Koncert, jejž živě přenášela stanice ČT art, začal v osm hodin večer. Premiér Petr Fiala z ODS s manželkou Janou Fialovou se ceremoniálu zúčastnili již podruhé. Tentokrát však orchestr z Cardiffu po příchodu dirigenta Hanuse uvedl slavnostní fanfáry z opery Libuše, při nichž do lóže dorazil také prezidentský pár Petr Pavel s první dámou Evou Pavlovou. Následovala státní hymna. Až pak se ozvala harfa z Vyšehradu, první části cyklu symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany.
Účast prezidenta na zahájení Pražského jara bývala běžná v dobách Václava Havla a Václava Klause. Jejich následovník Miloš Zeman tuto prestižní společenskou událost navštívil s manželkou během deseti let pouze dvakrát, konkrétně v letech 2013 a 2016.
Letos zvolený prezident Petr Pavel již začátkem března přišel na premiéru nové inscenace Našich furiantů do pražského Národního divadla. Protože tu ale sledoval ještě před inaugurací, neseděl v prezidentské lóži a jeho návštěvu nedoprovázely náležité ceremonie.
Pátečního zahajovacího koncertu Pražského jara se dále zúčastnili pražský primátor Bohuslav Svoboda a ministr kultury Martin Baxa, oba z ODS, nebo předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová z TOP 09. Dirigoval třiapadesátiletý brněnský rodák Tomáš Hanus, jeden ze tří mezinárodně úspěšných žáků Jiřího Bělohlávka. Coby umělecký ředitel Velšské národní opery v Cardiffu působí již sedmým rokem. Přestože je zároveň členem umělecké rady Pražského jara, na tomto festivalu vystoupil naposledy před deseti lety s francouzským Ensemble intercontemporain. Mou vlast považuje za "geniální dílo, které v něčem předběhlo svoji dobu", jak řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Orchestr Velšské národní opery je čtvrtým britským tělesem, které se zhostilo úvodního koncertu Pražského jara. V roce 2005 to byl Londýnský symfonický orchestr s dirigentem Colinem Davisem, roku 1999 přijeli s poučenou historickou interpretací London Classical Players s Rogerem Norringtonem a poprvé, přesně před třiceti lety, Královský filharmonický orchestr z Liverpoolu s dirigentem Liborem Peškem.
Má vlast, dílo pozdního národního obrození, zní na Pražském jaru od roku 1953. Tradici osvěžuje skutečnost, že se jí každý rok ujímá jiný dirigent. Skladba je podobně jako Smetanova opera Libuše vyhrazena zejména slavnostním příležitostem. Jde o cyklus šesti symfonických básní inspirovaný historií, legendami a krajinou Čech. Dílo vzniklo v letech 1874 až 1879, premiéra se konala v listopadu 1882 na pražském Žofíně.
Páteční zahajovací koncert Pražského jara se opakuje ještě v sobotu. Součástí letošního festivalu budou čtyři desítky koncertů, zakončí jej 2. června Česká filharmonie s Devátou symfonií Ludwiga van Beethovena.
