Co hledali nacisté v Tibetu? Kniha o expedici SS dokládá dobový útok proti myšlení

Nacistická expedice na staré obchodní cestě na sever do Gyantse. V pozadí hraniční hora Čomolhari mezi Tibetem a Bhútánem.
Ernst Schäfer na své první expedici s Brookem Dolanem v západní Číně.
Ernst Schäfer roku 1931 na první expedici v západní Číně. Jednou rukou objímá vlastnoručně složenou pandu velkou a v druhé ruce drží tragopana, druh bažanta.
Členové expedice před svými zavazadly v kalkatském přístavu, květen 1938. Zleva Karl Wienert, Ernst Schäfer, Bruno Beger, Ernst Krause a Edmund Geer.
Slavnost zimního slunovratu před přechodem hranice ze Sikkimu do Tibetu. Účastníci slaví svátek Jul po způsobu SS a poslouchají Himmlerovu řeč na krátkovlnné vysílačce.
Foto: Volvox Globator
Aleš Palán Aleš Palán
14. 3. 2019 13:45
Najít na střeše světa dávnou praárijskou rasu, poohlédnout se po odolných plodinách, které by se mohly uplatnit při plánované expanzi třetí říše na Východ, a prodat Tibeťanům nějaké ty kulomety se pokusila německá "vědecká" expedice do Tibetu.

Fascinujícímu příběhu z let 1938 a 1939 se věnuje kniha nazvaná Nacisté v Tibetu od spisovatele, horolezce a církevního historika Petera Meiera-Hüsinga. V českém překladu vyšla na dnešní Velký knižní čtvrtek.

Ideologický i finanční rámec výpravě neposkytl nikdo jiný než ozbrojené oddíly SS. Pětice cestovatelů sice nebyla tak silně uchvácena teorií věčného ledu či bájnou podzemní říší Agartha jako šéf SS Heinrich Himmler, myšlenky rasové nadřazenosti jim ale byly vlastní.

Šéf expedice, sebestředný mluvka Ernst Schäfer, se v Tibetu choval nechutně k místním obyvatelům a odporně ke zvířatům, která místní buddhisté naopak ctili. Schäfer to vnímal jako normu, jako své právo, neboť on směl.

Po návratu do vlasti se pak aktivně zapojil do vědy ve službách němectví. Doba objektivních odborníků byla dávno pryč, nyní bylo třeba i bádání naplnit předem daným cílem. A tomu sloužit.

Čtivá a strhující kniha Nacisté v Tibetu je víc než zasvěceným popisem první německé výpravy do Lhasy a záznamem ochotné kolaborace jejích členů s nejohyzdnějšími strukturami zločinného režimu. V tom Schäfera předčil snad jen další člen výpravy Bruno Berger, který následně v Osvětimi osobně vybíral asijské a židovské zajatce, kteří budou zavražděni. Důvod? "Vědecký" zájem o jejich kostry.

Spisovatel Meier-Hüsing nekompromisně rozkrývá karty vedoucí k ezoterickému rasismu představitelů třetí říše. To snění o árijcích skrytých ve vysokých horách, případně v tamních jeskynních komplexech, o jejich bojové morálce nepoznamenané náboženskou smířlivostí bylo víc než pustou lží. Představovalo střelný prach, který dal podklad k následnému výbuchu nespokojenosti. Byl to "důkaz" o odvěkém právu čisté rasy vést druhé, případně je rovnou likvidovat.

Kniha sleduje osudy protagonistů výpravy i po skončení druhé světové války. Jak se najednou vymlouvali, že o ničem nevěděli, Schäfer se dokonce ublíženě stavěl do role muže, který prý Himmlerovi vzdoroval. On i Berger byli souzeni, jeden vyvázl bez trestu, druhému byla odňata svoboda na kratší dobu.

Ano, Spolková republika nedokázala adekvátně potrestat všechny protagonisty nacistické hrůzovlády. Než však káravě zvedneme prst, podívejme se na vlastní dějiny a naši schopnost a ochotu potrestat protagonisty zločinného režimu komunistického.

Peter Meier-Hüsing: Nacisté v Tibetu

Peter Meier-Hüsing: Nacisté v Tibetu

(Přeložila Gabriela Kalinová)
Nakladatelství Volvox Globator 2019, 304 stran, 349 korun

Kniha Nacisté v Tibetu přináší ještě jednu aktuální paralelu. Ukazuje na snadnost, s níž opravdové vědění a kritické myšlení dokážou nahradit pavěda a bádání s předem daným závěrem. Odborníci sklopí hřbet a vyklidí veřejnou scénu. Laici pak nerozeznají blábol od hypotézy.

Současná Evropa se potýká s rostoucím nebezpečím hnědé nenávisti, s extremistickými strukturami útočícími na podstatu demokracie. Možná ještě hlouběji ale leží atak namířený proti myšlení samotnému. K čemu jsou přísná logika a váhání nad výsledkem? Stačí přece mladistvý zápal a nezdolné přesvědčení.

"To jsou názory akademických učitelů, školní moudra, je to arogance univerzitních profesorů, kteří sedí na svých katedrách jako papežové," prohlásil podle Schäfera Himmler, když se dostali k Darwinovi. Vznik lidstva jako vývoj druhů přirozeným výběrem? "To může platit nanejvýše pro méněcenné rasy, ale nordický člověk sem spadl při posledním, terciálním pádu Měsíce přímo z nebe."

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Vedoucí Lille jen remizovalo, PSG může snížit ztrátu na jediný bod

Fotbalisté vedoucího celku francouzské ligy Lille ve 33. kole jen remizovali 1:1 s Montpellierem a zaznamenali ztrátu v boji o titul. Alespoň bod jim pět minut před koncem zachránil Luiz Araújo.

Lille vede tabulku o čtyři body před obhájcem titulu Paris St. Germain, který má k dobru nedělní zápas se St. Etienne. Montpellier, kterému k bodu několika skvělými zákroky pomohl brankář Jonas Omlin, je osmý se ztrátou pěti bodů na pohárové příčky.

Francouzská fotbalová liga - 33. kolo:

Lille - Montpellier 1:1 (85. Araujo - 21. Delort).

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Lipsko opět ztratilo a dalo vedoucímu Bayernu šanci odskočit

Fotbalisté Lipska ve 29. kole německé ligy remizovali bez branek s Hoffenheimem a dali šanci Bayernu Mnichov navýšit náskok na prvním místě tabulky. Hostům k bodu ze hřiště druhého celku tabulky pomohl i český obránce Pavel Kadeřábek, který odehrál celý zápas.

Lipsku se sice v nastavení podařilo skórovat, ale po zásahu videorozhodčího nebyl gól Yussufa Poulsena uznán. Tým trenéra Juliana Nagelsmanna zaznamenal třetí domácí ztrátu za sebou a Bayern, který má k dobru sobotní zápas s Wolfsburgem, mu může v případě výhry odskočit na rozdíl sedmi bodů.

Hoffenheim remizoval podruhé za sebou bez branek a v bundeslize natáhl sérii bez vítězství na pět zápasů. V tabulce mu patří jedenácté místo.

Německá fotbalová liga - 29. kolo:

Lipsko - Hoffenheim 0:0.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

U tuniských břehu ztroskotala loď s migranty z Afriky, nejméně 41 jich zemřelo

Nejméně 41 afrických migrantů utonulo při ztroskotání lodi u tuniských břehů. Podle tuniských úřadů loď směřovala na italský ostrov Lampedusa. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v pátek večer oznámila, že loď se potopila ve čtvrtek.

Tuniská pobřežní stráž původně ohlásila 21 nalezených těl. Úřady uváděly, že dvacítka lidí z lodě se pohřešuje. Všichni uprchlíci pocházeli ze subsaharské Afriky.

Loď s migranty podle úřadů vyrazila z tuniského Sfaxu ve čtvrtek večer. "Tato tragická ztráta životů znovu podtrhuje, jak je důležité rozšířit státem řízené záchranné operace napříč střední částí Středozemního moře," uvedla v prohlášení IOM. Mezi dosud vylovenými těly jsou i ženy a jeden kojenec.

Zdroj: ČTK
Další zprávy