První projekce v několika kinech v Šindžuku, jedné z hlavních obchodních čtvrtí japonské metropole Tokia, byly v pátek ráno téměř vyprodané, přestože na ty večerní ještě zbývají vstupenky, píše britská BBC. Název snímku ale hned dopoledne začal trendovat na sociální síti Twitter s více než 90 tisíci zmínkami.
"Je to vrchol Mijazakiho tvorby. Vidět to jednou bylo málo, hned bych šel znova," cituje agentura Kjódo sedmadvacetiletého diváka, který stihl ranní promítání.
Hajao Mijazaki, dvaaosmdesátiletý držitel Oscara za Cestu do fantazie z roku 2001, před deseti lety dokončil film nazvaný Zvedá se vítr. Krátce poté svolal tiskovou konferenci a oznámil, že odchází do důchodu. Vysvětlil, že je čím dál pomalejší a cítí se příliš unavený na to, aby načal další práci.
Tři roky nato ale umělec přehodnotil názor a začal pracovat na nynější novince. Ta se jmenuje Kimitači wa dó ikiru ka, anglicky How Do You Live, tedy stejně jako román, který roku 1937 napsal Jošino Genzaburó. Snímek se odehrává za druhé světové války, také vypráví o dospívajícím sirotkovi a na knihu skutečně odkazuje jednou scénou. Tím však podobnosti končí.
Mijazaki filmu vymyslel zcela původní příběh, jejž na svých stránkách popisuje například britská BBC. Podle ní je snímek pro Mijazakiho typicky plný roztomilých, avšak záhadných bytostí, úžasně vypadajícího jídla či okamžiků popírajících fyzikální zákony. Obsahuje vše, co by diváci čekali.
Podobně jako režisérovy starší práce novinka pojednává o dospívání. Stojí na autorově charakteristické ruční animaci i osobité práci s barvami. A tentokrát má částečně autobiografickou rovinu.
Filmař se narodil roku 1941 v Tokiu. Ve starších rozhovorech líčil, že nejranější vzpomínky má na vybombardovaná města. Mijazakiho otec řídil firmu vyrábějící součástky do letadel, v nichž bojovali japonští piloti. V červenci 1945 musela být rodina po spojeneckém bombardování Ucunomije, což je hlavní město prefektury Točigi, evakuována na venkov.
"Hrozně jsem se na Mijazakiho nový film těšila," říká osmnáctiletá studentka Mičiru Mijasatoová, která v pátek přišla na jednu z prvních projekcí do kina v centru Tokia. "Protože jsem dopředu nevěděla vůbec nic o příběhu, bylo to o to víc vzrušující," tvrdí.
Podobně jako v případě dřívějších projektů, které rovněž vyrobil pod hlavičkou svého Studia Ghibli, režisér načasoval premiéru na začátek školních prázdnin. Japonský školní rok je jiný než ve většině západních zemí, jedna jeho část končí právě v polovině července.
Oproti svým nejznámějším snímkům jako Laputa: Nebeský zámek, Princezna Mononoke nebo Zámek v oblacích však Hajao Mijazaki tentokrát zcela vypustil propagační rovinu. Před světovou premiérou záměrně neuspořádal tiskové konference ani debaty, nešířil trailery či televizní reklamy, stejně tak Studio Ghibli dosud nezačalo prodávat žádné reklamní předměty spojené se snímkem.
Veškerá propagace tak spočívala v jediném plakátu, který nakreslil sám Mijazaki. I ten ale distributoři rozeslali pouze omezenému počtu biografů.
"Právě proto, že jsem o tom filmu nevěděla nic dopředu, jsem si ho strašně užila," hodnotí tuto taktiku nyní další divačka, zhruba padesátiletá sociální pracovnice Jumiko Kokuboová.
Rovněž diváci, s nimiž mluvila agentura AFP, si pochvalují, že dopředu nevěděli, o čem přesně film je.
Producent Tošio Suzuki ze Studia Ghibli říká, že s Mijazakim chtěli vyzkoušet jinou strategii než obvykle. "Když jsme byli malí, také jsme před premiérou filmu neznali víc než název a plakát. Bavilo mě tehdy představovat si, o čem snímek bude. Tenhle pocit jsme chtěli oživit," vysvětlil Suzuki japonské veřejnoprávní televizi NHK.
Na rozdíl od Mijazakiho dřívějších děl novinka existuje také ve formátu pro kina IMAX. Hudbu složil režisérův dvorní skladatel, dvaasedmdesátiletý klavírista Joe Hisaiši, doplňuje japonská agentura Džidži.
Hajao Mijazaki už několikrát odcházel do důchodu. Později to vždy vzal zpět. Teď, kdy je po osmdesátce, i diváci počítají s tím, že dalšího filmu od něj se zřejmě nedočkají. "Už u minulého snímku jsem myslel, že je poslední, a pak přišli s tímhle," konstatuje čtyřiadvacetiletý divák Rens Takahaši, který se živí jako grafik a přišel na jednu z ranních pátečních projekcí. "O to víc jsem se těšil na tenhle film," dodává.
Kimitači wa dó ikiru ka promítají japonská kina od pátku, o jeho uvedení v dalších zemích zatím američtí ani čeští distributoři neinformovali. Podle agentury AFP insideři začínají spekulovat, zda Mijazaki snímek nepřiveze na Benátský filmový festival, který začíná 30. srpna.
Britská BBC označuje Hajaa Mijazakiho a jeho Studio Ghibli za jedny z nejdůležitějších hráčů v japonské kinematografii. Tři režisérova díla, konkrétně Princezna Mononoke, Cesta do fantazie a Zámek v oblacích, stále figurují v tabulce deseti komerčně nejúspěšnějších tamních filmů všech dob. A Mijazaki svou animací i stylem vyprávění ovlivnil umělce po celém světě, dodává BBC.
Podle ní však zůstává ve hvězdách, jak se bude bez Mijazakiho jednou dařit Studiu Ghibli, které roku 1985 založil s producentem Suzukim a dnes již nežijícím režisérem Isaem Takahatou.
Firma se už několikrát pokusila pomyslně předat žezlo další generaci, avšak se smíšeným úspěchem. Tři snímky včetně Earwig a čarodějnice z roku 2020 už pro Studio Ghibli natočil i režisérův syn, šestapadesátiletý Goró Mijazaki, nesetkaly se však se srovnatelným ohlasem jako v případě otce.
U japonských diváků více rezonuje tvorba jiných autorů včetně padesátiletého Makota Šinkaie, jehož nejnovější film Suzume začala česká kina promítat tento čtvrtek.
