Modlitba pro Martu a další písně roku 1968. Suprahon vydal album hitů roku naděje a zrady

Kultura Kultura
20. 2. 2018 9:06
Osmičkový rok 1968 si připomíná i vydavatelství Supraphon, která s hudebním publicistou Milošem Skalkou dalo dohromady dvojalbum nazvané 50 hitů naděje a zrady. Skalka na něj zařadil padesát písní, jež vznikly v roce 1968, například Lady Carneval Karla Gotta, Lampu Marty Kubišové, Ptáka Rosomáka Olympiku, novátorsky znějící Dlouhý stín Hany a Petra Ulrychových, Herecký šanson Ljuby Hermanové nebo hit Přejdi Jordán Heleny Vondráčkové.
Marta Kubišová a Václav Neckář neboli dvě třetiny Golden Kids v roce 1989 těsně po revoluci. Na albu jsou zastoupené písně jejich i bývalé kolegyně ze skupiny Heleny Vondráčkové.
Marta Kubišová a Václav Neckář neboli dvě třetiny Golden Kids v roce 1989 těsně po revoluci. Na albu jsou zastoupené písně jejich i bývalé kolegyně ze skupiny Heleny Vondráčkové. | Foto: ČTK

"Složité bylo především rozhodnout, které písničky oželet a vzdát se jich. Rok 1968, stejně jako prakticky celá druhá polovina šedesátých let, byla doba nesmírně blahodárná a múzám přející," říká Miloš Skalka. "Tehdy ještě převládala všeobecná radost a spolu s ní i radost z tvorby. Snad je to z té padesátky nahrávek poznat," dodává.

Skalka na desku zařadil písně od pěveckých hvězd, sílící beatové vlny - například Everybody od Olympiku - či interprety navazující na swingovou muziku až po šansoniéry a písničkáře.

Jsou tu také remasterované originální nahrávky, odrážející srpnovou okupaci. Podle vydavatelství se však nejedná o sérii protestsongů, ale o průvodce osmašedesátým rokem.

Booklet připomíná přínos textaře Zdeňka Borovce či skladatele Zdeňka Marata i kvalitu autorů, jakým byl například básník, textař a hudebník Josef Kainar, ale také fakt, že zpěváci se poohlíželi i po zahraničním repertoáru.

"Jako kdyby tušil, že na tomto světě nepobyde dlouho, krutým osudem vyměřených třicet let využil Jiří Grossmann vrchovatě. Až do posledních dnů života, kdy se pral s tehdy nevyléčitelnou leukémií, hrál v Semaforu, a i když mu často nebylo dobře, psal, nahrával. Písničku, kterou opatřil českým textem a názvem José, si vybral z autorského zpěvníku svého oblíbence, amerického popcountryového broučouna Lee Hazelwooda," píše Skalka v bookletu.

"Ze zahraničí si vybíral s rozmyslem a na svůj už vybudovaný repertoár - na tomto místě je nutné připomenout výtečné české texty Ivo Fischera -, z domácích autorů pro něj psali ti nejlepší. To je i případ písničky Hou, hou," připomíná kariéru Waldemara Matušky. Se skladbou na text Zdeňka Rytíře získal Matuška bronzovou Bratislavskou lyru 1968.

Symbolické poslední místo má na výběru Modlitba pro Martu skladatele Jindřicha Brabce a textaře Petra Rady. Skladba vznikla původně pro seriál Píseň pro Rudolfa III., dva dny po okupaci vojsky Varšavské smlouvy ji však zpěvačka Marta Kubišová narychlo nazpívala ve studiu Československé televize.

"Píseň se pro autora textu stala svým způsobem osudnou, po letech zákazů nakonec emigroval do Austrálie a domů se natrvalo vrátil až po roce 1990," připomíná Miloš Skalka. 

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Netanjahu opět hovořil o plánu zabrání části Západního břehu

Izrael si nenechá ujít "historickou příležitost", aby rozšířil svou svrchovanost na části Západního břehu Jordánu, prohlásil dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu. O možné anexi židovských osad na okupovaném Západním břehu hovořil v posledních dnech několikrát. Jde rovněž o jeden z bodů, který je obsažen v koaliční dohodě nové izraelské vlády

Zdroj: ČTK
Další zprávy