Dílu Šúsakua Endóa, který žil v letech 1923 až 1996, se zvýšené pozornosti dostalo poté, co Martin Scorsese před třemi lety zfilmoval jeho román Mlčení z poloviny 60. let minulého století. V roli zlomeného kněze zde exceloval Liam Neeson.

Liam Neeson ve filmu Mlčení. | Foto: Paramount Pictures

Diváci nezapomenou zejména na mrazivé scény brutálního mučení křesťanů v době, kdy byla tato víra v japonském císařství zakázána. Ani Kristus na kříži snad netrpěl tolik jako japonští katolíci.

Román Samuraj zavádí čtenáře do téhož historického období, tedy nástupu protikřesťanských represí. Mučení vyznavačů Krista je zmiňováno, ne však samo o sobě tematizováno. Deziluze a nemožnost nalézt trvalý morální axiom tu však vyznívají snad ještě silněji.

Samuraje napsal Endó v roce 1980, nyní vydaná audiokniha čítá téměř 16 hodin. Zásluhu na tom, že poslech zůstává strhující, má vrstevnaté a civilní podání herce Martina Zahálky.

Pro titulního samuraje jsou jediným světem jeho tři vesnice v mokřadu. Je zde pánem, ale žije touž vyčerpávající dřinou a podobnou chudobou jako jeho poddaní. Cesta do oblastního města k představenému představuje výjimečnou záležitost. A císař nebo rada starších? Ti jsou nedosažitelní už jen pro jeho představivost. Tak daleko samuraj nemyslí, žije ve svém malém neměnném světě.

Na základě intrik japonských knížat a snahy misionářů moci na ostrovech i nadále působit je však protagonista vytržen ze svého prostředí. S dalšími vyslanci se plaví přes oceán do Nového Španělska, to znamená do dnešního Mexika. Zatímco japonští obchodníci zde zištně přestupují ke křesťanství, aby se jim otevřely obchodní možnosti, on takovým chováním pohrdá. Zůstává věren tradicím a předkům. To ale ještě neví, že má před sebou cestu přes další oceán a putování po nových neznámých zemích.

Dilematu, co pro něj znamená víra, odpovědnost a prospěch, zdaleka neunikl. Endó jako japonský katolík do popředí staví otázku víry a její autenticity, zachycuje ji však s důrazem na pády a zklamání, na to, jak její materie bývá využívána vládci i horlivci. Dokáže jedinec obstát - a před čím vůbec? Co je správné? To, co platilo včera, nebo to, co bude zřejmě aktuální zítra?

Hluboce platný existenciální příběh Endó vystavěl na pozadí lákavých kulis poznávání nových krajin, prvotního střetu kultur a náboženství: Evropy, která na začátku 17. století začíná ovládat svět, porobené střední Ameriky a tradičního Japonska, které nikdy neskloní hlavu, zároveň však hodlá využít vše, co přichází, ve vlastní prospěch.

Obal českého vydání Samuraje. | Foto: Vyšehrad

Široce rozkročený příběh drží pohromadě zejména vývojem vztahu mezi samurajem Hasekurou a otcem Velascem, misionářem, který japonské velvyslance doprovází a hraje přitom vlastní hru. Je ještě služebníkem Páně, ochotným pro šíření víry třeba zemřít mučednickou smrtí, nebo už v síti polopravd ztratil vlastní identitu a ten smích, co slýchá po nocích, je úšklebkem ďábla?

Šúsaku Endó dovede mistrně vystihnout to, co se skrývá za nehybnými tvářemi Japonců, kde hlavní ctností je čest a projevit city se pokládá za dětinské.

Endóovo dílo těmito vrstvami mistrně proniká, aniž by je strhávalo, v tom má jeho přístup blízko například stylu Alberta Camuse.

Samuraj je aktuálním zamyšlením nad tím, jaká je cena za pestrost světa, ve kterém žijeme. Lze se vyhnout placení? A jak přijmout novou kvalitu a zůstat přitom věrný sám sobě? Na tyto otázky si odpovídá nejen dávný japonský samuraj.