V hlavní soutěži karlovarského festivalu porota posuzovala 12 snímků. Cenu za režii si odnáší singapurská rodačka Nelicia Low za svůj celovečerní debut Na kordy. Vypráví o mladém šermíři snícím o tom, že se znovu setká se svým starším bratrem Hanem. Ten si odpykává trest za zabití soupeře při zápasu. "O jednom z nejpovedenějších soutěžních snímků Na kordy se proslýchá, že ho chtěli mít v soutěži v zářijových Benátkách, ale tvůrci dali přednost Varům," napsal kritik Tomáš Stejskal.
Zvláštní cenu poroty dostalo norské Až na věky. Film režisérky Liljy Ingolfsdottir pojednává o rozpadu manželství. Výkon Helgy Guren v roli Marie, která se snaží skloubit kariéru s péčí o děti a domácnost, jí vynesl sošku za nejlepší ženský herecký výkon. Tu určenou mužům získali stejným dílem za role ve filmu Host a ryba třetího dne Nizozemci Ton Kas a Guido Pollemans.
Zvláštní uznání si vysloužily dva tituly, Xoftex německého režiséra Noaze Deshe odehrávající se v uprchlickém táboře v Řecku a Mord režiséra Adama Martince z prostředí tuzemské zabijačky. Diváckou cenu deníku Právo obdržely Vlny režiséra Jiřího Mádla, které se na festivalu dočkaly mnohaminutového potlesku vestoje.
Ve druhé festivalové soutěžní sekci Proxima si Velkou cenu odnáší koprodukční Cizinec čínského režiséra, scenáristy a kameramana Čeng-fan Janga. Zvláštní cenu poroty soutěže Proxima získalo Když přišla noc debutujícího režiséra Paola Tizóna, odehrávající se v prostředí armády v Latinské Americe. Zvláštní uznání Proxima si pak vysloužili tvůrci slovenského filmu Od marca do mája.
Bartošku potěšily české filmy
Herci Clive Owen a Ivan Trojan v sobotu od Jiřího Bartošky převzali cenu prezidenta festivalu. Britský host tu uvedl snímek Na dotek, za výkon v němž získal Zlatý glóbus či nominaci na Oscara. Trojan v Karlových Varech připomněl drama Karamazovi z roku 2008. "To, že tuto cenu dostávám od Jirky Bartošky, je pro mě důležité. Je to náš bůh, jak jste mohli vidět z ukázky z filmu Anděl Páně. S ním je na tom světě tak nějak lépe," prohlásil Trojan, který před několika dny oslavil šedesátiny.
"Gratuluju Cliveovi Owenovi a myslím, že je dobře, že cenu dostávám dříve než on, protože jsem o půl roku starší," zažertoval Trojan.
Prezidenta festivalu Bartošku potěšil úspěch českých filmů. Podle něj se v tuzemské kinematografii "blýská na lepší časy", jak řekl už před závěrečným ceremoniálem. "Český film má dva filmy v hlavní soutěži a Mord bojuje o diváckou cenu. To je pro nás signál, že snad zase budeme točit zajímavé filmy nejen pro nás, ale hlavně pro svět a české filmy se budou dostávat na velké festivaly, a nejen v Karlových Varech," řekl Bartoška.
V hlavní soutěži byly dva tuzemské snímky - kromě Mordu režiséra Adama Martince to byla Světýlka režisérky Beáty Parkanové. Velkou pozornost vzbudily Vlny od Jiřího Mádla, stejně jako dokument Janžurka. Ten o své matce, herečce Ivě Janžurové natočila její dcera Theodora Remundová.
Jiří Bartoška letos oslavil 30 let ve funkci prezidenta festivalu. "Když jsme s Evou Zaoralovou v roce 1993 začínali zakládat nadaci na záchranu filmového festivalu v Karlových Varech, který je druhý nejstarší na kontinentu, netušili jsme, že to budeme dělat takhle dlouho. Třicáté výročí festivalu je pro nás obrovský úspěch, protože stát festival zrušil s tím, že není perspektivní. A my jsme po 30 letech státu dokázali, že ne všechna vládní rozhodnutí mají logiku. Což je pro nás obrovská satisfakce," říká Bartoška.
V případě, že by organizace spadala pod stát, by podle něj už možná festival neexistoval. "Každé čtyři roky by byla nová vláda, ta by si dosadila svého člověka, který by si dělal svůj tým. Po čtyřech letech by přišel další člověk, úředníci na ministerstvu kultury by si udělali fajfku, že akce proběhla, a festival by dneska už možná nebyl," uvažuje Bartoška.
Pod jeho velením vznikl tým, v němž dnešní výkonný ředitel Kryštof Mucha začínal před 28 lety jako brigádník a vedoucí produkce Petr Lintimer zde působí 26 let.
"Dalo by se bez skromnosti říct, že ten festival umíme. Festival je vlastně matematický vzorec, do kterého člověk dosazuje tituly a osobnosti, které přijíždějí. Takže na dotazy, jestli mě to ještě baví, když je festival ve stejnou dobu na stejném místě, říkám, že je to pokaždé něco jiného," pokračuje Bartoška.
Z letošního ročníku jej potěšila účast zahraničních hvězd, mezi nimiž byli mimo jiné herci Viggo Mortensen s Danielem Brühlem. "Když jsem viděl film Dějiny násilí a teď jsem po příjezdu zahlédl Vigga Mortensena, říkal jsem si: probůh, to je nějaký bankovní úředník, nevypadá jako ten člověk, který umí zabíjet rukama. Strašně příjemné setkání bylo i s Danielem Brühlem," konstatuje Bartoška.
Největší zájem byl o Vlny
Na letošním 58. ročníku festivalu pořadatelé prodali 127 325 vstupenek, téměř o 4000 více než vloni. Zúčastnilo se 10 769 akreditovaných návštěvníků, přibližně stejně jako loni. Z toho bylo 8726 návštěvníků s festival passy, 411 filmových tvůrců, 1097 akreditovaných producentů, nákupčích, prodejců, distributorů, dramaturgů festivalů, zástupců institucí a dalších profesionálů z oboru a 535 novinářů, spočítala mluvčí festivalu Uljana Donátová.
"Z uvedených filmů mělo na festivalu 33 světovou, osm mezinárodní a tři evropskou premiéru. Celkem 168 projekcí osobně uvedla delegace tvůrců. Uskutečnilo se 92 projekcí pro novináře a filmové profesionály," uvedla Donátová. "V průběhu festivalu se konalo 453 filmových představení. Uvedeno bylo celkem 177 celovečerních hraných, celovečerních dokumentárních a krátkých filmů," dodala.
Organizátoři letos mimo jiné čelili připomínkám návštěvníků k vyprodaným projekcím. Stížnosti se objevily například na rozdíly v rychlosti rezervací na iPhonech, kde byla odezva delší než na přístrojích s operačním systémem Android.
"My bychom chtěli, aby byli všichni spokojeni a dostali lístek na film, který chtějí. Ale to bohužel vždycky nejde," reagoval výkonný ředitel Kryštof Mucha. "Bojujeme s tím, snažíme se, aby to fungovalo, ale každý rok jsou dva až tři filmy, o které je takový zájem, že se na všechny nedostane. Letos se to stalo zejména s filmem Vlny, přestože měl čtyři projekce. Snažíme se to napravovat a slova o tom, že se festival nesoustředí na obyčejného diváka, jsou absolutně nepravdivá. Věnujeme tomu spoustu peněz a energie a snažíme se lístky držet na co nejnižší ceně," dodává Mucha.
Příští, v pořadí 59. ročník karlovarského festivalu se uskuteční od 4. do 12. července 2025.