Je nebezpečnější násilník na půdě, nebo normalizace? Dutkův román neodpovídá

Petr A. Bílek Petr A. Bílek
5. 10. 2021 11:36
Nová próza Edgara Dutky, který v květnu oslavil osmdesátiny, se jmenuje Letní valčíky a nese podtitul „špinavá krimi“. Jako marketingový slogan to nezní špatně.
Edgar Dutka v roce 2005 za román Slečno, ras přichází obdržel Státní cenu za literaturu.
Edgar Dutka v roce 2005 za román Slečno, ras přichází obdržel Státní cenu za literaturu. | Foto: ČTK

Nechtěně to však upozorňuje na základní problém: příběh jako by se nemohl rozhodnout, čím chce být, takže dostáváme krimi, ale zároveň sžíravý obrázek života normalizačních celebrit, grotesku situovanou na pozadí venkovské idyly i panoptikum erotického dusna, evokující možná jižanské romány, možná spíš rané prózy Vladimíra Párala.

Ušpiněním čistého žánru jako by Dutka chtěl dodat textu umělečtější podobu. Výsledek spíš klade otázku, co si s těmi stopami po všem možném počít.

Scenárista, dramaturg a pedagog pražské FAMU začátkem tisíciletí zazářil knihou autobiografických příběhů z dětství prožitého v sirotčinci nazvanou U útulku 5 a románem Slečno, ras přichází, který mu vynesl Státní cenu za literaturu. Později vydal dvě další sbírky povídek, vracející se k tématu touhy po svobodě a volnosti ve světě, který takové hodnoty neuznává a snaží se je co nejvíc potlačit.

V centru nové prózy naopak stojí ti, kdo se s omezením svobody a volnosti vyrovnávají ochotně. Především televizní režisér Evžen, nevzdělaný a tupý hezoun, který plní přání normalizačních hybatelů české kultury, za což je odměňován privátními požitky - od krásných žen až po komfortní chalupu na venkově, kam je situováno jádro příběhu.

Dutka kolem režiséra nahromadí plejádu osob hledajících, jak žít ve vakuu završené normalizace, aby to dávalo nějaké uspokojení a smysl. Na scénu tak přichází režisérova manželka v karikaturní verzi televizní dramaturgyně utopené v alkoholu a na návštěvu přijíždí rodina režisérova spolužáka z mládí. Ta představuje přece jen o něco osvícenější typy, schopné vzepřít se alespoň největším tlakům na přizpůsobení se režimu.

Edgar Dutka na snímku z roku 2005.
Edgar Dutka na snímku z roku 2005. | Foto: Petr Králík

Žánr krimi příběhu pak stojí na frustrovaném výrostkovi, který znásilní místní ženu a na půdě režisérovy chalupy se skrývá před policií.

První třetina dvousetstránkové novely má spád, vypravěčský tón i atmosféru. Když se ale téma přesune od kriminálního činu k normalizačnímu kontextu, vše se zpomalí, začne to nepříjemně lepit a atmosféra se bortí.

Dutka vyrábí výrazné společenské typy, ne individualizované postavy. Nesnaží se o psychologizaci, a proto nechává stranou velkou otázku, zda všechny víc ohrožuje úchylný výrostek na půdě, anebo tlaky a požadavky těch, kdo nastavují pravidla režimu.

Vypravěč se vyčerpává sžíravou přímou charakterizací, komentováním a mudrováním, místo aby postavy zkoumal a hledal v nich to, co není vidět hned na povrchu. Protagonisty načrtává jen v nejhrubších obrysech, jako by byly určené pro animovaný film, ne pro literární příběh. Proto nás vlastně ani nezajímá, jak se kdo zachová a co jak dopadne.

Etické otázky, které se příběh zauzlením i rozuzlením snaží položit, se utápí v moralistním vyznění, kdy zjevná vina zůstane bez patřičného trestu, protože mocní se o sebe vždy dokážou postarat.

I ve školách se probírají příklady využití krimi pro ambicióznější účely - Hrdelní pře aneb Přísloví od Vladislava Vančury nebo Stín kapradiny Josefa Čapka. Ty se od krimi jen letmo odpíchly a mířily jinam. Edgar Dutka žánr zkusil využít víc, ale obkroužil ho jen směsicí narychlo nahozených témat, a hlavně způsobem vyprávění, který přesahuje jeho síly. Postupně se stává spíš samoúčelným pitvořením, ozvláštňováním a exhibováním.

Obal knihy Letní valčíky.
Obal knihy Letní valčíky. | Foto: Listen

Například to, že režisérova žena hrává opilá špatně na piano, by mohl být docela hezký motiv. Jenže namísto aby ho vyprávění provázalo do hlubší sítě s jinými prvky, vrací se jen mechanicky znova a znova stále stejný. A čím dál intenzivněji při čtení narůstá pocit vyjádřitelný slovy „no jasně, my už víme“.

Dějové peripetie se rozuzlí dle nejočekávatelnějších klišé. Vydatná témata se sfouknou ze stolu, jako by bylo potřeba rychle vše sbalit a zavřít. Malé monstrum, jímž se režisér jevil být na začátku, se na konci ukáže jako velké monstrum. Proto mu neublíží ani pád režimu, který z něj jakožto z neschopného hlupáka udělal celebritu.

Dutkova kniha může mít speciální chuť pro znalce života Kavčích hor, schopné rozeznat možné předobrazy některých postav. Ostatním nabídne příběh, jenž je na začátku svěží, pak se ale unaví tím, kolik zajíců se snaží ulovit najednou. Broky létají všude možně, ale nakonec se servíruje fádní katův šleh.

Kniha

Edgar Dutka: Letní valčíky
Nakladatelství Listen 2021, 232 stran, 279 korun.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Kosovo vyhošťuje dva ruské diplomaty za "poškozování národní bezpečnosti"

Kosovo nařídilo vyhoštění dvou ruských diplomatů kvůli "ohrožování národní bezpečnosti". Uvedla to v pátek agentura Reuters s odvoláním na prezidentku této balkánské země, která také obvinila Rusko ze snahy destabilizovat region.

Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová v prohlášení uvedla, že požádala ministerstvo zahraničí, aby prohlásilo dva pracovníky styčného úřadu Ruské federace v Kosovu za "personae non gratae", a to kvůli "škodlivým aktivitám, které ohrožují národní bezpečnost a ústavní řád". Ministerstvo zahraničí podle ní informovalo příslušné donucovací orgány, aby rozhodnutí provedly.

Zdroj: ČTK
Další zprávy