Proč psát, tvořit? Básnířka a rockerka Patti Smith si odpověděla prózou, podobenstvím

Daniel Konrád Daniel Konrád
6. 1. 2019 14:06
Zaúkolovat americkou zpěvačku a básnířku Patti Smithovou je zřejmě nemožné. Příklad? Univerzita Yale čerstvě dvaasedmdesátiletou umělkyni požádala o přednášku a esej na téma "Proč píšu".
Kniha Oddanost od Patti Smithové (na snímku) je prvním svazkem řady Proč pišu iniciované univerzitou Yale. Druhou napsal populární Nor Karl Ove Knausgård.
Kniha Oddanost od Patti Smithové (na snímku) je prvním svazkem řady Proč pišu iniciované univerzitou Yale. Druhou napsal populární Nor Karl Ove Knausgård. | Foto: Jesse Dittmar

Vždy vynalézavá Smithová se výzvy chopila se smělostí dítěte, které mělo nakreslit dům, avšak namalovalo tygra. Místo seriózní eseje rockerka odevzdala prózu, k ní připsala autobiografické pasáže a navrch přidala vlastní fotografie. Výsledkem je útlá kniha nazvaná Oddanost, kterou nyní v českém překladu Lýdie Kárníkové vydalo nakladatelství Dokořán.

Foto: ČTK/imago stock&people

To, že Patti Smithová poslední dobou častěji píše, než zpívá, by nemělo překvapit. Na počátku všeho, co kdy dělala, bylo slovo. Už v dětství, neustále nemocná, polehávala prý ponořená v knihách. Dospělá pak psala kritiky do hudebních časopisů, pracovala v knihkupectví, vydávala básně, to vše dřív, než se dala na hudbu. Její debutové desce Horses z roku 1975, natočené mimo jiné s českým exulantem Ivanem Králem, předcházela série básnických seancí nazvaných Rock & Rimbaud. A také veškerá následující hudební tvorba Smithové byla vždy silně odvozená od slova.

V uplynulých letech přišla s dvojicí vzpomínkových knih: Jsou to jen děti, za něž v roku 2010 v USA získala Národní knižní cenu, a před třemi roky textem nazvaným M Train. Oproti nim je nynější Oddanost rozsahem i významem drobná, veskrze pominutelná, leč pro ctitele Smithové cenná.

Básnířka patrně seznala, že esejistika jí není vlastní, pročež si zadanou otázku "Proč píšu" upravila na "Jak píšu". Vymyslela delší povídku a kolem ní dopsala autobiografický text naznačující, jak tato próza vznikala. V prvním plánu tedy čtenář sleduje Smithovou od její oblíbené newyorské kavárny, kam chodí "na kávu a borůvky", přes cestu do Paříže či Londýna. Navštěvuje s ní zahrady, bageterie, hřbitovy.

Lze číst doslovně, nebo si všímat výskytu předmětů doličných, které se pak s jakousi surrealistickou logikou objevují ve Smithové próze.

Povídka vložená doprostřed sama o sobě neobstojí, ale funguje jako podobenství: v příběhu se setkávají osiřelá mladá Estonka, která bravurně bruslí, a zámožný zralý muž, obchodník se starožitnostmi. Dívce nabízí naplnění jejích snů, pokud se mu odevzdá. Estonka strachující se o tající led na jezeře je vysvobozená, zároveň však polapená. Přes den provádí piruety, po večerech se muži dává všanc. Ve vzduchu visí nevyřčená otázka, jakou cenu má umění, popřípadě nakolik je umělec zavázán tomu, kdo ho platí.

Ale to Smithová jen načrtne. Oč jí jde, leží jinde: Oddaností chce zřejmě ukázat, jak málo člověku stačí, aby se k umění "odhodlal". Autorce, která se prý bez knihy nehne na krok, stačí rozečíst životopis francouzské filosofky Simone Weilové, v televizi zahlédnout turnaj v krasobruslení, a už se jí to v hlavě spojuje. Sotva začne klimbat, "Simonina odhodlaná tvář ve tvaru srdce splývá s tváří mladé ruské krasobruslařky". Hrdinka je na světě, vzniká příběh. Smithová zrod líčí až obřadně.

I později, když se v autobiografické části vyprávění ocitá v domově Alberta Camuse ve francouzské obci Lourmarin a otevírá pozůstalý rukopis, Smithová hned cítí "povědomý posun v soustředění", to "pnutí, které mě vždycky táhne z oblíbeného muzea k mému vlastnímu psacímu stolu". Stačí detail, obraz, hlas a tvůrčí bytost Smithové hned splétá příběhy.

Patti Smithová naposledy koncertovala před čtyřmi lety v pražském Divadle Archa.
Patti Smithová naposledy koncertovala před čtyřmi lety v pražském Divadle Archa. | Foto: Lukáš Bíba

V tom je kniha Oddanost nejcennější: neklade si velké cíle, nepolemizuje s dějinami literatury ani myšlení, nanejvýš se jim uctivě klaní. Důležitější jsou všechny ty věty, které začínají "Představuji si", "Zdálo se mi" nebo "Vyvolává mi v mysli".

Čtenář znalý Smithové a její slabosti pro francouzskou kulturu, od symbolistů po filosofy, ocení zmínky o básníkovi Jeanu Genetovi, filmaři Ericu Rohmerovi, ze současníků prozaikovi Patricku Modianovi. Ale všichni zde účinkují symbolicky, aby podtrhli pointu Smithové: že ti, které obdivujeme, nás mohou povzbudit k tvorbě, že umění plodí další umění, že stejně jako kdysi Rimbaud inspiroval Smithovou, nyní Smithová přeneseně vybízí ostatní, ať to také vyzkouší, zakusí, co to s člověkem udělá.

Patti Smith: Oddanost

Patti Smith: Oddanost

(Přeložila Lýdie Kárníková)
Nakladatelství Dokořán 2018, 136 stran, 198 korun

Kniha Oddanost je tak ze všeho nejvíc oslavou představivosti, tvůrčích impulzů. "Proč píšeme? Protože nemůžeme jen tak žít," dí Smithová, sama nejlepší příklad, kam to vede. Kdyby se kdysi, v dětství, nezačala zajímat o umění, neměla by důvod odjet z venkova do města, později začít psát, ještě později zpívat.

Jedno vede k druhému - a když se tomu člověk odevzdá, může mu to změnit život, jako by říkala Smithová. Sama svou tvorbou změnila životy mnohým. Těm je Oddanost určena především.

 

Právě se děje

teď

Babiš navrhl zvýšit zdanění hazardu, vynést má až 300 milionů korun

Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl zvýšit zdanění většiny druhů hazardu, a to v rozmezí od dvou do sedmi procentních bodů. Pouze pro loterie a technické hry, tedy hlavně hrací automaty, chce ponechat nynější sazbu 35 procent, která je již nyní nejvyšší sazbou pro hazard. Do státního rozpočtu to má přinést až 300 milionů korun ročně. Svůj záměr vložil jako poslanecký pozměňovací návrh k vládnímu daňovému balíčku, který v úterý Sněmovna odeslala do závěrečného čtení. Babiš už k němu předtím vložil návrh na zrušení superhrubé mzdy a zdaňování hrubé mzdy sazbami 15 a 23 procent.

Premiér navrhuje zvýšit sazby daně z 23 na 25 procent u kurzových sázek, totalizátorových her, tombol a turnajů malého rozsahu. U binga a živé hry pak chce zvýšit sazby zdanění z 23 na 30 procent. "Toto navrhované navýšení sazeb koresponduje s původním návrhem úpravy zdanění dotčených hazardních her obsaženém v loňském vládním návrhu daňového balíčku," uvedl premiér.

Zdroj: ČTK
před 13 minutami

Škodě Auto za devět měsíců klesl provozní zisk o 60 procent

Automobilce Škoda Auto za prvních devět měsíců letošního roku klesl provozní zisk o 60 procent na 469 milionů eur (12,9 miliardy Kč). Negativní dopad na hospodaření měl zejména nižší objem prodeje způsobený epidemií nemoci covid-19, vývoj směnných kurzů a také mimořádné výdaje spojené s emisemi. Tyto dopady částečně kompenzovaly nižší fixní náklady a náklady na vývoj a optimalizace nákladů na produkty. Oznámil to dnes mateřský koncern Volkswagen.

Tržby mladoboleslavské automobilce klesly o 25,9 procenta na 12 miliard eur (329 miliard Kč). Odbyt se snížil o 25,9 procenta na 596.000 vozů. Mezi nejoblíbenější modely patřily Scala, Kamiq a Octavia Combi.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Dva teroristy, kteří spáchali útok v Bamaku, odsoudil malijský soud k trestu smrti

Malijský soud odsoudil dva islamisty k smrti za účast v útocích mířených proti cizincům v metropoli Bamaku v roce 2015, informuje server BBC. Březnový útok na noční klub La Terrasse a listopadové přepadení hotelu Radisson Blu si vyžádaly dohromady nejméně 25 obětí. Jeden z obviněných před soudem řekl, že je na teroristické činy, k nimž se přihlásilo islamistické uskupení Murábitún, hrdý.

V Mali, které čelí od roku 2012 islamistickému povstání, nejsou soudy s džihádisty časté, připomíná BBC. Malijské armádě se i přes podporu od mise OSN a francouzských vojsk nedaří působení islamistů v zemi zastavit.

Jeden z odsouzených, Mauritánec Fawaz Ould Ahmeida, uvedl, že na klub La Terrasse zaútočil, aby se pomstil za komiksy s prorokem Mohamedem, které otiskl francouzský týdeník Charlie Hebdo. Při tomto útoku zemřeli tři Malijci, Belgičan a Francouz. Kvůli účasti v útoku byl odsouzen k smrti také Sadou Chaka, druhý obviněný.

Ahmeidu zároveň soud shledal vinným za organizaci útoku na hotel Radisson Blu. Ozbrojenci drželi devět hodin 170 hotelových hostů a zaměstnanců jako rukojmí a nejméně 20 z nich usmrtili, než kontrolu nad budovou převzaly bezpečnostní síly. Mezi oběťmi bylo nejméně 13 cizinců pěti různých národností.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Mexiku objevili masové hroby s 59 těly, nejspíš oběťmi drogových gangů

V tajných masových hrobech ve státě Guanajuato ve středním Mexiku byly nalezeny pozůstatky těl 59 lidí. Oblastí v posledních letech zmítá násilí drogových gangů, informovala s odvoláním na mexické úřady agentura Reuters.

Většina těl patřila velmi mladým lidem, či dokonce nezletilým, nejméně deset z nich byly ženy, řekla ve středu novinářům předsedkyně národní komise pro pohřešované osoby Karla Quintanaová. Jedná se o dosud největší odhalení tajných masových hrobů v Guanajuatu, dodala s tím, že pátrání iniciovali příbuzní zmizelých.

Pochmurný nález učinily úřady v okresu Salvatierra, kde se v poslední době zvýšil počet vražd v důsledku války znepřátelených drogových kartelů. V celém Guanajuatu s necelými šesti miliony obyvatel bylo mezi letošním lednem a srpnem evidováno 2250 vražd, což představuje nárůst o čtvrtinu v porovnání se stejným obdobím v předchozím roce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy