Filozof vyhověl ruským cenzorům. Aby kniha vyšla, místo Putina kritizuje Trumpa

Kultura Guardian, Newsweek, Kultura
27. 7. 2019 14:18
Izraelský historik a filozof Yuval Noah Harari, autor také v Česku populární bestsellerové knihy Sapiens, vyšel vstříc požadavku ruských cenzorů. Pro tamní trh ve svém nejnovějším titulu 21 Lessons for the 21st Century (21 lekcí pro 21. století) odstranil pasáž kritizující anexi Krymu a ruského prezidenta Vladimira Putina. Místo něj pranýřuje amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Yuval Noah Harari celosvětově prodal přes 20 milionů knih.
Yuval Noah Harari celosvětově prodal přes 20 milionů knih. | Foto: Penguin Random House

Na změny v ruském vydání, které se na trhu ocitlo minulý měsíc, upozornil týdeník Newsweek. Nyní Harari jeho informaci potvrdil, jak referuje britský list Guardian.

Obal anglického vydání.
Obal anglického vydání. | Foto: Penguin Random House

V anglickojazyčné verzi Yuval Noah Harari kritizuje ruskou anexi Krymu z roku 2014. Označuje ji za "jedinou úspěšnou invazi, kterou v 21. století provedla některá ze světových mocností", a zdůrazňuje, že když se Rusko pokusilo intervenovat také na východě Ukrajiny, narazilo na odpor.

"Válka na Ukrajině podnítila protiruské smýšlení na celé Ukrajině a z někdejšího souseda a spojence udělala nepřítele," píše Harari. V jiných pasážích upozorňuje, jak ruský prezident Vladimir Putin "vědomě lhal", když popíral zapojení ruských jednotek do ukrajinského konfliktu.

V ruské verzi vydané nakladatelstvím Sindbad však Harari o žádné invazi ani kritice Putina nepíše. "Rusko nepovažuje anexi Krymu za invazi cizí země. Ruští vojáci se prakticky nesetkali s odporem místních obyvatel ani ukrajinské armády. V důsledku znovusjednocení Krymu získalo Rusko důležité strategické postavení a zvýšilo svou mezinárodní prestiž," stojí v ruském vydání.

V anglické verzi také Harari píše o "nové a strašidelné, takzvané postpravdivé éře", kterou ilustruje právě Putinovou vědomou lží o zapojení Ruska do bojů na východě Ukrajiny.

V ruském vydání tato pasáž chybí a místo toho Harari tezi o postpravdivém světě ilustruje na příkladu Donalda Trumpa. "Podle odhadů deníku Washington Post prezident Trump od své inaugurace vyřkl přes 6000 lží," uvádí ruské vydání.

Vydat, nebo nevydat?

Po sérii článků, které na změny v ruském a anglickém vydání upozornily, Yuval Noah Harari nyní zareagoval. Potvrdil, že pro různé trhy autorizuje různé verze svých textů. "Jako myslitel a spisovatel dělám vše pro to, abych oslovil nejrozličnější čtenáře ze všech koutů světa, aby se mé myšlenky a názory snadno dostaly k lidem z jiných zemí," vysvětluje Harari.

Změny prý dělá tak, aby reflektoval "různý kulturní, náboženský a politický kontext" na daných trzích. "Kdyby to bylo v mých silách, pro každou zemi bych knihu napsal odznova, ale to samozřejmě nemohu. Když proto změny dělám, snažím se hledat nejvhodnější příklady, ale nikdy neobětuji myšlenku samotnou," dodává.

Yuval Noah Harari.
Yuval Noah Harari. | Foto: Penguin Random House

Požadavku ruských cenzorů prý vyšel vstříc proto, že jinak by se jeho kniha nedostala k tamním čtenářům. Vydavatel Harariho informoval, že pasáž kritizující invazi na Ukrajinu a anexi Krymu cenzoři nepovolí. "Stál jsme tedy před dilematem. Mám obětovat pár příkladů a díky tomu knihu v Rusku vydat, nebo nic neměnit, a kvůli tomu knihu v Rusku nevydat?" líčí autor, který se rozhodl pro první možnost.

Nadále je přesvědčený, že jeho kniha je k Putinově režimu kritická, "jenom ne jmenovitě", jak říká. "Ruský překlad čtenáře i tak varuje před nebezpečími diktatury, korupce, homofobie i extrémního nacionalismu. Nepodporuji ruskou cenzuru, ale musím s ní nějak vyjít," dodává Harari ve vyjádření, které přetiskl izraelský list Ha'arec.

Od chvíle, kdy jeho kniha v Rusku vyšla, byl prý Harari upozorněn, že vydavatel v ní udělal ještě další změny nad ty, které autor schválil. "Bylo mi řečeno, že tam, kde píšu o ruském dobytí Krymu, bylo slovo 'dobytí' zaměněno za pojem 'znovusjednocení'," ilustruje. Jinde v knize zmiňuje svého manžela. Ruské vydání však místo slova "manžel" používá termín "partner" a při popisu jejich vztahu opomíjí označení "láska".

"Pokud je tohle pravda, vůči všem těmto změnám se silně ohrazuji a udělám, co bude v mých silách, abych je napravil," avizuje autor, který je znám jako podporovatel hnutí LGBT a sexuálních menšin. Právě ty však ruský zákon neuznává.

Postpravdivá teze

Ve vyjádření pro Ha'arec Harari uvažuje nad tím, jakou cenu musí autor za cenzuru vlastního díla zaplatit a co za to získá. "Jsem přesvědčen, že nahradit pár příkladů jinými stojí za to, abych svou knihu dostal k ruským čtenářům," věří muž, jenž odmítá, že by těmito úpravami legitimizoval Putinův režim. "Ve všech svých knihách, článcích i přednáškách po celém světě ruský režim kritizuji," zdůrazňuje.

Před podobným dilematem prý Harari stál v případě své starší knihy Sapiens. Tehdy mu bylo řečeno, že vydavatelé v Egyptě, Libanonu či Saúdské Arábii kvůli islámu nepovolí publikaci titulu, který hovoří o evoluci. "V takovém případě mi nezbývalo než tam tu knihu nevydat," vzpomíná Harari.

Kvůli rozhodnutí zcenzurovat své nejnovější dílo čelí kritickým hlasům. Například Leonid Beršidskij, zakladatel ruského ekonomického deníku Vedomosti a komentátor agentury Bloomberg, nařkl Harariho ze zbabělství a autocenzury. "Je poněkud postpravdivé poučovat obyvatele diktatury o tom, co je postpravda, pomocí příkladů z jiných zemí," glosuje Beršidskij v komentáři pro Bloomberg.

Izraelský televizní novinář Amit Segal zase Harariho napadl s argumentem, že Harari tvrdě kritizuje údajnou cenzuru v Izraeli, avšak při psaní o Izraeli by na podobný požadavek jistě nepřistoupil.

Třiačtyřicetiletý izraelský historik a filozof Yuval Noah Harari působí jako profesor na katedře historie Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Z jeho sedmi knih dvě v českém překladu vydalo nakladatelství Leda, jednalo se o bestseller Sapiens, kterého se celosvětově prodalo 1,8 milionu kopií, a naposledy předloni titul Homo Deus: Stručné dějiny zítřka. Celosvětově se Harariho knih prodalo přes 20 milionů výtisků.

Cenzurovaná Schwabová

Jak připomíná britský Guardian, nejde o jediný případ z nedávné doby, kdy se k ruským čtenářům v překladu dostává jiná verze knihy. Před dvěma lety se proti cenzuře svých děl v Rusku ohradila americká fantasy spisovatelka Victoria Schwabová, jejíž knihy vycházejí také v češtině.

Teprve po vydání ruského překladu trilogie zvané Tvář magie zjistila, že tamní nakladatelství Rosman bez jejího svolení odstranilo část druhé knihy popisující homosexuální vztah mezi dvěma muži.

"Ruská edice Tváře magie byla má oblíbená. Tento týden jsem se dozvěděla, že celou homosexuální dějovou linku bez svolení upravili," napsala autorka na Twitteru svým zhruba 50 tisícům followerů. "Byla jsem naprosto zhrozená. Kdyby nebylo ruského čtenáře, který četl obě verze, nikdy bych to nezjistila. Nakladatel jednoznačně porušil podmínky smlouvy," dodala autorka.

Úprava zřejmě souvisela s ruským takzvaným zákonem proti propagaci homosexuality, jenž zakazuje "osvětu netradičních sexuálních vztahů mezi mladistvými".

Ruské nakladatelství Rosman v reakci na tweet Victorie Schwabové uvedlo, že knihy cenzurovalo "jen proto, abychom neporušili zákon proti propagaci homosexuality mezi mladistvými". Samotnou romantickou linku vztahu mezi postavami prý nakladatelství v příběhu ponechalo, řekla mluvčí firmy Natalja Brovčuková pro ruský ekonomický list Vedomosti.

Victoria Schwabová v reakci na výrok nakladatelství řekla, že by bylo bývalo lepší, kdyby Rosman její knihy v ruštině vůbec nevydal.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 minutou

V ulicích Bejrútu se rok po výbuchu sešly tisíce Libanonců. Žádají potrestání viníků

Tisíce Libanonců se ve středu shromáždily poblíž bejrútského přístavu, aby si připomněli první výročí mohutné exploze, která si vyžádala životy více než 200 lidí, tisíce dalších zranila a zdevastovala rozsáhlé části města. Mnozí přitom volali po spravedlnosti. V přístavu před rokem vybuchlo velké množství roky špatně uskladněného dusičnanu amonného. Žádní vysoce postavení činitelé ale dosud nebyli postaveni před soud, což vedlo k četným protestům. Demonstrace se uskutečnila také u libanonského parlamentu. Bezpečnostní složky tam dav podle agentury Reuters rozháněly pomocí vodního děla a slzného plynu, zraněno tam bylo osm lidí.

Výbuch v bejrútském přístavu byl jednou z nejsilnějších nejaderných explozí, která byla kdy zaznamenána. Otřesy byly cítit až na více než 240 kilometrů vzdáleném Kypru. Vyšetřování nicméně postupuje pomalu, řada žádostí o odebrání imunity vysoce postaveným politikům a bývalým činitelům byla zamítnuta. Všichni lidé, které chtěli libanonští vyšetřovatelé vyslechnout, jakékoliv pochybení odmítli.

"Nezapomene a nikdy jim neodpustíme. Pokud je nebudou schopni postavit před spravedlnost, uděláme to sami vlastníma rukama," řekla Hijám Bikaíová. Byla oblečená v černém a držela fotografii svého syna Ahmada, který zemřel, když na jeho auto při explozi spadla zeď. Na velkém transparentu na budově u přístavu stálo: "Rukojmí vražedného státu".

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu v Paříži na mezinárodní konferenci k prvnímu výročí výbuchu v Bejrútu přislíbil Libanonu finanční i hmotnou pomoc, včetně vakcín proti covidu-19. Řekl také, že libanonští lídři dluží svým občanům pravdu a kritizoval libanonské vládnoucí elity za neschopnost řešit ekonomickou krizi, která je označována za nejhorší od občanské války z let 1975 až 1990. Paříž se zavázala blízkovýchodní zemi poskytnout dalších 100 milionů eur (2,5 miliardy korun), které půjdou přímo "místní populaci", a 500 000 dávek vakcíny proti covidu-19.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Běloruská běžkyně Cimanouská je na cestě do polského azylu, nastoupila na letadlo do Varšavy

Běloruská atletka Kryscina Cimanouská, která po konfliktu s vedením výpravy opustila olympijské hry v Tokiu, nastoupila ve Vídni do letadla polských aerolinií LOT mířícího do Varšavy. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na očitého svědka. Atletka ve středu přicestovala do rakouské metropole z Tokia. Vracet do vlasti se nehodlá, v dějišti olympijských her požádala o polské humanitární vízum a je v péči polských diplomatů.

Podle serveru Flightradar24 odstartoval pravidelný let do Varšavy zhruba v 19:20, v polském hlavním městě by tak měl přistávat kolem 20:25.

Po odpoledním příletu do Vídně čekalo podle agentury AFP na Cimanouskou zvláštní vozidlo, které ji dopravilo mimo zraky čekajících novinářů. Na navazující let do polské metropole čekala ve zvláštním salónku pro VIP klientelu, uvedla agentura APA. Vyjádření médiím nedala.

Zdroj: ČTK
Další zprávy