Praha - Z letošního udílení Pulitzerových cen si ocenění odnesla i Donna Tartt. V Česku takřka neznámá spisovatelka zaujala nejen kritiky, ale i čtenáře; její román The Goldfinch "Pulitzerem" završil úspěšné tažení, v jehož průběhu byl kromě nominací na další ceny zařazen mezi knihy roku 2013 jak Amazonem, tak editory magazínu New York Times. V čem je tajemství jeho úspěchu?
Cval dobrého příběhu
"Chci, aby příběhy, ke kterým zvu své čtenáře, byly stejné jako ty, které jsem milovala v dětství - rychle se ženoucí vpřed, plné nadšení i určité škodolibosti z toho, že nikdy nevíte, co přijde…," uvedla Donna Tartt v rozhovoru pro CBS. Podle ohlasů kritiky i čtenářů se jí to dařilo už v předchozích knihách.
Debutový román Tajný příběh nabídl strhující hru s detektivním žánrem ve vysokoškolském prostředí, které si v autorčině pojetí v ničem nezadá se antickými hedonistickými sektami. Kniha, jejíž původně zamýšlený název by se dal přeložit jako Bůh iluzí, byla přeložena do 24 jazyků - včetně toho našeho.
Tím ovšem dobré zprávy končí. Práce slovenského nakladatelství Osveta nebyla zrovna osvětová; kniha byla kritizována za špatný překlad i hrubé nedostatky v sazbě. I proto kniha zapadla a dnes u nás může být vítězství Donny Tartt pro mnohé velkým překvapením. V zahraničí však patřil její oceněný román The Goldfinch k nejočekávanějším titulům.
Autorka totiž na publikování nikdy nespěchala. Prvotina jí vyšla v roce 1992, druhý román, na Orange Prize nominovaný The Little Friend, v roce 2002. Co kniha, to v podstatě deset let. "Zkoušela jsem psát rychleji, ale nebyla to žádná zábava - ne pro mě a rozhodně ne pro čtenáře."
Zahraniční kritiky se shodují, že dlouhé čekání se vyplatilo a více než sedmisetstránková kniha plná tajemství, úvah i umění (především malířství) a obskurních postav je přesně tím "cválajícím příběhem", jaký autorka slibovala.
Chytrá dickensiáda dnešních dní
"Pokud někdo ztratil svou vášeň pro dobré příběhy, s touto knihou má velkou šanci ji opět nalézt," uvedla recenze v listu Guardian. Román bývá zároveň často označován za "dickensovský" - svým rozsahem, zalidněním barvitě popsanými postavičkami groteskními i komickými, citem pro jazykovou ekvilibristiku, ale i neúplné rodinné zázemí hlavního hrdiny.
Jedná se o v nejlepším slova smyslu "chytrý román". Tartt umně splétá příběh a pomalu odhaluje jeho podprahové významy, takže poslední stránky nakonec nejsou ničím jiným než pozvánkou čtenáři vydat se dál sám, bez berličky v podobě spisovatelčiných slov.
Podle Stephena Kinga, nejen autora hororů, ale i příznivce právě dickensovského stylu psaní, se jedná o kousek, který potěší čtenářovo srdce, které dojme, i mysl, které připraví nejeden oříšek k rozlousknutí.
Především se však jedná o knihu, která skrze postavu hlavního hrdiny, Theo Deckera, který v mládí jako zázrakem přežil bombový útok v newyorkském muzeu a posléze se ponořil do magického světa malby, dokládá, v čem je podle listu The Economist hlavní síla Donny Tartt: "Její dar opravdového vypravěče je vidět na síle hlasů, kterými její knihy hovoří a které jsou natolik přesvědčivé, že jim uvěříme cokoliv."
Snad se budeme moci co nejdříve nechat přesvědčit i osobně.
Výstavní cena novinařiny už má téměř sto let
Pulitzerova cena je udělována od roku 1917 a patří k nejvýznamnějším oceněním anglosaského kulturního světa. Patronát nad ní drží Kolumbijská univerzita v New Yorku, která těží z odkazu amerického novináře maďarského původu Josepha Pulitzera. V současnosti se cena uděluje v jednadvaceti kategoriích. Dvacet výherců obdrží deset tisíc dolarů, v kategorii Služba veřejnosti se oceňuje zlatou pamětní medailí.
Pulitzerova cena je stále věrna celoživotnímu zájmu a snaze svého "zakladatele", plných čtrnáct kategorií tak pokrývá oblast žurnalistiky (tištěné, on-line, fotografie, v minulosti i rozhlasové zpravodajství etc.) - je tedy i jakousi výkladní skříní špičkové novinařiny a s trochou nadsázky i jejího mesiášského komplexu.
V dalších kategoriích se pak oceňuje i próza, poezie, drama, psaní o historii, ale také hudba. Oceněná díla by přitom měla zkoumat život v USA. Velkou část výherců v kategorii prózy, na rozdíl od výherců-novinářů, má možnost posoudit i český čtenář.
Z nedávných výherců zmiňme "punkovou" Návštěvu bandy rváčů Jennifer Egan, apokalyptickou Cestu Cormaca McCarthyho nebo i v Praze se částečně odehrávající Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye od M. Chabona.
Román Donny Tartt The Goldfinch vydá příští rok v zimě nakladatelství Argo v překladu Davida Petrů. Český titul nakladatel zatím neupřesnil.
