reklama
 
 

Recenze: Krále Artuše stáhla ke dnu tíha tlaku Hollywoodu 

12. 5. 2017
Britský režisér Guy Ritchie natočil slavný příběh legendy krále Artuše jako počátek rozsáhlé filmové série. Snímek Král Artuš: Legenda o meči ale nakonec dopadl jako podivný kompromis mezi režisérovým zemitým pojetím a hollywoodskou velkoprodukcí, která svého tvůrce drží na uzdě.
Doporučujeme

Hollywoodská velkoprodukce se v posledních letech zmítá v problémech: velká studia často směřují většinu prostředků do výroby vysokorozpočtových blockbusterů s minimálním rizikem návratnosti, které by mohly sloužit jako úvodní snímky dlouhých sérií.

Marvel Studios, jež v roce 2008 odstartovalo přelomový a velmi výnosný koncept sdíleného filmového univerza, se nyní snaží napodobit zejména tým Warner Bros. Ten vlastní komiksové filmy od DC Comics, kterým se stále nedaří uspokojit fanoušky ani kritiky. Pod křídly má ale i slibně se rozbíhající prequel Harryho Pottera Fantastická zvířata a kde je najít, jenž se podle plánů rozroste až na pět filmů.

Aktuální Král Artuš: Legenda o meči je projekt o poznání rizikovější. Není spojený s žádným popkulturním fenoménem ani nerozšiřuje známou filmovou značku, studio mu nicméně věřilo tak, že na něj vyčlenilo 175 milionů dolarů a ohlásilo ho jako počátek šestidílné filmové série, původně pojmenované Rytíři Kulatého stolu.

Jako režiséra si vzalo schopného tvůrce středněrozpočtových filmů Guye Ritchieho, jenž už v minulosti úspěšně revitalizoval značku Sherlocka Holmese a zároveň nepřišel o osobitý styl, který mu získal mezinárodní uznání. Jeho Artuš ale nakonec doplatil - podobně jako Batman v Superman: Úsvit spravedlnosti - na velké ambice studia a snahu oslovit široký okruh diváků.

Sbal prachy a vypadni

Když člověk sleduje mnohokrát adaptovaný příběh o zrodu krále Artuše, nemůže se ubránit dojmu, že mu i přes veškerou obeznámenost s legendou nelze porozumět. Scénář zpracovaný celkem třemi scenáristy prošel mnoha revizemi a jeho výsledkem je materiál, který by klidně vystačil na tři celovečerní filmy. Děj je ale v prologu potenciální série tak zhuštěný a rychle odvyprávěný, že se v něm dá jen velmi těžko orientovat.

Špinavou "rytířskou podívanou" by mohl do žánru fantasy z ranku Pána prstenů posunout důraz na magii, jenomže to by se s ní ve filmu nesmělo zacházet nahodile. Scénář existenci nadpřirozena automaticky předpokládá, divákovi však jeho fungování ve fikčním světě nevysvětlí. Celý fikční svět tak působí nesoudržně.

Styl Guye Ritchieho, kterého fanoušek pozná hlavně ve zběsilých střihových montážích z filmů Podfu©k a Sbal prachy a vypadni, tentokrát snímku spíš škodí a film, který se k oslovení diváka vydal přímočarou cestou, vlastně jen ozvláštňuje. Například potenciálně nejzajímavější část filmu, v níž se Artuš musí utkat sám se sebou a s mytologickými monstry v Zemi stínů, odbyde dvouminutovou pasáží. Ta by přitom vydala na jeden díl série. Naopak stejnou scénu Artušova dětství se film nebojí zopakovat pětkrát.

Problematický je i pokus o načrtnutí vedlejší postavy (Rytíř Kulatého stolu) pro budoucí díly: nedostatek prostoru pro hlubší prokreslení Artušovy družiny může za ploché, jednorozměrné figurky, jejichž smrt bude divákovi ukradená. 

Když ani atrakce nestačí

Král Artuš je nakonec podivným kompromisem mezi zemitějším Ritchieho pojetím a hollywoodskou velkoprodukcí, která svého tvůrce drží na uzdě. Poznat je to hlavně ve vizuálně překombinovaném finále, jež opouští předchozí "zběsilé" snímání akčních scén a vydává se cestou zcela digitálního souboje, který spíš připomíná cutscénu z videohry typu God of War.

Král Artuš: Legenda o meči

USA, dobrodružný, 126 minut
Režie: Guy Ritchie
Scénář: Joby Harold, Guy Ritchie, Lionel Wigram
Hrají: Charlie Hunnam, Jude Law, Djimon Hounsou a další
Hodnocení Aktuálně.cz: 40 %

Kvůli mechanickému řazení scén, často bez zjevné návaznosti, zaniknou i atrakce filmu - kontaktní souboje i počítačem vyrobené celky. Těch je navíc ve více než dvouhodinovém blockbusteru málo, protože prim hraje budování mytologie světa, zdlouhavé vysvětlovací dialogy a zoufale nevtipné vtipkování nevýrazné Artušovy družiny.

Na výsledné podobě filmu je zkrátka vidět příliš studiového tlaku a výsledek působí podobně roztříštěným dojmem jako loňský film Warner Bros. Batman v Superman: Úsvit spravedlnosti.

Vzhledem k současnému nastavení hollywoodské velkoprodukce lze podobně nepodařených kusů tvořících půdu rozsáhlejší sérii čekat víc. Další na řadě je Robin Hood, jehož několikadílné zpracování už u Warnerů vyvíjí.

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama