Politici by měli o viru "mluvit upřímně, jak jim zobák narostl", jedině tak mají šanci přesvědčit lidi k dodržování opatření, jež snižují riziko nákazy nemocí covid-19.
Murakami to řekl krátce poté, co japonská metropole Tokio ve čtvrtek oznámila 1337 nových případů, což je dosavadní rekord. Metropolitní oblast, kde žije zhruba 38 milionů obyvatel, měla dosud nejvíc zaznamenaných případů 26. prosince. Tehdy testy odhalily 949 pozitivních, připomíná agentura AP.
"Zásadní problém s koronavirem spočívá v tom, že vyvolává nejistotu ohledně naší budoucnosti. To v lidech podněcuje strach a hněv nebo je to vede k tomu, že před virem zavírají oči, což je podle mě vůbec největší nebezpečí," řekl Murakami v rozhlasovém pořadu, kde rozmlouval se dvěma hosty včetně japonského lékaře a vědce Šinji Jamanaky, držitele Nobelovy ceny za fyziologii.
Podle Murakamiho je těžké chtít po Japoncích, aby bedlivě dodržovali epidemiologická opatření, když jim je politici nejsou schopni srozumitelně vysvětlit. Spisovatel to řekl, aniž by jmenoval konkrétní představitele státu.
Podle agentury AP však bývalý japonský premiér Šinzó Abe, který v září rezignoval na funkci, i jeho nástupce Jošihide Suga sklízejí kritiku za to, že na tiskových konferencích čtou předem napsané projevy připravené úředníky. I na dotazy novinářů často jen opakují tytéž naučené fráze, doplňuje AP.
Podle ní zatím v Japonsku nedochází k exponenciálnímu šíření koronaviru, rostoucí počet nakažených ale vzbuzuje obavy.
Premiér Suga přitom proti šíření viru dosud zaváděl minimum opatření. Až v polovině prosince například pozastavil státem placenou slevovou kampaň, která měla Japonce přimět více cestovat, a tedy zvýšit mobilitu. Ta přitom přispívá právě k rychlejšímu šíření nemoci.
Stejně tak byl nový japonský premiér kritizován za to, že se účastnil večeře s osmi lidmi, když jeho vláda občanům doporučuje se setkávat maximálně po pěti, shrnuje agentura.
Haruki Murakami v rozhlasu vyslovil přesvědčení, že pandemie koronaviru souvisí s širšími proměnami společnosti, jako jsou globalismus, klimatická změna, vzestup populismu nebo prohlubující se příjmová nerovnost.
Autor známý romány Norské dřevo, Kafka na pobřeží nebo 1Q84 své pořady uvádí každý druhý měsíc již od srpna 2018, vždy na celostátní síti 38 stanic sdružených pod hlavičkou Tokio FM. Show nazvanou Murakami Radio vždy předtáčel, až na silvestra poprvé vysílal živě. Jeho hostem byl kromě nobelisty Jamanaky ještě Juiči Jamagiwa, bývalý prezident Kjótské univerzity, doplňuje deník Asahi Shimbun.
Na jaře, kdy svět zažíval první vlnu pandemie koronaviru, Murakami uvedl speciální díl s cílem rozptýlit všechny, kdo kvůli nouzovému stavu museli zůstat doma. Příště bude světoznámý spisovatel vysílat na Valentýna. Stejně jako vloni u stejné příležitost mu tuto hudební show produkuje jazzová pianistka Junko Oniši.
Haruki Murakami dříve v Tokiu provozoval jazzový bar, psát začal až poté. Debutoval roku 1979 románem Slyš vítr zpívat. Jeho prvním bestsellerem se koncem 80. let stala dobová romance Norské dřevo. Několika díly se dotkl citlivých témat japonské společnosti, například souborem povídek Po otřesech. Ten se vrací k ničivému zemětřesení v Kóbe, kde autor vyrůstal, a sarinovému útoku v tokijském metru z roku 1995.
V jiných knihách se ohlížel za studentskými stávkami z 60. let, které poznamenaly jeho generaci. "Se zážitkem z osmašedesátého možná souvisí Murakamiho snaha pouštět se pod povrch, přeneseně vzato nezrazovat ideje, ne je vykřikovat, nýbrž naplňovat, usilovat o 'vnitřní poctivost'," napsalo Aktuálně.cz předloni, kdy spisovatel oslavil sedmdesátiny.
