Aristokratku pod palbou lásky na dnešní Velký knižní čtvrtek vydalo nakladatelství Druhé město. Přestože už prodal přibližně půl milionu výtisků, Boček dál pracuje jako kastelán na zámku Milotice a za spisovatele se nepovažuje. "Určitě se cítím být víc kastelánem, vlastně jenom kastelánem, který jako relax píše knížky. Dělám kastelána třicet let a neumím si představit, že bych dělal něco jiného," říká.
Sérii teď sice v jednom ohledu uzavřel, k Marii Kostkové z Kostky se však literárně brzy vrátí. Boček chystá takzvaný prequel, tedy dílo, jehož děj předchází tomu dosud známému. Aristokratku zastihne v roce 1983. Zatímco první díl začal 5. prosince 1996.
Před třemi roky měla premiéru filmová adaptace příběhů rodiny Kostkových v režii Jiřího Vejdělka s Tatianou Vilhelmovou a Hynkem Čermákem v hlavních rolích. Nyní se bude natáčet pokračování. "Minulý týden byl na zámku Milotice režisér Vejdělek a plánuje u nás minimálně osmnáct natáčecích dní. Scénář jsem ještě nečetl, ale mělo by to být podle knihy Aristokratka ve varu," potvrzuje Boček.
"Filmování nenávidím, ale za těch třicet let, co jsem na zámku, se průměrně každý rok něco natáčelo. Všichni filmaři byli velmi milí, až submisivní," dodává.
Sám ve snímku ztvárnil epizodní roli. "O tom, že si v jedničce zahraju, mi řekli až pár dnů před natáčením. A já mám tak měkké srdce, že jsem souhlasil. Hercům nezávidím, tu krátkou scénu jsme natáčeli snad pětkrát. Jestli bych měl hrát i ve dvojce, tak neodmítnu, ale oni mi to řeknou pár dní před natáčením," poznamenává.
Evžen Boček by se na rozdíl od mnohých českých autorů psaním uživil. "Peníze by mi bohatě stačily, i když je potřeba brát v úvahu daně a manželku," uvažuje. "Ale mě baví psát tak tři hodiny denně a nevím, co bych pak dělal po zbytek dne," dodává.
Narodil se roku 1966. Vystudoval gymnázium v Kyjově a Masarykovu univerzitu v Brně. Jeden rok učil na základní škole U Červených domků v Hodoníně. Od začátku 90. let je kastelánem milotického zámku, spravovaného Národním památkovým ústavem.
První román, nazvaný Deník kastelána, vydal pod pseudonymem Jan Bittner. Roku 2012 obdržel za prózu Poslední aristokratka Cenu Miloslava Švandrlíka, tři roky nato měla premiéru divadelní adaptace v úpravě a režii Arnošta Goldflama v Divadle Na Jezerce.
Bočkova díla dnes čte nejen laická veřejnost, dostává se mu také chvály od odborníků. Například podle literárního kritika Pavla Mandyse "dokáže napsat nejen sled tragikomických historek se sarkastickým komentářem vypravěčky, ale komponovaný román", jak řekl pro Aktuálně.cz. "Pustil se do žánru, který má u nás trvalou oblibu, ale jen málo skutečně povedených současných děl. Ta Bočkova k nim určitě patří, v rámci humoristického žánru jsou českou špičkou," uvedl Mandys.
