Badatelé dílo představili na právě skončeném pražském veletrhu Svět knihy. Spisy Tomáše Garrigua Masaryka postupně vycházely od roku 1993.
"Mnohé texty, zejména články z dobového tisku, zde vyšly knižně vůbec poprvé," říká dvaadevadesátiletý literární historik Jiří Brabec, vedoucí redaktor projektu. "Přitom z nich Masaryk, který více než 50 let výrazně utvářel českou společnost, promlouvá překvapivě novým hlasem. Ne jako 'tatíček', ani moudrý filozof na trůně, ale polemik, který neuznával vnější autority, vzdělanec, Evropan, který vstupoval s jakousi samozřejmostí do veřejné arény," popisuje.
Podle Brabce také úplné Masarykovo dílo vytváří hráz proti dezinterpretacím jeho odkazu. Brabec a historici Josef Tomeš, Vratislav Doubek a Petr Zídek kompletní edici představili na Světě knihy.
Sociolog, filozof a první československý prezident Masaryk, který žil v letech 1850 až 1937, publikoval stovky různorodých textů. Patřily k nim filozofické a sociologické monografie, analytické, úvahové a přehledové studie, ale také aktuální politické komentáře či literární kritiky, rozhovory nebo vzpomínky. Mnoho svých článků v tisku nepodepisoval, případně je podepisoval šiframi. Texty byly často přetiskovány v různých jazycích.
Plán na vydání souborného Masarykova díla se zrodil už za první republiky. V roce 1923 jej dostal na starost prezidentův literární tajemník Vasil Kaprálek Škrach. Ten byl stejně jako Masaryk filozofem a sociologem, projekt spisů rozvrhl do 32 svazků. Do počátku druhé světové války však stihl publikovat jen prvních sedm. Konce války se Škrach, jenž působil v protinacistickém odboji, nedožil. Roku 1943 byl popraven v Berlíně.
Po druhé světové válce badatelé sice v přípravě edice pokračovali a plán pozměnili na 48 svazků, v roce 1954 však komunistický režim tuto činnost zakázal. Podle akademie tak pak pokračovaly jen odborné diskuse v disentu a projekt mohl být dokončen až po sametové revoluci.
