Nikdy nepodporoval krveprolití. Švédská akademie hájí Nobelovu cenu pro Handkeho

ČTK Reuters ČTK, Reuters
17. 10. 2019 17:39
Ve čtvrtečním vydání listu Dagens Nyheter obhajuje Švédská akademie rozhodnutí udělit Nobelovu cenu za literaturu rakouskému spisovateli Peteru Handkemu, známému prosrbskými postoji. Podle šéfa akademie Matse Malma se Handke v minulosti dopustil provokativních výroků, nikdy ale nepodporoval krveprolití.
Peter Handke na zahradě svého domu v Chaville nedaleko Paříže.
Peter Handke na zahradě svého domu v Chaville nedaleko Paříže. | Foto: ČTK/AP

Udělení Nobelovy ceny za literaturu za letošní rok vyvolalo kritiku, mimo jiné od přeživších masakru ve Srebrenici, kde bosenskosrbské jednotky v roce 1995 povraždily 8000 muslimských chlapců a mužů. Přeživší události, kterou mezinárodní justice označila za akt genocidy, minulý týden vyzvali Švédskou akademii, aby Nobelovu cenu Handkemu odebrala. "Je to ostudné, měli bychom se zamyslet, jaký to vysílá signál," uvedla Munira Subašičová, předsedkyně sdružení Srebrenické matky.

Peter Handke byl odpůrcem leteckých útoků NATO na Srbsko během kosovské války na konci 90. let a v roce 2006 řečnil na pohřbu srbského vůdce Slobodana Miloševiče, jehož byl velkým podporovatelem. Sympatie vyjádřil i válečným zločincům Ratku Mladičovi a Radovanu Karadžičovi.

Šéf Švédské akademie Mats Malm v článku, který dnes otiskl švédský deník Dagens Nyheter, připustil, že Handke se dopustil "provokativních, nevhodných a nejasných politických výroků". Podle Malma ale nikdy neopěvoval krveprolití a otevřeně odsoudil srebrenický masakr.

"Švédská akademie na jeho tvorbě neshledala nic, co by představovalo útok na občanskou společnost či na respektování rovnosti všech lidí," dodal.

Malm cituje článek publikovaný v roce 2006 v německém listu Süddeutsche Zeitung, ve kterém Handke uvedl, že srebrenický masakr byl nejhorším zločinem proti lidskosti v Evropě od druhé světové války.

Albánský premiér Edi Rama akademii obvinil, že vyznamenáním Petera Handkeho "snižuje hodnotu ocenění a noří se do dalšího skandálu, který poškodí její pověst na desítky let".

Albánský ministr zahraničí Gent Cakaj, původem z Kosova, označil Handkeho za popirače genocidy. Kosovská velvyslankyně v USA Vlora Çitakuová řekla, že byl oceněn "propagátor etnické nenávisti a násilí".

V reakci na tuto kritiku již minulý týden další z členů Švédské akademie Anders Olsson konstatoval, že literární Nobelova cena se "nedává za politiku, ale literaturu".

Peter Handke dříve navrhoval, aby Nobelova cena za literaturu byla zrušena, protože vytváří "falešné svatořečení" a čtenářům nic nepřináší. Minulý čtvrtek už jako čerstvý laureát přiznal, že toto uznání mu dává "zvláštní druh svobody".

 

Právě se děje

před 15 minutami

Strážníci získají nárok na odchodné, rozhodla Sněmovna

O nároku na odchodné strážníků ve středu rozhodla Sněmovna, která zároveň odmítla senátní úpravy podmínek odchodného i zmírnění požadavků na vzdělání strážníků. Poslaneckou předlohu, která také zpřesňuje část oprávnění a postupů strážníků, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Zpřísní navíc podmínky bezúhonnosti strážníků a přidá podporu a propagaci extremistických hnutí k důvodům, které vedou ke ztrátě spolehlivosti.

Na odchodné z obecních rozpočtů budou mít nárok strážníci ve věku nad 50 let, kteří vykonávali tuto práci nejméně 15 let a splnili by i další zákonné podmínky. Základní odchodné bude činit jeden měsíční plat. V závislosti na počtu odpracovaných let nad 15letou hranici by strážníci mohli získat až šestinásobek svého měsíčního platu. Podobně je odchodné upraveno u zdravotnických záchranářů.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Příspěvek 500 korun budou od státu dostávat i společníci malých s.r.o.

Společníci malých společností s ručením omezeným s nejvýše dvěma společníky, které poškodila epidemie koronaviru, budou moci požádat o státní příspěvek 500 Kč denně. Ve středu to stvrdila Sněmovna. Po rozsáhlé debatě plné sporů ale odmítla návrh Senátu, aby se příspěvek vyplácel přímo ze státního rozpočtu, a nikoli jen z vybraných daní z příjmů zaměstnanců. Tento senátní návrh měl zabránit tomu, aby obce a kraje přicházely o peníze z takzvaných sdílených daní, z nichž se příspěvek vyplácí.

Podle senátorů a dalších odpůrců může připravit současný způsob výplaty příspěvku obce o 11 miliard a kraje o čtyři miliardy korun. Zákon stanoví, že takzvaný kompenzační bonus, tedy zmíněný příspěvek živnostníkům a dalším OSVČ postiženým dopady epidemie, je vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, tedy zaměstnanců. Jde ale o sdílenou daň, o niž se státní rozpočet dělí s kraji a obcemi. Pokud z ní část jde na výplatu příspěvku, připadne pak méně na rozdělení mezi obce a kraje.

Proto senátoři chtěli, aby peníze byly rovnou ze státního rozpočtu. Předlohu ve znění schváleném Sněmovnou nyní dostane k podpisu prezident.

Zdroj: ČTK
Další zprávy