"Rychlé šípy zaujímají v dějinách československého komiksu výsadní postavení. Stejně ojedinělé je i současné vydání, které z hlediska komiksové rekonstrukce u nás nemá obdoby," tvrdí Roman Šantora ze Skautské nadace Jaroslava Foglara.
Ilustrace Marko Čermáka v novém svazku doplňují díly namalované Bohumírem Čermákem a Václavem Junkem. Osobnosti kreslíře Čermáka a samotným Rychlým šípům jsou v knize věnovány dvě statě Martina Foreta.
Souhrnnému vydání v grafické úpravě Martina T. Peciny předcházely dva roky restaurování - editorských vstupů, historických bádání, retuší, kolorování, grafických oprav a úprav. "Výsledkem je unikátní podoba, navíc doplněná třinácti novými příběhy podle původních konceptů Jaroslava Foglara," říká Šantora.
Většinu materiálu tvůrci reprodukovali z originálu o formátu A2, jen několik stran muselo být rekonstruováno z tištěných verzí. Retuší prošly všechny barevné strany, sjednoceny byly nejen barvy oblečení, pleť postav, ale také třeba různá podbarvení. Tento díl navazuje na loňské první Rychlé šípy, které publikoval Albatros rovněž ve spolupráci se Skautskou nadací Jaroslava Foglara. "První díl se stal okamžitě bestsellerem a dočkal se několika dotisků," poznamenává Roman Šantora.
Slavný komiks v současnosti vychází také v sešitovém formátu, vždy jednou za čtvrt roku, na více než sedmdesáti stranách. Ke klasickým příběhům se přidávají nové od současných autorů, které na ty původní volně navazují. Cílem je přiblížit Foglarův svět dnešním dětem.
Foglarovy Rychlé šípy tak stále oslovují další generace čtenářů. Ačkoliv jim nepřál ani nacistický, ani komunistický režim, do roku 1989 vyšlo 316 původních jednostránkových příběhů Rychlých šípů a jejich opozice v podobě Bratrstva Kočičí pracky. Poté se příhody objevovaly na trhu pouze v souborných knihách. Foglar zároveň Rychlé šípy přenesl do knižní trilogie Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta.
Celý život Jaroslav Foglar odmítal prozradit, zda Rychlé šípy ve skutečnosti existovaly, několikrát se o jejich původu dopustil mystifikací. Miloš Dvorský v knize Mýtus zvaný Stínadla uvádí, že těžiště Foglarovy inspirace spočívalo v jeho dětství.
Skautská nadace Jaroslava Foglara disponuje právy na spisovatelovu pozůstalost. Pečuje o jeho dílo a odkaz, podporuje projekty s foglarovskou tematikou nebo pořádá předmětovou sbírku nazvanou Jestřábův obchod, jež slouží na podporu výstavby a rekonstrukce skautských kluboven.
