Nejprve se proměnila umělecká rada, kde nyní převažují lidé okolo čtyřicítky jako dirigent Jakub Hrůša nebo basbarytonista Adam Plachetka. Následně se dramaturgem stal čtyřicetiletý Josef Třeštík. A vloni se do čela festivalu, který existuje od roku 1946 a hospodaří s 90 miliony korun ročně, postavil nový ředitel Pavel Trojan. "Je to i generační obměna, ale byla postupná. Připravovala se několik let a dbali jsme na to, abychom zachovali kontinuitu," říká osmatřicetiletý Trojan.
Přestože ve funkci ho čeká první ročník, kancelář festivalu v pražské Hellichově ulici zná jako málokdo. Trojan sem dochází od svých 19 let, kdy si coby student konzervatoře začal přivydělávat prací pro tiskové středisko Pražského jara. "Byla to sezonní brigáda vždy v květnu, kdy se festival koná. Například jsem po koncertech chodil s oficiální pamětní knihou za umělci a žádal je o podpisy," vzpomíná na rok 2004.
Od té doby zažil ukázkový vzestup. Nejprve začal tiskové středisko řídit. Několik let nato převzal marketing. Pak se stal mluvčím festivalu, před čtyřmi roky náměstkem, až vloni 1. srpna vystřídal ve funkci ředitele Romana Bělora. Ten šéfoval Pražskému jaru od roku 2001. Provedl ho ještě pandemií koronaviru, kdy se měnil program a kvůli hygienickým opatřením pořadatelé museli streamovat koncerty z prázdných sálů.
Když byl Roman Bělor předloni zvolen do sněmovny za Starosty a nezávislé, už měl vychovaného nástupce Trojana. "Před čtyřmi roky si mě vybral jako svého náměstka a to jsem vnímal jako projev důvěry, že bych jednou mohl pokračovat v jeho šlépějích," přitakává Trojan, že výměna se připravovala delší dobu. Nový ředitel nemá časově ohraničený mandát, musel pouze obhájit svou vizi před správní radou. Pražské jaro sice bývalo státním festivalem, roku 2000 se však transformovalo na obecně prospěšnou společnost, a tak v podobných případech nemusí vypisovat výběrová řízení.
Perné léto
Trojan byl jmenován v dobrodružné době. Po pandemii a začátku ruské války na Ukrajině festival pocítil inflaci a energetickou krizi. Plošně vzrostly prakticky všechny náklady s výjimkou honorářů umělců. Ty jsou součástí smluv uzavíraných s několikaletým předstihem, a tak inflaci teprve zohlední. "Když třeba o 10 procent podraží pronájem Obecního domu a Rudolfina, nasčítá se to na statisíce korun navíc," zmiňuje Pavel Trojan. V těchto dvou sálech letos Pražské jaro pořádá 19 koncertů.
Narostly také ceny za mezinárodní dopravu nebo ubytování umělců, což v případě zahraničního orchestru znamená třeba 100 lidí. Stejně tak rostou náklady na sezonní pracovníky. Festival přes rok připravuje jedenáctičlenný tým, v době konání se však rozrůstá o desítky produkčních, šoférů či kustodů.
Zároveň čelí Pražské jaro nové situaci na opačné straně. Menší část diváků loni kvůli ekonomické nejistotě na koncert buď nepřišla, nebo s koupí vstupenky váhala do poslední chvíle. "Po začátku ruské války na Ukrajině jsme registrovali změnu chování posluchačů. Po letech nám přestaly fungovat modely, kterými projektujeme tržby, abychom odhadli výnosy. Vloni jsme zaznamenali asi pětinový výpadek tržeb, a tak jsme skončili ve třímilionové ztrátě. Bylo to poměrně perné léto, výrazně nám pak pomohlo ministerstvo kultury," popisuje Pavel Trojan.
Šetření byla zároveň první věc, kterou jako ředitel musel řešit. "Můj nástup do funkce byl plný zvažování, co si ještě můžeme dovolit," přiznává, že několik původně zamýšlených koncertů se do letošního programu nedostalo.
"Úspory jsme ale dělali tak, abychom neohrozili kvalitu a aby v programu zůstaly projekty, které se od Pražského jara prioritně očekávají," zmiňuje prestižní položky, jako je páteční zahájení v Obecním domě. Na něm Mou vlast od Bedřicha Smetany zahraje Orchestr Velšské národní opery pod taktovkou svého šéfdirigenta Tomáše Hanuse. Dále dorazí například Essenští filharmonikové s šéfdirigentem Tomášem Netopilem nebo francouzský barokní orchestr Les Talens Lyriques.
"Letos už se trendy prodeje vstupenek blíží roku 2019, snad se nám podaří naplnit očekávanou tržbu," doufá Pavel Trojan. To by bylo zhruba 22 milionů korun, stejně jako před pandemií.
Ceny vstupného se nezvyšovaly. Stejně jako je několik let takřka stejný rozpočet. Festival hospodaří s 90 miliony korun ročně, z čehož 30 milionů dostává od ministerstva kultury a 16,5 milionu od pražského magistrátu. Příspěvek od města pokrývá i Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro, která v oborech viola a trombon začala již minulý víkend.
Všechny ostatní peníze si pořadatelé musí vydělat prodejem vstupenek, sponzorskými příspěvky či dary od mecenášů. "Když u kolegů z evropských festivalů popíši naši situaci, odpovědí bývá údiv, že tak slavná akce se dá dělat s takto skromným rozpočtem a nízkým podílem veřejných prostředků," zmiňuje Pavel Trojan.
Například slavnosti v německém Bayreuthu, které trvají o týden déle, mají rozpočet v přepočtu 627 milionů korun. V Česku patří Pražské jaro stále k největším festivalům, i když třeba ten karlovarský nebo Colours of Ostrava už loni hospodařily každý zhruba se 160 miliony korun.
Jeden podpis za druhým
Ředitel Pražského jara se v průběhu roku zabývá vším od shánění peněz po program, jejž vymýšlí s dramaturgem a uměleckou radou. Teď, krátce před zahájením, Pavla Trojana zaměstnávají hlavně desítky detailů. "Dolaďujeme příjezd umělců, logistiku na místě koncertu, kdy se z kamionů vyloží nástroje, kdy začne akustická zkouška, jaké parametry budou mít společenská setkání," vyjmenovává namátkou.
Žertuje, že měl poslechnout svého předchůdce Romana Bělora a před nástupem do funkce si zjednodušit podpis. "Podepisujete tisíce účetních položek a stovky smluv," zmiňuje.
Z nově nabyté zodpovědnosti, kdy dle zákona o obecně prospěšných společnostech má jako ředitel i trestněprávní a majetkovou odpovědnost, necítí nijak zvlášť velký tlak. "Ale samozřejmě je to nový pocit, že nad vámi už nikdo není a když se festivalu s devadesátimilionovým rozpočtem něco přihodí, padá to na vaši hlavu. Musel jsem si zvyknout," říká.
S předchůdcem je v kontaktu, Roman Bělor kromě poslanecké sněmovny nově zasedá ve správní radě festivalu.
Osmatřicetiletý ředitel Trojan by Pražskému jaru mohl mimo jiné pomoct oslovit mladší publikum. Festival ale za konzervativní nepovažuje. "Naopak některé naše programy jsou myslím velmi odvážné," zmiňuje třeba dvoudenní akci Prague Offspring, která je zaměřená na soudobou hudbu. Letos se koná podruhé, 26. a 27. května opět v holešovickém Centru současného umění Dox.
Jedním z vrcholů ročníku pak bude vystoupení České filharmonie pod taktovkou skladatele Johna Adamse, žijícího světového klasika, který do Česka ve svých 76 letech přijíždí poprvé. "Pražské jaro musí přicházet s programem, který potěší lidi očekávající tradiční nabídku, ale stejně tak musí mít ambice objevovat. Právě na festivalu můžete seznámit publikum s něčím, co neuslyší v rámci běžných abonentních koncertů orchestru," shrnuje Pavel Trojan.
Teenagerská hvězda
Syn emeritního ředitele Pražské konzervatoře Pavla Trojana staršího kromě hudebního managementu vystudoval také skladbu na HAMU. Roky paralelně budoval skladatelskou a dirigentskou dráhu. Ostatně na Pražském jaru i dvakrát účinkoval: nejprve jako zpěvák v dětské opeře o Rychlých šípech, kde ztvárnil Jarka Metelku, podruhé roku 2014 coby dirigentský talent vybraný dnes již nežijícím Jiřím Bělohlávkem.
Ještě předtím Pavel Trojan uspěl jako herec v teenagerském seriálu České televize nazvaném Dobrá čtvrť. Tato jeho kariéra vyvrcholila epizodou, v níž hoch hraný Trojanem vyleze na dům své neopětované lásky ztělesněné Marthou Issovou, rozsvítí neonové srdce, při tom však spadne a zemře.
Na seriálovém pohřbu za něj truchlili Milan Šteindler nebo Vilma Cibulková. Psal se rok 2008 a Pavel Trojan už byl rozhodnutý další role nehledat. "Jsem šťastný za všechno, co mi herectví dalo, ale byla to pro mě uzavřená kapitola, už když jsem se rozhodl studovat na HAMU. Nešlo dělat všechno najednou," říká dnes.
Posledních deset let tak kromě práce pro festival dirigoval a skládal. Tomu prvnímu se doteď věnuje každou středu večer v základní umělecké škole, kde řídí studentský orchestr. Stejně tak dál komponuje, naposledy složil muzikál Orlando podle stejnojmenné prózy Virginie Woolf, který předminulý měsíc uvedl muzikálový soubor plzeňského divadla. "Pracovali jsme na něm s libretistkou Terezou Březinovou šest let. Vidět zhmotnění vašich snů je vždycky zážitek. I když vykoupený bezesnými nocemi, protože jsem se k dokončení partitury vždy dostal teprve poté, co šly spát děti," zmiňuje Trojan.
Potomkům je šest a osm let. Starají se o ně s manželkou, se kterou žijí v pražských Vysočanech. "Já je ráno vodím do školy, žena je vyzvedává. Čas na skládání tak mívám, až když usnou. Ale když si přes den urovnáte v hlavě, co chcete napsat, těch pár hodin večer stačí. Zatím to zvládám," uzavírá nový ředitel Pražského jara.
Video: Tomáš Hanus o zahajovacím koncertu Pražského jara
