Gdaňsk/Praha – Ve věku 87 let zemřel jeden z nejznámějších světových spisovatelů Günter Grass. V pondělí dopoledne to na sociální síti Twitter oznámilo nakladatelství Steidl, které vydávalo Grassovy knihy.
Im Alter von 87 Jahren ist heute morgen der Literaturnobelpreisträger Günter Grass in einer Lübecker Klinik gestorben.
— Steidl (@SteidlVerlag) 13. Duben 2015
Günter Grass získal v roce 1999 Nobelovu cenu za literaturu, mezi jeho nejslavnější díla patří román Plechový bubínek, který vyšel v roce 1959 a spolu s díly Kočka a myš a Psí roky je součástí takzvané Gdaňské trilogie.
Grassovo průlomové dílo, popisující nacismus a válku v maloměšťáckém prostředí, bylo považováno za významný milník německého vyrovnání s minulostí. Filmová verze Plechového bubínku získala v roce 1979 Oscara za nejlepší zahraniční film.
Inspiraci pro svou trilogii čerpal Grass z prostředí pobaltského a dnes polského Gdaňsku, ve kterém se 16. října 1927 narodil a kde vyrůstal. Jeho matka byla katolička kašubsko-polského původu a otec německý protestant. Na živobytí si vydělávali provozováním koloniálu. Grass se jako gymnazista přihlásil k dobrovolné službě v armádě - jako mnoho mladíků podlehl svodům nacistů, částečně se prý i snažil uniknout ze stísněného rodinného prostředí. Stal se pomocníkem u protiletadlového dělostřelectva a v listopadu 1944 byl jako sedmnáctiletý převelen k Waffen-SS. Na samém konci války utrpěl zranění a léčil se v Mariánských Lázních. Poblíž města jej na jaře 1945 zajali Američané.
Podpora disidentů i kritika Izraele
Po svém propuštění se Grass živil jako dělník a horník, pracoval také v kamenictví. V letech 1948 až 1956 studoval sochařství v Düsseldorfu a v Berlíně. Na konci 50. let žil v Paříži, léta šedesátá strávil v Berlíně. Do úspěchu Plechového bubínku vydával spíše básně a drobné prózy, vystavoval také plastiky a grafiky.
Od poloviny 60. let se Grass výrazně politicky angažoval. Zapojil se do aktivit německé sociální demokracie (SPD) a ostře kritizoval nesvobodné poměry za železnou oponou. Z roku 1966 pochází jeho nejznámější drama Plebejci zkoušejí povstání, reagující na události v NDR 50. let. V roce 1968 byla publikována jeho korespondence s českým spisovatelem Pavlem Kohoutem o vývoji kolem Pražského jara. Za takzvané normalizace v ČSSR Grass dál podporoval režimem pronásledované autory.
Až před několika lety se přiznal, že na konci druhé světové války vstoupil k jednotkám SS. Mezinárodní pozdvižení spisovatel vyvolal před třemi roky, když ve své básni v próze kritizoval politiku Izraele vůči Íránu. Varoval přitom, že židovský stát coby údajná jaderná mocnost ohrožuje křehký světový mír.