reklama
 
 

Recenze: Dobrodružný svět Zdeňka Buriana je fascinující monografie, i když nahlíží jen pod povrch

1. 10. 2016 15:20
Dobrodružný svět Zdeňka Buriana, jak zní název nové monografie, spoustu čtenářů nadchne, ale je nutné předem brzdit přehnaná očekávání.

Není to sice zdokumentované přesně, ale Zdeněk Burian má na kontě podle odhadů okolo deseti tisíc maleb, kreseb, nevydaných ilustrací, o volném díle nemluvě.

Zahrnout takovou práci v jedné knize je vyloučeno a nakladatelství Plus to vzalo rozumně – v nové knize představuje malířovy začátky z konce dvacátých let, kdy jeho dílo bylo spjato především s J. R. Vilímkem a dalšími nakladateli dobrodružné literatury. Dostává se nám tak do ruky monografie mapující jak Burianovo počáteční období, tak dnes pro mnohé zapomenuté prvorepublikové knižní edice.

A právě onen literární podtext je příjemnou nadstavbou celé knihy. Kapitoly nejsou členěny chronologicky, ale podle literárních děl a jejich autorů. Skáčeme tak sice trochu v čase a mezi nakladatelstvími, ale svědomitě až puntičkářsky jsme seznamováni s prvorepublikovou dobrodružnou knižní produkcí. Některá díla (a s nimi Burianovy ilustrace jako v případě Kiplinga) se stala klasikou, jména jiných autorů dnes zaznívají jen na vysokoškolských seminářích nebo po nich šmejdí nadšenci v antikvariátech jako po příjemné kuriozitě.

Stačí pár desítek minut s novou knihou, aby bylo krásně poznat, s jakou pokorou, pečlivou vizí, ale i sebevědomím Burian přistupoval ke své práci. Na jedné straně máme doslovné ilustrace, jejichž účelem bylo dokreslovat kouzlo čtenářova okamžiku, na druhé pak hypnotické obálky beroucí si tu z estetiky art deco, tu ze symbolistické mystiky, které naopak měly zaujmout v knihkupectví oko návštěvníkovo a přimět jej vzít knihu do ruky. Nebo ještě lépe koupit.

Krásně je to vidět u románů R. L. Stevensona. Taková malba k obálce Klubu sebevrahů, to je vyloženě zapomenutý a díky této monografii znovu objevený Burianův klenot.

Na jednu stranu je Dobrodružný svět Zdeňka Buriana fascinující monografie – mapuje období jeho začátků komplexněji než cokoliv dříve. A to nemluvíme o technickém provedení, protože takto kvalitního vydání se Burianovo dílo dočkává poprvé.

Na druhou stranu čtenář trochu smutně vzdychne, když knihu zavře a uvědomí si, že nakoukl sotva pod povrch. Nehledě na to, že Burianovo vrcholné dílo přišlo až o dost později. Nezbývá než si přát, aby nakladatelství Plus v tomto bohulibém počinu pokračovalo, byť je to práce minimálně ještě na několik let.

autor: Jarda Konáš | 1. 10. 2016 15:20

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama