Čínský autor sci-fi literatury, už to samo zní jako science fiction. Vždyť v komunistické zemi byl žánr dlouho zakázán, strana jej považovala za škodlivý a opovrženíhodný, hrající si na vědu a oslavující kapitalismus. Dnes je však situace jiná a také k českým čtenářům se postupně dostávají nejen třeba detektivky situované do Číny - z nedávné doby například velmi dobrý špionážní román Noční dravec Adama Brookese -, ale rovněž i čínská tvorba.
Nakladatelství Host vloni začalo vydávat sci-fi trilogii autora jménem Liou Cch’-sin, kterou si pochvaloval i bývalý americký prezident Barack Obama. První díl jménem Problém tří těles zaujal čtivostí, mnohovrstevnatostí i širokým záběrem sahajícím od astrofyziky po filosofii, přestože šlo o knihu s temným vyzněním a pesimistickou atmosférou.
V příběhu se nepřátelská planeta Trisolaris rozhodne nemilosrdně vyhladit lidstvo, jež jí připomíná pouhý hmyz. Používá k tomu takzvané sofony, subatomární částice, které na Zemi mají zmrazit vědeckotechnický pokrok a zabránit lidem v meziplanetárních letech. Zároveň sofony fungují jako špionážní nástroj - pronikají ke všem informacím, jež lidstvo nashromaždilo. Trisolarané tak pozemšťany nepřetržitě odposlouchávají.
Za celou štrapáci se vzdálenou civilizací může, v patriarchální Číně poněkud nepřekvapivě, zvídavá žena. Astrofyzička Jie Wen-t’ie má pohnutý původ: jejího otce, slavného vědce, usmrtil rozvášněný dav v době kulturní revoluce a dcera dlouho zažívala perzekuci. Nakonec se jako vědkyně dostala na utajenou vojenskou centrálu, odkud vyslala zoufalé volání do vesmíru. A její zprávu zachytila nelítostná planeta Trisolaris.
Jie Wen-t’ie je důležitou postavou také v češtině právě vydaného druhého dílu trilogie zvaného Temný les, přestože zde účinkuje letmo. Vědkyně jen předá zásadní teze o fungování vesmíru hlavnímu hrdinovi, nemastnému a neslanému sociologovi jménem Lou Ťi.
Druhý díl je ještě různorodější. Autor jej rozprostřel do několika staletí, v nichž se neodvratně blíží střet s planetou Trisolaris. Lidstvo ovládané sofony má jedinou naději - mimozemšťani ani jejich částice nedokáží odhalit pouze přetvářku, klam, skrývaný záměr, jinými slovy zbraně, v nichž se lidstvo zdokonaluje celá staletí.
Na základě tohoto zjištění jakási futuristická verze Valného shromáždění OSN spustí bláznivý plán: poskytne takřka neomezené prostředky čtyřem kandidátům na záchranu lidské civilizace. Jsou jimi uznávají myslitelé včetně levičáckého stratéga z Venezuly, jenž přemohl Američany - tato postava je zjevně inspirovaná dnes již nežijícím venezuelským prezidentem Hugem Chávezem -, a neúspěšného univerzitního profesora a sociologa Lou Ťi.
Všichni čtyři dostanou za úkol vymyslet, jak zachránit lidstvo, a zároveň svým chováním musejí co nejobratněji mystifikovat všechny včetně Trisolarisanů, aby nikdo netušil, v čem plán spočívá.
Už tato premisa zakládá zábavnému a čtivému ději, jenž se na šesti stech stranách rozbíhá do mnoha odboček a zápletek.
Jediný, kdo si uvědomuje absurditu situace, je packal sociolog Lou Ťi, a proto nedělá vůbec nic. Něčím připomíná všechny ty dávné hrdiny od antiky až třeba po Harryho Pottera, outsidery, kteří byli nezodpovědně postaveni před nadlidský, nemožný úkol čelit zlu.
Lou Ťi se výzvy přesto nezalekne a dělá, co jen svými nepříliš brilantními silami zvládne. Zpočátku jeho podivné nýmandské chování všichni považují za geniálně matoucí, postupně však profesora zavrhnou coby flákače a odeberou mu privilegia včetně finančních prostředků.
Autor knihy zápletku se záchranci lidstva nakonec vyčerpá a příběh překvapivě vine skrze následující staletí - to už lidé zdokonalili technologii hibernace a využívají ji mimo jiné v případech, kdy neví, jak dál. Třeba jak se vyrovnat s ekologickou katastrofou, válkou, nemocí, popřípadě se svým vlastním životem. Prostě si v hibernaci nějaký čas počkají, než se zbytek lidstva umoudří a posune na vyšší civilizační či vědeckou úroveň.
Liou Cch'-sin: Temný les
Vydalo nakladatelství Host
2017, 600 stran, 399 korun
Překlad: Aleš Drobek
Jedinec probuzený z hibernace si pak sice obtížně zvyká na nové poměry a ocitá se už v době, kdy je meziplanetární střet mezi Zemí a Trisolarisany nevyhnutelný, ale mnohým taková vyhlídka stojí za to - včetně Lou Ťina.
Druhý díl trilogie tentokrát mnohem víc zdůrazňuje problémy a premisy humanitních věd i astrofyziky. Naopak trochu upozadil témata umělé inteligence či mezihvězdné války, byť i na ty dojde.
Kouzlo knihy však nadále pramení z prolínání teorií mnoha vědeckých oborů a erudice autora, původně počítačového inženýra. Člověk má pocit, že čte víc než sci-fi, skoro jako by si zároveň doplňoval vzdělání. Ani v těchto pasážích navíc kniha nepůsobí suchopárně. Nejnovější vědecké poznatky předává tak strhujícím způsobem, že čtenáře udrží několik dnů i probdělých nocí.
