Sociální psycholožka Shoshana Zuboffová je v pohledu na tento výměnný obchod mezi majiteli Googlu, Facebooku nebo Twitteru a jejich uživateli ještě radikálnější. Myšlenku, že v digitálním prostředí jsme zároveň uživateli i produktem, podává v knize Věk kapitalismu dohledu daleko ostřeji. "Nejste produkt, jste opuštěné mršiny," píše v textu na pomezí odborné studie a pamfletu. Vytěžování informací z našich životů přirovnává ke scéně po nájezdu pytláků vybíjejících zvířata kvůli slonovině. Knihu v českém překladu Sylvy Ficové nedávno vydalo Argo.
Jedenasedmdesátiletá Američanka, která od roku 1981 učí na Harvardově univerzitě, razí teorii takzvaného dohledového kapitalismu. Zjednodušeně tak pojmenovává systém, v němž uživatelé digitálního světa tahají za výrazně kratší konec. Podle ní problém nespočívá v samotných technologiích: kapitalismus dohledu je logika, která jimi prostupuje a využívá je.
Několik málo amerických firem přezdívaných "big tech" jako Apple, Microsoft či Amazon stále výkonnějšími nástroji detailně analyzuje zvyky a preference uživatelů, jimž se tenčí povědomí o tom, jak funguje čím dál pokročilejší a neprůhlednější systém, v němž jsou sami zbožím. "Tato nebývalá koncentrace vědění vytváří stejně nebývalou koncentraci moci: asymetrie, které je třeba chápat jako neoprávněnou privatizaci společenské dělby znalostí," vysvětluje Zuboffová důvod svého znepokojení.
Vedle privatizace soukromého života je právě mocenská asymetrie hlavním argumentem jejího pobouření.
Významnou roli v tom podle Zuboffové hraje takzvaný behaviorální přebytek, tedy data, která na sebe uživatelé prozrazují například při internetovém vyhledávání. Společnosti je nevyužívají ke zlepšování svých služeb, ale sytí jimi takzvanou prediktivní inteligenci, která pak lidem adresněji cílí reklamu. Zůstaneme-li u drastického přirovnání digitální proměny k pytlákům a mršinám, zisky ze slonoviny financují vývoj stále přesnějších zbraní.
"Ať už si stěžujete na své akné nebo se účastníte politické diskuse na Facebooku, hledáte recept či citlivé zdravotní informace na Googlu, objednáváte gel na praní nebo fotíte své devítileté dítě, usmíváte se nebo jste v duchu naštvaní, sledujete televizi nebo se na motorce stavíte na parkovišti na zadní, všechny tyto činnosti jsou pro tento rozrůstající se text surovina," rekapituluje Zuboffová.
Ve srovnání s rokem 2019, kdy studie vyšla anglicky, už dnes některé úsudky neobstojí. Dětskou či dospívající mysl mezitím víc zaujal Čínou vlastněný TikTok než Instagram či Facebook.
Z české, respektive evropské perspektivy je pak nejvýraznější slabostí textu konfrontační vidění "my versus oni", tedy uživatelé versus kapitalisté dohledu. Autorčina konfliktní optika má nejspíš příčinu v laxnější ochraně osobních údajů v USA, než je tomu v Evropě například díky GDPR, tedy nařízení Evropské unie s cílem chránit data občanů.
Konečně: výsledek podobně konfrontačního postoje může v Česku demonstrovat fakt, že tento článek se na sociálních sítích objeví pouze coby titulek, bez úvodní fotografie a krátkého vysvětlujícího textu jako dřív. Příčinou je furiantský přílepek k novele autorského zákona, kterou vloni prosadila vláda s cílem omezit velké technologické firmy. Po jejím přijetí však jednání uvázlo na mrtvém bodě.
Spíš než užívat metafory nesmiřitelného boje na život a na smrt by bylo produktivnější uvažovat o digitálním prostředí jako o systému, v němž se potřebujeme naučit existovat a maximálně zredukovat možná nebezpečí či nespravedlnosti.
Jak Zuboffové vytýkají její kritici hlavně z akademické sféry, kniha neříká mnoho o současném kapitalismu, není studií politické ekonomie. Zato vede ke zcela praktickému uvažování nad tématem moci a dohledu. Přičemž ten nejobtížnější musí uživatelé digitálního světa vykonávat sami nad sebou: v tom, co na sebe kapitalistům dohledu vyzradí.
Kniha
Shoshana Zuboffová: Věk kapitalismu dohledu
(Přeložila Sylva Ficová)
Nakladatelství Argo 2022, 728 stran, 889 korun
