Jedenapadesátiletý převážně televizní scenárista Václav Holanec občas opustí psaní pro režiséry hraných i dokumentárních filmů a zkusí to s textem čistě literárním. Před devíti lety takto s románem Herci vyhrál Cenu Knižního klubu pro nepublikované rukopisy. Novinku Díkůvzdání už mu nakladatelství Odeon vydalo bez nutnosti zvítězit v soutěži, kterou pořádá jeho mateřský konglomerát Euromedia Group.
Holanec v novince znovu vstupuje do žánru, který se mu osvědčil a čeští literáti ho moc nepěstují - totiž sci-fi pracující s nám všem známou realitou, jen mírně posunutou.
Román Herci vyprávěl tři varianty zajímavě zapleteného příběhu v různých alternativních historiích 40. a 50. let minulého století, zatímco Díkůvzdání se odehrává v blízké budoucnosti, konkrétně v roce 2033. Technologie za tu dobu zas tak moc nepokročily, až na samořiditelná auta, jinak se čtenáři nacházejí převážně ve známém světě.
Jedna podstatná věc je ale jinak. Lidstvo postihla choroba nazvaná Díkůvzdání, která se projevuje tím, že muži ztrácejí plodnost i zájem o sex. Lékaři experimentují s umělým oplodněním, ale spermií je čím dál méně. Ženy přitom zůstávají normální a sex s neschopnými muži jim nahrazuje virtuální milenec FancyMan, jakási zdokonalená a rozšířená verze brýlí virtuální reality. Umožňuje poměrně plnohodnotnou náhradu sexuálních potěšení, samozřejmě bez možnosti otěhotnět.
Muži se ztrátou libida přicházejí o životní drajv, stahují se z politiky a obecně z veřejného prostoru. V čele Česka stojí premiérky i prezidentky, ženy vládnou i na lokální úrovni, například jihomoravská vesnice Strachohlávky, kde se odehrává významná část děje, má starostku a převážně ženské vedení.
Začnou se nicméně objevovat zprávy, že někteří muži plodnost neztratili, jako první divoši národa Pygmejů, byť jich jsou zatím jen jednotky. A pak v sobě schopnost sexu i rozmnožování objeví hlavní hrdina knihy František Zábrana. Potíž spočívá v tom, že František je ve Strachohlávkách farářem a že právě porušil celibát.
Víc už se z děje prozrazovat nesluší, nicméně okolo protagonisty se strhne mela a jeho unikátní schopnost bude chtít využít kdekdo od místních i přespolních žen až po vysoké politiky či spíše političky. Další Františkův problém tkví v tom, že žena, do níž je zamilovaný a s níž nejspíše zplodil potomka, zmizela a nedává o sobě vědět.
Příběh kněze, jehož spermie mohou zachránit lidstvo, vypráví Václav Holanec pozvolně, soustřeďuje se více na hrdinův mikrosvět než na „velké” události kolem něj. Zůstává uměřený a decentní, výchozího paradoxu, že sexu je schopen jedině kněz, nikterak nezneužívá k lacinému humoru.
Tradiční styl vyprávění sice nepostrádá humorné a občas i magickorealistické scény, jako když se Františkovi zjevují papežové a s oblibou ho popichují, celek je ale střídmý.
Holanec občas pobaví sarkasmem mířícím do současnosti, mnoha pasážím více než pětisetstránkového románu ale jako by scházela jiskra. Působí příliš opatrně a popisně. Jednotlivým postavám emoce nechybějí, častokrát však dostatečně nevyzní, snad i kvůli hrdinově neustálému sebezpytování.
Próza má skvělý nápad, zajímavé peripetie a dobré rozuzlení s jedním překvapením v závěru. Ale zasloužila by zkrátit a možná nějak oživit - jazykem, výraznějšími scénami, větší gradací. A že Václav Holanec píše televizní scénáře, klidně si Díkůvzdání lze představit jako seriál na Netflixu. Jako kniha však čtenářské žebříčky nezboří a literární ceny se jí tentokrát asi také spíše vyhnou. Nicméně ty, kdo se začtou, neurazí ani nezklame.
Autor je redaktorem časopisu iLiteratura.cz
Kniha
Václav Holanec: Díkůvzdání
Nakladatelství Odeon 2021, 560 stran, 499 korun.
