Sochu finančně podpořila investiční skupina Rockaway Capital. Zajistila její výrobu, dopravu a instalaci.
David Černý v minulosti s Věrou Čáslavskou probíral, zda instalaci neumístit na olympijských hrách v Tokiu v roce 2020. "Docela dlouho jsme se znali. Skvělá ženská. Nápad posadit do Tokia sochu napořád se jí moc líbil, dokonce kvůli tomu napsala japonskému císaři, který jí odpověděl, že to bude podporovat. Vypadalo to velice nadějně. Jenomže pak Věra dostala rakovinu slinivky a do půl roku neuvěřitelného boje bohužel zemřela," říká Černý. Čáslavská zesnula roku 2016, bylo jí 74 let.
Černý s předsedou Českého olympijského výboru Jiřím Kejvalem pak dlouho nevěděli, jak dál. "Navrhl jsem změnu koncepce na poctu Věře. Jenže pak přišel covid a olympiáda bez lidí. Rozhodli jsme se, že náš nápad realizujeme až v roce 2024 v Paříži," dodává David Černý.
Jeho díla se stala součástí Českých domů už na dvou předešlých olympijských hrách: takzvaný klikující autobus byl roku 2012 umístěn v Londýně, čtyři roky nato pro Rio de Janeiro autor vymyslel instalaci nazvanou Zátopkovy nohy. Černý dlouhodobě patří k nejznámějším českým výtvarníkům, přestože je znám také kontroverzními vyjádřeními či provokativními plastikami.
Nová socha je pohyblivá, téměř deset metrů vysoká a váží 7,5 tuny. Dílo vytvořené z nerezové oceli symbolizuje gymnastické pohyby a odkazuje ke sportovním úspěchům i životním postojům Čáslavské. Jednotlivé části putovaly z Česka do Paříže ve třech kamionech.
"Dlouho jsme pracovali na poměrně složité technologii pohybu," zmínil Černý. Dílo se hýbe díky soustavě elektrických pohonů s komplikovaným programem. "Pohyb sochy využívá princip Kardanova závěsu, kdy středová část má volnost otáčení ve všech třech osách karteziánské soustavy," vysvětlil.
"Je to krásná mechanická hra, svým způsobem stejně půvabná jako figury, které svým tělem dokázala Věra vykouzlit," myslí si sochař.
Starosta České obce sokolské Martin Chlumský prohlásil, že dílo vystavuje s velkým potěšením. "Moc nás těší, že socha je věnovaná osobě paní Věry, který byla nejen nejlepší československou a českou sportovkyní, ale také obrovskou morální ikonou, což je zvlášť v dnešní době důležité," připomíná.
Čáslavská se roku 1968 zapojila do politického života a podepsala petici Dva tisíce slov. V roce 1971 ji kvůli tomu vyloučili z Československého svazu tělesné výchovy. Slyšet o ní bylo zase až po sametové revoluci, když se stala poradkyní prezidenta Václava Havla. "Byly to pro mě hektické tři roky," přiznala v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Sportovní gymnastka, trenérka a sportovní funkcionářka žila v letech 1942 až 2016. Byla sedminásobnou olympijskou vítězkou, čtyřnásobnou mistryní světa, jedenáctinásobnou mistryní Evropy a čtyřnásobnou Sportovkyní roku Československa. Po listopadu 1989 šest let předsedala Československému olympijskému výboru. Mezi roky 1995 až 2001 byla také členkou Mezinárodního olympijského výboru.
Video: Češi měli šedivý vkus, teď žijeme ve zmatku, říká Najbrt a komentuje i Černého motýly (2. 5. 2024)
