hudbu až k poezii. Dvaašedesátiletý umělec byl členem dnes již neexistující skupiny Tvrdohlaví, roku 1995 získal Cenu Jindřicha Chalupeckého. Pět let nato se zviditelnil projektem Hnízda her v pražské Galerii Rudolfinum.

V novém tisíciletí s titulem Záhádky obdržel Magnesii Literu pro knihu roku a nejlepší knihu pro děti a mládež. Poslední dobou se dle pořadatelů věnuje "experimentální odosobněné kresbě, kterou zkoumá jako samovolný proces rozehraný a korigovaný v čase".

 

Právě se děje

Další zprávy