Omoklý a depresivní 15. březen 1939. Z mělnického domku v Macharově ulici vychází dvacetiletý Bohuslav Bubník a chce projít podloubím kamenné brány, když se proti němu vyřítí kolona německých aut. A mezi nimi opancéřovaný mercedes, ve kterém sedí Adolf Hitler.
V úzké bráně auta výrazně zpomalí, a tak se může Bubník, stojící na úzkém chodníku, Führerovi podívat z těsné blízkosti do tváře. Připadá mu mramorově studená. Když mi to úzké místo pan Bubník po letech ukazoval, dodával spíš sám pro sebe: "Tehdy jsem úplně strnul. Škoda že jsem ho něčím nezabil, ta možnost se na vteřinu ukázala."
Hitler mířil se svojí suitou triumfovat na Pražský hrad a před Bubníkem se otevírala nejdramatičtější perioda jeho života. Stal se součástí podpůrné domácí sítě pro dvojici parašutistů Jana Kubiše a Josefa Gabčíka, kteří zlikvidovali jiného mocného muže třetí říše.
Podcast se vzpomínkami Bohuslava Bubníka si můžete poslechnout zde:
Pro Bohuslava Bubníka, který se narodil 22. dubna 1918, byla zásadní sokolská průprava. Spolku se "upsal" ještě v předškolním věku takřka na celý život. Na archivních předválečných snímcích vypadá jako urostlý playboy z hollywoodského filmu. Hustá černá kštice, jemně modelovaná hladká tvář a zdravé, sportem - sokolským cvičením, veslováním i atletikou - tužené tělo.
Bývalý náčelník mělnických sokolů a nožíř Augustin Rebec (1905-1942) udržoval i přes nacistický zákaz mělnickou skupinu v pravidelném setkávání. Někdy v polovině roku 1941 obdržela z Prahy list od svého dávného známého Václava Nováka, také aktivního předválečného sokolského činovníka, který oznamoval návštěvu v důležité záležitosti.
"Šli jsme mu na nádraží naproti," napsal později ve své rukopisné vzpomínce Bohuslav Bubník, "a bratr Novák nás informoval o tom, že se organizuje z řad spolehlivých členů Sokola odbojová skupina, která navazuje spojení na celostátní odbojovou organizaci, a žádal nás o spolupráci - bez účasti příslušníků rodin. Příslib okamžitě dostal."
Začátkem roku 1942 bylo mělnickým oznámeno, že v Praze jsou ubytovaní parašutisté a potřebují pomoci se sháněním potravin. Bohuslav Bubník několikrát dovezl do Libně k Novákům balíčky s moukou. V bytě se také několikrát setkal s výsadkáři. Neptal se jich na nic, zachoval pravidla konspirace, podle nichž méně vědět má jisté výhody.
V červenci 1942 bohužel došlo k provalení mělnické větve ilegální sokolské organizace. Zatčen byl také Bohuslav Bubník. Na gestapu prošel tvrdými výslechy, ale stal se malý zázrak a společně s Ottou Panešem ze sousední sokolské organizace byl 15. srpna 1942 propuštěn z Pankráce. Při odchodu z věznice společně čekali ještě na další propuštěné. Nikdo z nich už ale nevyšel. Většina pak byla i s rodinnými příslušníky a dalšími spolupracovníky Anthropoidu popravena v Mauthausenu 24. října 1942.
Prožitek Pečkárny Bubníka nepřipravil o schopnost nasadit krk za ohroženou domovinu. Ještě v průběhu roku 1943 se napojil na odbojovou skupinu Františka Erbana. Na konci války se pak v Mělníce aktivně účastnil osvobozovacích akcí a odzbrojování německých vojáků společně s polskými jednotkami.
Bubníkova poválečná snaha vzkřísit mělnickou sokolskou organizaci ale neměla dlouhého trvání - po komunistickém puči se spolek musel vzdát majetku a rozpustit. I proto se Bohuslav Bubník s komunisty nikdy nezapletl. Vzdoroval jejich nátlaku, se studiem se rozloučil a založil rodinu. Školu si pak směl při zaměstnání dodělat až během uvolnění koncem 60. let.
Když bylo po roce 1989 opět možné Sokola obnovit, zalovil Bubník v kapse svého saka, vytáhl klíč, který tam ležel 40 let, a bez velkých fanfár odemkl dveře mělnického Tyršova domu.
Životní příběh Bohuslava Bubníka, pevně spjatý s heroickou tváří československých dějin, se uzavřel symbolicky 15. března 2012, v den temného výročí německé okupace.
Vítejte u podcastu Na cestě s Milošem Doležalem. Dnešní díl je věnován osudu odbojáře Bohuslava Bubníka. K poslechu na platformách SoundCloud, Spreaker, Spotify, Apple Podcasts a Google Podcasts.
