Co hledali nacisté v Tibetu? Kniha o expedici SS dokládá dobový útok proti myšlení

Nacistická expedice na staré obchodní cestě na sever do Gyantse. V pozadí hraniční hora Čomolhari mezi Tibetem a Bhútánem.
Ernst Schäfer na své první expedici s Brookem Dolanem v západní Číně.
Ernst Schäfer roku 1931 na první expedici v západní Číně. Jednou rukou objímá vlastnoručně složenou pandu velkou a v druhé ruce drží tragopana, druh bažanta.
Členové expedice před svými zavazadly v kalkatském přístavu, květen 1938. Zleva Karl Wienert, Ernst Schäfer, Bruno Beger, Ernst Krause a Edmund Geer.
Slavnost zimního slunovratu před přechodem hranice ze Sikkimu do Tibetu. Účastníci slaví svátek Jul po způsobu SS a poslouchají Himmlerovu řeč na krátkovlnné vysílačce.
Foto: Volvox Globator
Aleš Palán Aleš Palán
14. 3. 2019 13:45
Najít na střeše světa dávnou praárijskou rasu, poohlédnout se po odolných plodinách, které by se mohly uplatnit při plánované expanzi třetí říše na Východ, a prodat Tibeťanům nějaké ty kulomety se pokusila německá "vědecká" expedice do Tibetu.

Fascinujícímu příběhu z let 1938 a 1939 se věnuje kniha nazvaná Nacisté v Tibetu od spisovatele, horolezce a církevního historika Petera Meiera-Hüsinga. V českém překladu vyšla na dnešní Velký knižní čtvrtek.

Ideologický i finanční rámec výpravě neposkytl nikdo jiný než ozbrojené oddíly SS. Pětice cestovatelů sice nebyla tak silně uchvácena teorií věčného ledu či bájnou podzemní říší Agartha jako šéf SS Heinrich Himmler, myšlenky rasové nadřazenosti jim ale byly vlastní.

Šéf expedice, sebestředný mluvka Ernst Schäfer, se v Tibetu choval nechutně k místním obyvatelům a odporně ke zvířatům, která místní buddhisté naopak ctili. Schäfer to vnímal jako normu, jako své právo, neboť on směl.

Po návratu do vlasti se pak aktivně zapojil do vědy ve službách němectví. Doba objektivních odborníků byla dávno pryč, nyní bylo třeba i bádání naplnit předem daným cílem. A tomu sloužit.

Čtivá a strhující kniha Nacisté v Tibetu je víc než zasvěceným popisem první německé výpravy do Lhasy a záznamem ochotné kolaborace jejích členů s nejohyzdnějšími strukturami zločinného režimu. V tom Schäfera předčil snad jen další člen výpravy Bruno Berger, který následně v Osvětimi osobně vybíral asijské a židovské zajatce, kteří budou zavražděni. Důvod? "Vědecký" zájem o jejich kostry.

Spisovatel Meier-Hüsing nekompromisně rozkrývá karty vedoucí k ezoterickému rasismu představitelů třetí říše. To snění o árijcích skrytých ve vysokých horách, případně v tamních jeskynních komplexech, o jejich bojové morálce nepoznamenané náboženskou smířlivostí bylo víc než pustou lží. Představovalo střelný prach, který dal podklad k následnému výbuchu nespokojenosti. Byl to "důkaz" o odvěkém právu čisté rasy vést druhé, případně je rovnou likvidovat.

Kniha sleduje osudy protagonistů výpravy i po skončení druhé světové války. Jak se najednou vymlouvali, že o ničem nevěděli, Schäfer se dokonce ublíženě stavěl do role muže, který prý Himmlerovi vzdoroval. On i Berger byli souzeni, jeden vyvázl bez trestu, druhému byla odňata svoboda na kratší dobu.

Ano, Spolková republika nedokázala adekvátně potrestat všechny protagonisty nacistické hrůzovlády. Než však káravě zvedneme prst, podívejme se na vlastní dějiny a naši schopnost a ochotu potrestat protagonisty zločinného režimu komunistického.

Peter Meier-Hüsing: Nacisté v Tibetu

Peter Meier-Hüsing: Nacisté v Tibetu

(Přeložila Gabriela Kalinová)
Nakladatelství Volvox Globator 2019, 304 stran, 349 korun

Kniha Nacisté v Tibetu přináší ještě jednu aktuální paralelu. Ukazuje na snadnost, s níž opravdové vědění a kritické myšlení dokážou nahradit pavěda a bádání s předem daným závěrem. Odborníci sklopí hřbet a vyklidí veřejnou scénu. Laici pak nerozeznají blábol od hypotézy.

Současná Evropa se potýká s rostoucím nebezpečím hnědé nenávisti, s extremistickými strukturami útočícími na podstatu demokracie. Možná ještě hlouběji ale leží atak namířený proti myšlení samotnému. K čemu jsou přísná logika a váhání nad výsledkem? Stačí přece mladistvý zápal a nezdolné přesvědčení.

"To jsou názory akademických učitelů, školní moudra, je to arogance univerzitních profesorů, kteří sedí na svých katedrách jako papežové," prohlásil podle Schäfera Himmler, když se dostali k Darwinovi. Vznik lidstva jako vývoj druhů přirozeným výběrem? "To může platit nanejvýše pro méněcenné rasy, ale nordický člověk sem spadl při posledním, terciálním pádu Měsíce přímo z nebe."

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 minutami

V ulicích Bejrútu se rok po výbuchu sešly tisíce Libanonců. Žádají potrestání viníků

Tisíce Libanonců se ve středu shromáždily poblíž bejrútského přístavu, aby si připomněli první výročí mohutné exploze, která si vyžádala životy více než 200 lidí, tisíce dalších zranila a zdevastovala rozsáhlé části města. Mnozí přitom volali po spravedlnosti. V přístavu před rokem vybuchlo velké množství roky špatně uskladněného dusičnanu amonného. Žádní vysoce postavení činitelé ale dosud nebyli postaveni před soud, což vedlo k četným protestům. Demonstrace se uskutečnila také u libanonského parlamentu. Bezpečnostní složky tam dav podle agentury Reuters rozháněly pomocí vodního děla a slzného plynu, zraněno tam bylo osm lidí.

Výbuch v bejrútském přístavu byl jednou z nejsilnějších nejaderných explozí, která byla kdy zaznamenána. Otřesy byly cítit až na více než 240 kilometrů vzdáleném Kypru. Vyšetřování nicméně postupuje pomalu, řada žádostí o odebrání imunity vysoce postaveným politikům a bývalým činitelům byla zamítnuta. Všichni lidé, které chtěli libanonští vyšetřovatelé vyslechnout, jakékoliv pochybení odmítli.

"Nezapomene a nikdy jim neodpustíme. Pokud je nebudou schopni postavit před spravedlnost, uděláme to sami vlastníma rukama," řekla Hijám Bikaíová. Byla oblečená v černém a držela fotografii svého syna Ahmada, který zemřel, když na jeho auto při explozi spadla zeď. Na velkém transparentu na budově u přístavu stálo: "Rukojmí vražedného státu".

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu v Paříži na mezinárodní konferenci k prvnímu výročí výbuchu v Bejrútu přislíbil Libanonu finanční i hmotnou pomoc, včetně vakcín proti covidu-19. Řekl také, že libanonští lídři dluží svým občanům pravdu a kritizoval libanonské vládnoucí elity za neschopnost řešit ekonomickou krizi, která je označována za nejhorší od občanské války z let 1975 až 1990. Paříž se zavázala blízkovýchodní zemi poskytnout dalších 100 milionů eur (2,5 miliardy korun), které půjdou přímo "místní populaci", a 500 000 dávek vakcíny proti covidu-19.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Běloruská běžkyně Cimanouská je na cestě do polského azylu, nastoupila na letadlo do Varšavy

Běloruská atletka Kryscina Cimanouská, která po konfliktu s vedením výpravy opustila olympijské hry v Tokiu, nastoupila ve Vídni do letadla polských aerolinií LOT mířícího do Varšavy. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na očitého svědka. Atletka ve středu přicestovala do rakouské metropole z Tokia. Vracet do vlasti se nehodlá, v dějišti olympijských her požádala o polské humanitární vízum a je v péči polských diplomatů.

Podle serveru Flightradar24 odstartoval pravidelný let do Varšavy zhruba v 19:20, v polském hlavním městě by tak měl přistávat kolem 20:25.

Po odpoledním příletu do Vídně čekalo podle agentury AFP na Cimanouskou zvláštní vozidlo, které ji dopravilo mimo zraky čekajících novinářů. Na navazující let do polské metropole čekala ve zvláštním salónku pro VIP klientelu, uvedla agentura APA. Vyjádření médiím nedala.

Zdroj: ČTK
Další zprávy