Francouz Saint-Exupéry, jenž žil v letech 1900 až 1944, posmrtně proslul novelou Malý princ o pilotovi, který se po ztroskotání na Sahaře spřátelí s chlapcem z daleké planety.
Od prvního vydání v roce 1943 se knihy prodalo přes 200 milionů výtisků a inspirovala vše od filmů a divadelních inscenací až po ilustrovanou publikaci českého výtvarníka Petra Síse.
Malému princi v knize nejvíc záleží na růži. Jak píše agentura AFP, autora knihy Saint-Exupéryho k tomuto nápadu inspirovala Consuela Suncin de Sandovalová, umělkyně ze středoamerického přímořského státu Salvador, která se narodila do zámožné rodiny. Než Francouze poznala, už za sebou měla manželství s kapitánem, který zahynul při mexické revoluci, a guatemalským diplomatem, jenž rovněž zemřel.
Dvojnásobnou vdovu začátkem 30. let poznal Saint-Exupéry v Buenos Aires a po pár týdnech společného soužití se vzali. Stala se jeho celoživotní láskou a tak jako ji přirovnával k růži, na planetku Malého prince přimyslel drobné sopky po vzoru vulkánů v Consuelině rodném Salvadoru.
Kniha, kterou tento čtvrtek vydalo francouzské nakladatelství Gallimard, obsahuje 160 jejich dopisů a telegramů včetně náčrtů, fotografií a dalších pamětihodností. Podle agentury AFP jsou dopisy náležitě bouřlivé, jak by se dalo čekat v manželství mezi náladovým, věčně flirtujícím dobrodruhem a statečnou, jízlivou umělkyní, která se stala jeho múzou.
"Consuelo, má drahá, netušíš, jak moc kvůli tobě musím trpět," píše jednou Saint-Exupéry.
"Když pomyslím, že bys mě mohl vypudit ze svého srdce, nedokážu se ovládnout a pláču," odpovídá manželka.
Mnohokrát se rozešli a každý měl své milostné zálety, vždy se ale nakonec zase dali dohromady.
"Consuela byla neuvěřitelně náladová a on propadal depresím. Jeho věčné zálety nepramenily z nějakého donjuanství, ale z emocionálních selhání," míní spisovatelův životopisec Alain Vircondelet.
Také podle nakladatelství Gallimard spisovatel "od manželky vyžadoval nepřetržitou pozornost, kterou mu temperamentní Consuela, okouzlená svobodomyslností a obdarovaná nespoutanou fantazií, nemohla poskytovat".
Nehledě na to nemůže být pochyb, s jakými pocity se loučili, píše agentura AFP. "Consuelo, z celého srdce Ti děkuji za to, že jsi byla mou ženou. Pokud mě zabijí, vím, na koho můžu čekat na věčnosti," napsal Saint-Exupéry v jednom ze svých posledních dopisů.
Spisovatel, který se vyučil jako letecký mechanik a ještě za života byl jmenován rytířem Čestné legie, zprvu letecky roznášel poštu. Jako reportér zažil občanskou válku ve Španělsku, prodělal několik leteckých havárií, a přestože již překročil věkovou hranici válečného pilota, po obsazení Francie nacistickým Německem uprchl do USA a zapojil se do bojů. 31. července 1944 vzlétl z Korsiky k průzkumnému letu nad Francií, ze kterého se již nevrátil.
Trosky jeho letounu byly nalezeny ve stometrové hloubce poblíž Marseille až na přelomu tisíciletí. Pár let předtím zdejší rybář narazil na stříbrný náramek s vyrytými jmény Saint-Exupéryho i Consuely.
Bývalý stíhač německé luftwaffe Horst Rippert před 13 lety prohlásil, že Saint-Exupéryho sestřelil on. "Kdybych věděl, že uvnitř sedí jeden z mých nejoblíbenějších autorů, nikdy bych nestřílel," tvrdil. Potápěč, který vrak objevil, ale říká, že letadlo nemělo stopy průstřelů či poškození německými stíhačkami ani protiletadlovými zbraněmi. To u některých kritiků posílilo teorii, že spisovatel sužovaný depresemi spáchal sebevraždu.
Někdejší lásku mezi Saint-Exupérym a Consuelou později vystřídaly desítky let sporů mezi dědici. Spisovatel pocházel z aristokratické familie, která se po jeho smrti snažila Consuelu vymazat z rodinné historie, vysvětluje AFP.
"Vzít si cizinku bylo považováno za větší přečin než oženit se s židovkou," řekl jeden z potomků v 90. letech. Consuela Suncín de Sandovalová, nyní již Consuela de Saint-Exupéryová, se pomstila tím, že před smrtí v roce 1979 odkázala polovinu autorských práv svému zahradníkovi a šoférovi Josému Fructuoso Martinezovi, stejně jako celou milostnou korespondenci a archiv.
Jeho součástí byla i kniha Příběh růže, kterou Consuela o Saint-Exupérym napsala krátce po jeho smrti, ale nikdy ji nepublikovala. Rukopis uložený na dně truhly dal Martinez spisovatelově životopisci Vircondeletovi, který jej roku 2000 vydal. Krátce nato Saint-Exupéryho dědici zažalovali Martineze za to, že předem nepožádal o jejich souhlas s publikací.
O několik let později naopak Martinez vyhrál jiný soud, který rozhodl, že rodina musí zaplatit jemu za jinou knihu.
Až nynější vydání milostné korespondence značí, že spor mezi dědici byl urovnán. Také nakladatelství Gallimard, které dopisy tento čtvrtek poslalo na pulty francouzských knihkupectví, označuje právní bitvu za ukončenou.
Podle životopisce Vircondeleta však spousta dopisů, které si Saint-Exupéry s Consuelou vyměnili, zůstává nepublikovaných. Dnes je vlastní zahradníkova vdova Martine Fructuoso Martinezová. "Má v rukách kolosální saint-exupéryovský poklad. Kdykoliv mi o něm vypráví, nestačím se divit," říká Vircondelet.
