Léta jsem kopal do skříní. Průvodce epidemií Konvalinka líčí cesty k vývoji léků

Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
21. 12. 2020 17:30
Biochemik s nepřehlédnutelným nosem a milým jménem Jan Konvalinka, jinak prorektor Karlovy univerzity, byl v pomalu končícím roce jakýmsi průvodcem koronavirovou epidemií. Jen na Českém rozhlase Plus vystoupil od dubna v pořadu moderátorky Barbory Tachecí zhruba padesátkrát. Velkou mediální hvězdou se ale nestal, protože neříká šokující věci a občas přizná, že na něco nezná odpověď.

"Jsem přesvědčený techno optimista, věřím, že v práci a vědění je naše spasení a že lidský duch nakonec zvládne (skoro) všechno," říká vedoucí výzkumného týmu Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky v knižním rozhovoru s novinářem Alešem Palánem, který nedávno vydalo nakladatelství Prostor pod názvem Spánek rozumu plodí příšery.

Ve spleti nepřehledných informací je to výborný zdroj zasvěcených názorů, které přesahují aktuality epidemických dní. Interview nevzniklo narychlo, Palán s Konvalinkou si od dubna do září vyměňovali otázky a odpovědi někdy po internetu, častěji rozmlouvali osobně.

Před čtenářem vyrůstá solidní reflexe epidemie, dozví se mnoho o virech a práci na lécích, o životě a frustracích vědců nebo také o české vědě a Achillově patě zdejších vysokých škol.

Text rozšiřují fotografie Jana Šibíka, se kterým Palán spolupracoval i na předloňském bestselleru nazvaném Raději zešílet v divočině. Ten se stal knihou roku v anketě Lidových novin.

V nové knize Šibíkovy pouliční snímky poloprázdných pražských zákoutí dokumentují výraznou, někdy bizarní změnu tváře hlavního města v posledním roce. Část z nich tvoří portréty Jana Konvalinky. Zachycují ho v laboratoři, na zajímavých místech metropole nebo v kostele, jak hraje na varhany.

Fotografie jsou nápadité, symbolické, skvěle doplňují rozhovor, je jich ale tolik, že při čtení působí rušivě. Za každou dvoustranou textu zpravidla následuje dvoustrana s obrázkem, která často přetne půlku věty. Čtenář pak fotky přeskakuje jako nechtěnou reklamu.

Možná ale jde jen o to, si zvyknout. Je přirozené, že reportážní snímky, které ztrácejí prostor v tenčících se papírových periodikách, se začínají více prosazovat v knižní produkci.

Fotografie Jana Šibíka z knihy Spánek rozumu plodí příšery.
Fotografie Jana Šibíka z knihy Spánek rozumu plodí příšery. | Foto: Jan Šibík/Prostor

Když rozum spí

Knižní rozhovor nezačíná přímo epidemií. Jan Konvalinka přiznává, že se nikdy nesměje fake news, výmyslům, kterým právě pandemie dává hodně příležitostí. "Slupka racionality a empirického poznání je strašně tenká, hned pod ní jsou různé strachy, hrůzy, předsudky a nenávisti, a proto se jí musíme ze všech sil držet," říká vědec.

Grafika Spánek rozumu plodí příšery z cyklu leptů Rozmary, který v letech 1793 až 1799 vytvořil Francisco Goya.
Grafika Spánek rozumu plodí příšery z cyklu leptů Rozmary, který v letech 1793 až 1799 vytvořil Francisco Goya. | Foto: Google Cultural Institute

Upřímně se bojí, že procento lidí, kteří propadají bludům, roste, což je podle něj neslučitelné s otevřenou, svobodnou společností. "Strašně na to doplatíme," myslí si a před očima mu prý naskakuje Goyova grafika Spánek rozumu plodí příšery, podle které se kniha jmenuje.

Většina úvah, k nimž ho Palán inspiruje svědomitými a nevědeckými otázkami, má racionální a optimistický tón.

Konvalinka, někdejší mluvčí Občanského fóra, se označuje za takzvaného sluníčkáře, který se ještě pár let po sametové revoluci probouzel s pocitem radosti z nabyté svobody. V rozhovoru ale několikrát propadá skepsi.

Když vidí, jak kdejaký blábol nabírá stejnou váhu jako fakty podložená skutečnost, jak i někteří odborníci posvěcují nepodložená tvrzení, trochu si zoufá.

"Selháváme. Pravda a láska ten boj se lží a nenávistí prohrává na celé čáře a já po pravdě nevím, co s tím," říká, což ale není tak docela pravda. Konvalinka si rady ví: proto tak často mluví do médií a proto také souhlasil s prací na knize, jež může nabídnout odpovědi lidem, kteří hledají racionální odpovědi - třeba jako argumenty proti demagogii.

Fotografie Jana Šibíka z knihy Spánek rozumu plodí příšery.
Fotografie Jana Šibíka z knihy Spánek rozumu plodí příšery. | Foto: Jan Šibík/Prostor

Vývoj za dvě miliardy

Konvalinkův výklad začíná od základu čili od viru. Po letech přednášení a psaní popularizačních článků ví, jak zaujmout. Virus je podle něj "špatná zpráva zabalená do bílkoviny", je to chemikálie, nemá žádnou buňku. "Je to tulák, bezdomovec a vnitrobuněčný parazit."

Detailně vysvětluje, co všechno stojí za vývojem léku a proč je tak drahý. Práce na nové medicíně trvá deset až patnáct let a stojí jednu až dvě miliardy dolarů. "V té ceně jsou nejen výdaje za vývoj nové sloučeniny v laboratoři, ale hlavně se do ní promítají náklady na všechny ty neúspěšné molekuly, které také musely být připraveny, charakterizovány, testovány - a které nakonec byly z vývoje vyřazeny, ať už kvůli slabší aktivitě nebo nějakým nepředpokládaným vedlejším účinkům," popisuje.

Dodává, že "platy hrabivých kapitalistů, služební auta a přepychové vily majitelů farmaceutických firem v tom hrají překvapivě malou roli".

Biochemik Jan Konvalinka.
Biochemik Jan Konvalinka. | Foto: Jan Šibík/Prostor

Na příkladu remdesiviru, jednoho z léků, které jsou v současnosti k dispozici, dává odpovědi na otázku, jak je možné, že látka byla připravena během pouhého roku. Remdesivir, na jehož vývoji se podílel v kalifornské laboratoři i český vědec Tomáš Cihlář, byl původně vyvinut jako možné virostatikum proti jinému viru, hepatitidě C. Tam se ale neuplatnil a podle Konvalinky "zůstal jako sirotek bez použití".

Práce na remdesiviru postoupily v době, kdy Světová zdravotnická organizace známá pod zkratkou WHO hledala lék proti ebole. Tehdy se tahle "zajímavá molekula" dostala do fází testování. I když nakonec dostala přednost jiná účinná látka, ukázalo se, že je to komplexní virostatikum. Proto se remdesivir hned na začátku letošního roku stal horkým favoritem na lék proti covidu a byl používán také v Česku.

Biochemik Jan Konvalinka.
Biochemik Jan Konvalinka. | Foto: Jan Šibík/Prostor

Jan Konvalinka na jaře coby koordinátor akademické iniciativy zajišťoval pomoc s testováním v laboratořích českých univerzit a Akademie věd.

V knize téměř reportážně popisuje improvizované počátky testování i zklamání z toho, že možnosti vědeckých pracovišť nakonec nebyly využity stoprocentně.

Nepřipojuje se k absolutním kritikům vlády, která se podle něj na začátku epidemie zachovala správně. "Uvědomuju si strašné ekonomické, ale také sociální, politické a psychologické důsledky karanténních opatření. Přesto nebylo možné nechat nový, neznámý virus jen tak proběhnout lidskou populací a nechat ho zabít miliony lidí. Na to je dnes naštěstí lidský život příliš vzácný," myslí si.

Zveřejňuje ale pár zásadních připomínek k chování politiků. Za porušení ústavy považuje zákaz vycestování občanů ze země a druhou výhradu má vůči poklonkování Číně. "Pro mne zůstane opravdu nepochopitelným selháním české vlády hluboký předklon před totalitní asijskou velmocí, která nám za velké peníze dodala nefunkční testovací kity a mizerný ochranný materiál."

Šlo by to i bez vás

Velkou pozornost Konvalinka věnuje české vědecké scéně, ke které umí být vřelý - když mluví o konkrétních lidech a jejich objevech - i nemilosrdný, když popisuje systém. Strhujícím způsobem líčí objev zásadní vědecké metody PCR, jejíž objevitel Kary Mullis v roce 1993 získal Nobelovu cenu a jež se používá i při testování na covid.

Na druhou stranu Konvalinka sugestivně vykresluje i frustraci všedních dní vědeckého pracovníka. "To nejlepší, co se vám může ve vědě povést, je, že budete mít něco dřív než ostatní, než Američané nebo Číňané. A to se vám povede třeba třikrát za život, možná pětkrát. Přitom většina věcí, které se vám podaří a jsou dobré, by bez vás vymysleli taky," říká biochemik.

Obal knihy Spánek rozumu plodí příšery.
Obal knihy Spánek rozumu plodí příšery. | Foto: Prostor

Dodává poučení, které jistě neformuluje poprvé: "Nejdůležitější ve vědě není inteligence ani pracovitost, ale tolerance k frustracím. Já léta kopal po nocích do skříní. Do něčeho investujete čas, nápady, energii a pak zjistíte, že se to nedaří. Navíc mezi nápadem a jeho ověřením nebývají dva dny, ale většinou aspoň čtyři měsíce."

Konvalinka neustále uvažuje v širších souvislostech. Vtipně si pohrává s možností, jež mnoho intelektuálů vede k exhibicionismu, totiž že jeho myšlenky budou možná číst a hodnotit další vědci, akademici a jiní vzdělanci. Například hutný odstavec o mutaci bakterií a virů zakončuje furiantským dovětkem: "Filozofické aspekty této úvahy nechávám velkoryse zdarma k dalšímu použití."

Poslední kapitola do knihy přibyla v září, kdy bylo jasné, že se epidemie znovu rozpíná. Konvalinka v ní odmítá revidovat své optimistické výroky z jara, mnoha nepřesných odhadů se ostatně ani nedopustil. Zdá se, že ale zesílila jeho skepse a obava z rozbujelých alternativních "pravd", nejdrtivějších "vedlejších účinků" boje s virem.

Kniha

Aleš Palán: Spánek rozumu plodí příšery - Jan Konvalinka v rozhovoru o covidu, právu na omyl a historickém optimismu
(Fotografie Jan Šibík)
Nakladatelství Prostor 2020, 320 stran, 397 korun

 

Právě se děje

před 8 minutami

Italský Senát těsně vyslovil důvěru vládě premiéra Conteho, který přestál i pondělní hlasování Poslanecké sněmovny

Zdroj: ČTK
před 16 minutami

Tucet členů národních gard USA bylo postaveno mimo službu

Tucet příslušníků amerických národních gard, kteří měli ve středu posílit bezpečnost inaugurace zvoleného prezidenta Joea Bidena, bylo postaveno mimo službu. Stalo se tak po prověrkách, které mimo jiné zkoumaly možné vazby na krajně pravicový extremismus. Podle Reuters to řekli představitelé Pentagonu.

Mluvčí Pentagonu uvedl, že se prověrky nezabývaly jen možnými vazbami na extremistické skupiny.

Jeden příslušník gard byl postaven mimo službu kvůli znepokojivým textovým zprávám, zatímco jiný byl nahlášen úřadům telefonicky. Reuters to sdělil generál v čele úřadu národní gardy Daniel Hokanson.

Do Washingtonu míří na inauguraci, která se uskuteční ve středu, asi dvaapůlkrát více členů národní gardy než v minulých letech. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) přitom posuzoval jejich profil ještě nad rámec obvyklých prověrek, jimiž prochází standardně všichni členové ozbrojených sil USA. Zjišťoval mimo jiné, zda některý z nich v minulosti nečelil obviněním v případu spojeném s terorismem. Dříve dnes ministr obrany Christopher Miller řekl, že americké úřady nemají informace o tom, že by při inauguraci "hrozila hrozba zevnitř".

před 25 minutami

Basketbalistky USK schytaly v Eurolize debakl

Basketbalistky ZVVZ USK Praha podlehly v domácí "bublině" v hale na Královce v utkání 4. kola Evropské ligy Fenerbahce Istanbul vysoko 70:99 a nedokázaly soupeři oplatit porážku 70:77 z prosincového turnaje v Turecku. O udržení naděje na postup do březnového čtvrtfinále bude hrát tým trenérky Natálie Hejkové ve čtvrtek od 19:00 proti Lyonu, který má stejně jako Fenerbahce o bod více než Pražanky.

V celku vítěze tři hráčky předvedly dvacetibodový střelecký výkon - Kayla McBrideová (26), Alina Jagupová (23) a Cecilia Zandalasiniová (20). Z domácího týmu se nejvíce dařilo Kateřině Elhotové s 19 body.

Pražanky se musely obejít bez americké opory Alyssy Thomasové a držely s tureckým celkem krok jen do osmé minuty, kdy byl stav ještě 13:18. Pak ale Fenerbahce uhrálo osmibodovou šňůru a naděje domácího výběru se postupně začaly rozplývat.

Problémy jim dělaly hlavně McBrideová s Jagupovovou a do poločasové přestávky šly suverénky české basketbalové scény s mankem 27:59. Na začátku třetí čtvrtiny prohrávaly i nejvyšším rozdílem v utkání o 33 bodů. Slabou náplastí mohlo být pro USK, že třetí i čtvrtou čtvrtinu těsně vyhrál a také se těsně ubránil stovce inkasovaných bodů.

Evropská liga basketbalistek - 4. kolo:

Skupina B (Praha - hala Královka):

USK Praha - Fenerbahce Istanbul 70:99, Gdyně - Lyon 76:79

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Nymburk prošel do osmifinále LM z druhého místa

Basketbalisté Nymburka podlehli v závěrečném 6. kole základní skupiny B tureckému celku Tofas Bursa 97:103 a postoupili do osmifinálové fáze Ligy mistrů ze druhého místa. Soupeř pořadí v tabulce ovládl, francouzský Dijon i přes výhru na Kypru nad Keravnosem klesl při shodném zisku 10 bodů vinou nejhoršího skóre ze vzájemných zápasů na nepostupovou třetí příčku v minitabulce tří týmů.

Soupeře pro osmifinálovou skupinu se tým trenéra Orena Amiela dozví při losování 2. února. Další sérii zápasů začne šestnáctinásobný český šampion přesně o měsíc později.

Úvod utkání patřil Omaru Prewittovi, který se rozehrál dvěma trojkami, za čtyři minuty měl na kontě 12 bodů a zařídil vedení 15:8. Nymburk v první čtvrtině vedl i o deset bodů, ale Tofas bojující o klíčovou výhru se ve druhé části přiblížil i na dva.

Domácí už ale soupeře do vedení v první polovině utkání nepustili. Na rozdíl od něj hráli s jistotou, že jim při shodě okolností vezme postup jen porážka téměř o 60 bodů. Nymburk dokonce ke konci druhé čtvrtiny podruhé v utkání unikl i do desetibodového náskoku.

Touha Tofasu po play off ale vyústila ve třetí desetiminutovce v obrat. Týmy se pak přetahovaly o nejtěsnější vedení. Domácí šli ještě do vedení 87:82, ale soupeř odpověděl sedmibodovou šňůrou a vybojoval vítězství. Zařídil ho 27 body Tomislav Zubčič. Domácím nestačilo Prewittových 24 bodů.

Basketbalová Liga mistrů - 6. kolo:

Skupina B:

ERA Nymburk - Tofas Bursa 97:103 (30:26, 57:52, 78:79)

Nejvíce bodů: Prewitt 24, Hruban 17, Dalton 15 - Zubčič 27, Akoon-Purcell 23, Christon 19. Fauly: 21:30. Trestné hody: 41/31 - 28/19. Trojky: 14:10. Doskoky: 38:33.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Kandidát na ministra zahraničí USA Blinken: Čína je největší diplomatickou výzvou Spojených států

Čína je bezpochyby největší diplomatickou výzvou pro USA ze všech světových zemí. Na slyšení v Senátu to dnes řekl kandidát na ministra zahraničí v nastupující administrativě Joea Bidena Antony Blinken. Naléhavou zodpovědností USA je podle něj zabránit Íránu v nabytí jaderných zbraní, k návratu Spojených států k jaderné dohodě s Teheránem z roku 2015 však podle něj v blízké budoucnosti nedojde.

Dosluhující prezident Donald Trump podle Blinkena učinil správně, když zaujal tvrdý postoj vůči Číně, protože ta pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga začala dávat jasně najevo svou asertivitu a snahu stát se vůdčí světovou velmocí. Kandidát na funkci šéfa diplomacie však vyjádřil nesouhlas s Trumpovou strategií.

"Musíme čelit Číně z pozice síly, ne slabosti," řekl Blinken, což podle něj znamená "spolupracovat se spojenci, a ne je pomlouvat, podílet se na chodu mezinárodních institucí a vést je, namísto toho, abychom z nich ustupovali". Kandidát na ministra zahraničí rovněž prohlásil, že podle jeho názoru existuje základ pro vybudování takového postoje vůči Číně, s nímž budou souhlasit zástupci obou hlavních politických stran.

USA jsou podle něj připraveny vrátit se k jaderné dohodě světových mocností a Íránu o omezení íránského jaderného programu (JCPOA), od které Trump odstoupil. Podmínkou je však to, aby Teherán začal znovu respektovat závazky, které mu dohoda ukládá. "Od toho jsme ještě daleko," poznamenal.

Zdroj: ČTK
Další zprávy