Po titulech Svatá Barbora a Sestry Dietlovy svou nadvládu potvrdil posledním výtečným českým komiksem, který vyšel koncem roku: první částí trilogie Návrat krále Šumavy, na jehož scénáři Vojtěch Mašek pracoval spolu s Ondřejem Kavalírem a výtvarnou stránku mu vtiskl talentovaný mladý kreslíř Karel Osoha. I když je třeba dodat, že na vzniku projektu má zásluhy především jeho iniciátor Kavalír.
Komiks s podtitulem Na čáře hned na první stránce přenáší čtenáře právě na "čáru", na hranici, kde se po druhé světové válce odehrávaly dramatické osudy. Příběh pohraničníka Josefa Hasila, jenž se po únoru 1948 stal nepřítelem režimu a kterého sami estébáci brzy nazvou Králem Šumavy, už inspiroval filmaře i spisovatele.
V Hasilově komiksové premiéře, adaptaci stejnojmenné knihy Davida Jana Žáka z roku 2012, se od prvních stránek plně využívá zvláštní schopnost tohoto média vyobrazit čas a prostor jako dvě veličiny, které mají mnoho společného.
Úvod plánované trilogie, jejíž další díly vyjdou letos a napřesrok, zachycuje léta 1945 až 1949 jako sérii sugestivních střípků ze života mladého Hasila, který se nechtěl stát řezníkem, neboť měl "svou hlavu". Který však později nebyl nijak nadšený ani z uniformy pohraničníka a toho, co se k ní váže. Byť o zaměstnání horlivě usiloval, ačkoli mu "chyběly tři cenťáky, aby z vás byl chlap," jak se dozvěděl u přijímací komise.
"Když jsem se dal ke sboru a šel k čáře, myslel sem, že budu chytat nácky, werwolfy a podobnou verbež. Ne naše lidi, co chtěj ven," shrnuje později Hasil jednou větou rozčarování z toho, jak se věci vyvíjejí pár měsíců po únoru 1948.
Komiks Na čáře se zaměřuje na podstatné detaily z Hasilova života. Černobílá, syrová kresba Karla Osohy s živými dialogy skvěle zpřítomňují minulost nejen jako dobu, kdy se lámaly hodnoty a kdy nebylo snadné se zorientovat, ale také jako prostor pro napínavý žánrový příběh, které v současném českém komiksu stále dost chybí.
Osoha pracuje s detailními panely, jež zachycují jen úlomky okolního světa. Zdůrazňuje perspektivu protagonisty, ale také divoký svět šumavských hvozdů, v nichž jediná vteřina nepozornosti mohla lidem nadobro změnit život. Právě pohledy srn a havranů či přítomnost poklidně se pasoucích krav na okrajích lesů rámují tento komplikovaný lidský příběh do kontur světa fauny a flóry, který dobové příběhy přetrvá a zároveň jim dává divoký, nespoutaný, až kontemplativní ráz.
Někdy kresba neváhá zvýznamnit podobný detail, třeba dvou mužských tváří na celé dvojstránce, jindy naopak na velkorysé ploše rozprostře přírodní panorama. O to silněji pak působí následný ponor mezi větvoví stromů, zpět k obrazům, které neukazují celek, ale jen podstatné a pečlivě vybrané části.
Ondřej Kavalír s Vojtěchem Maškem - jehož původně přizval jako dramaturga, ale látka se mu tak zalíbila, až se stal spoluscenáristou - vycházejí z populární knižní předlohy Davida Jana Žáka, ale obohatili ji o nové scény.
Především jde o silné momenty z lágru, kde se protagonista Hasil vypořádává nejen s izolací a krušnými podmínkami, ale také s faktem, že na něj zanevřel jeho dřívější parťák ze sboru. Ten má pocit, že ho Hasil zradil.
Ondřej Kavalír, Vojtěch Mašek: Návrat Krále Šumavy, 1. díl
(Ilustroval Karel Osoha)
Nakladatelství Euromedia a Labyrint 2018, 160 stran, 299 korun
Tvůrci slibují, že příští díl se více odpoutá od knihy, a finále už bude zcela původní scénář. O důvod víc, proč se na další díly šumavské trilogie těšit. Hned po nejvelkolepějším projektu Vojtěcha Maška coby scenáristy i kreslíře jménem Sestry Dietlovy a po skvělém, mnohovrstevnatém počinu Svatá Barbora je Na čáře nejlepší tuzemský komiks loňského roku.
Poctivé žánrové dílo, které v sobě nemá až šílený tvůrčí vzmach jako Sestry Dietlovy, ani tolik rovin a dnes aktuálních témat jako Svatá Barbora. Které však vedle napětí a akce umí v působivé zkratce pojmout jednu komplikovanou kapitolu z československé historie.